Ferdinand Fiscali

Ferdinand Fiscali
Narození	1. června 1827 Třeboň
Úmrtí	10. listopadu 1907 (ve věku 80 let)
Povolání	učitel, lesník a folklorista
Ocenění	Řád Františka Josefa (1873) Řád železné koruny 3. třídy (1882) čestné občanství (1891)
Představenstva	Zemědělská rada (od 1886) Zoologicko-botanický spolek ve Vídni Česká lesnická jednota (od 1894 2. viceprezidentem)
Příbuzní	Vilém Sallač (zeť)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Fiscali (1. června 1827 Třeboň^[1] – 10. listopadu 1907 Chomutov^[2]) byl lesnický odborník a středoškolský pedagog působící v Čechách a na Moravě.

Život

Narodil se v Třeboni jako syn městského důchodního.^[3] Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci a následně mezi lety 1843–45 matematiku, přírodovědu a zemědělství na pražské německé technice. Poté vykonal lesnickou praxi na velkostatku Jindřichův Hradec a mezi lety 1846–49 studoval lesnictví v Mariabrunnu.^[4]

Po studiích vstoupil do služeb hraběte Czernina. Mezi lety 1852–58 vyučoval na Spolkové lesnické škole v Úsově. Roku 1855 byl po rezignaci Josefa Weselého jmenován ředitelem úsovské lesnické školy.^[3] Mezi lety 1858–66 působil na velkostatku Dobříš, kde dosáhl hodnosti lesmistra.^[4]

Bělá pod Bezdězem

V roce 1866 nastoupil jako ředitel lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1894.^[5] Jako profesor zde v té době působil také Emanuel Purkyně.^[5] Od roku 1871 zastával Fiscali místo vrchního lesního rady Valdštejnského panství^[5] a získal zde tituly lesního a vrchního lesního rady.^[4] V Bělé se také zapojil do společenského života: působil v obecním i okresním zastupitelstvu a předsedal mj. Spolku pro zřízení opatrovny, za což byl jmenován čestným občanem města.^[5] Byl rovněž dobrodincem bělské klášterní školy.^[6]

Od roku 1886 pracoval jako poradce Zemědělské rady, byl členem Zoologicko-botanického spolku ve Vídni, členem a viceprezidentem Českého lesnického spolku.^[4]

Po odchodu do penze krátce spravoval lobkovické lesy na Mostecku, roku 1899 se přestěhoval do Děčína a roku 1905 do Chomutova.^[4]

Rodinný život

V roce 1852 se oženil s Antonií Paukovou (dcerou svého učitele z praxe na Jindřichohradecku Františka Pauka^[3]), s níž vychoval dva syny a dvě dcery.^[4] Syn Hubert působící jako lesmistr u hraběte Thuna v Podmoklech zemřel 15. června 1905.^[3]

Dílo

• Deutschlands Forstcultur-Pflanzen (1856, 1858)^[5][7]
• Die schädlichen Forstinsekten (1857)
• Statistische Beschreibung der fürstlich Colloredo-Mannsfeld’schen Domains Dobřisch (1864)

Ocenění

• Rytířský kříž Řádu Františka Josefa za kolekci bělské lesnické školy na světové výstavě ve Vídni roku 1873^[4][8]
• Řád železné koruny III. třídy (1882)^[4]
• Povýšení do rytířského stavu (1883)^[4]
• Čestné občanství v Bělé pod Bezdězem^[5][7] (1891)^[4]
• Pomník v parku na náměstí v Bělé pod Bezdězem odhalený 1929^[5][7]
• Pamětní deska v Lesnickém Slavíně u Adamova (1929)

Galerie

• 

  Pomník na Masarykově náměstí v Bělé pod Bezdězem z roku 1929

• 

  Detail busty

• 

  Deska v Lesnickém Slavíně

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Fiscali na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Fiscali