Ferdinand Herčík
Ferdinand Herčík | |
---|---|
Narození | 6. ledna 1861 nebo 6. ledna 1864 Třeboň Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. srpna 1923 Brno Československo |
Místo pohřbení | Praha |
Národnost | česká |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, ilustrátor pedagog |
Manžel(ka) | Marie rozená Mandlová |
Hnutí | historismus, impresionismus, realismus |
Významná díla | Alegorie čtyř uměleckých řemesel (Uměleckoprůmyslové museum v Praze) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ferdinand Herčík (6. ledna 1861 Třeboň[1] – 26. srpna 1923 Brno[2]) byl český malíř, architekt, ilustrátor, pedagog a vydavatel časopisu Dílo.
Životopis
Narodil se jako první ze dvou synů Josefa Herčíka (1831-1876) a jeho manželky Anny, rozené Lannové, jeho křestním kmotrem byl matčin bratr Ferdinand Lanna, syn schwarzenberského právníka téhož jména a synovec loďmistra Vojtěcha Lanny staršího. Po otcově smrti se matka se syny Ferdinandem a Janem přestěhovala do Prahy.[3]
Ferdinand Herčík po studiu střední školy pracoval jako technik, od roku 1880 studoval architekturu na Českem vysokém učení technickém v Praze, studia pravděpodobně dokončil, v pobytové přihlášce se označuje titulem architekt. Dále od roku 1889 studoval historickou figurální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Pirnera, Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise. V roce 1899 obdržel stipendium Josefa Hlávky na studijní pobyt v Paříži, který strávil v Espace Eiffel Branly.
Maloval, vyučoval kreslení, vydával výtvarný časopis Dílo.
Dne 21. listopadu 1903 se v kostele sv. Václava na Smíchově oženil s Marií Mandlovou (* 1872), která pracovala jako modistka. Na podzim roku 1905 se přestěhovali do Brna, kde Herčík v letech 1905-1923 vyučoval kreslení na české technice a byl jmenován profesorem.[4]
Dílo
Maloval figurální kompozice. Věnoval se také kresbě, ilustracím do časopisů a vytváření map. Jeho stěžejním dílem je šest monumentálních nástěnných kompozic Alegorie uměleckých řemesel, a to Zlatnictví, Kovářství, Grafické umění, Sochařství, Sklářství a Keramika, namalovaných v letech 1899-1900 na stěnách schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze, mezi druhým a třetím poschodím.
Galerie
- Alegorie zlatnického umění
- Alegorie grafického umění
- Alegorie sochařského umění
- Schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze
- Stojící akt (Olej na plátně)
- Libuše - historický výjev (Olej na plátně)
- František Josef 1. (olej na plátně) datace 1911 (Moravská galerie v Brně)
- Lidový motiv, výzdoba průčelí školy v Prostějově (glazovaná keramika) datace 1910 Realizace RAKO
Odkazy
Reference
- ↑ Třeboň 12, sn. 145 [online]. SOS Třeboň [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17055, sn. 197 [online]. MZA [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
- ↑ Národní archiv, Druhá policejní přihláška Ferdinanda Herčíka
Literatura
- Křídla slávy (Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie). Katalog výstavy, Praha 2001
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Herčík na Wikimedia Commons
- Ferdinand Herčík v informačním systému abART
- Ferdinand Herčík v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Uměleckoprůmyslové museum_ malby Ferdinanda Herčíka
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ferdinand Herčík_Alegorie grafického umění, UPM Praha
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ferdinand Herčík_Alegorie zlatnického umění, UPM Praha
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ferdinand Herčík_Alegorie sochařského umění, UPM Praha