Jeho prvním učitelem byl Aloys Schmitt a v deseti letech byl poslán k Hummelovi do Výmaru. Zde se věnoval kompozici a udělal velký pokrok ve hře na klavír. Počátkem roku 1827 jel s Hummelem do Vídně, kde navštívil umírajícího Beethovena.
Po krátkém pobytu doma odešel Hiller v roce 1829 do Paříže, kde zůstal do roku 1836. Do Frankfurtu se vrátil až po smrti otce. 8. ledna 1839 uvedl v Miláně svou operuLa Romilda a začal pracovat na oratoriu Die Zerstörung Jerusalems. Odešel za svým přítelem Mendelssohnen do Lipska, kde v letech 1843 až 1844 dirigoval v Gewandhausu řadu koncertů a uvedl své oratorium.
Po cestě do Itálie, kde studoval chrámovou hudbu byly provedeny další dvě opery: Der Traum a Konradin, 1845 a 1847 v Drážďanech. Jako dirigent působil v Düsseldorfu a Kolíně; v Paříži vedl v letech 1851 a 1852 Opéra Italien. Od roku 1853 byl dvanáctkrát ředitelem Dolnorýnského hudebního festivalu.
Dílo (výběr)
Jevištní díla
La Romilda (Gaetano Rossi) (premiéra 8. ledna 1839 v Miláně)
Der Traum der Christnacht (Carl Gollmick), 3 akty (premiéra 9. dubna 1845 v Drážďanech)
Konradin (Robert Reinick) (premiéra 13. října 1847 v Drážďanech)
Der Advokat (Roderich J. Benedix), komická opera, 2 akty (premiéra 21. prosince 1854 v Kolíně)
Die Katakomben (Hartmann), 3 akty (premiéra 15. února 1862 ve Wiesbadenu)Ferdinand Hiller
Der Deserteur (Ernst Pasqué), 3 akty (premiéra 17. února 1865 v Kolíně)
Pro klavír a orchestr
Klavírní koncert č. 1, f-moll op. 5
Klavírní koncert č. 2, fis-moll, op. 69
Klavírní koncert č. 3, As-Dur „Concerto espressivo“ op. 170
Jiná díla
Die Zerstörung Jerusalems, oratorium
ABC-Buch für kleine und große Kinder / gezeichnet von Dresdner Künstlern. Mit Erzählungen und Liedern von R. Reinick und Singweisen von Ferdinand Hiller. Wigand, Lipsko 1845 Digitalizovaná verze
Düsseldorfer Lieder-Album : 6 Lieder mit Pianofortebegleitung. – Düsseldorf : Arnz, 1851. Digitalizovaná verze
Publikace
Plaudereien mit Rossini, Kölnische Zeitung, 1855
Aus dem Tonleben unserer Zeit, 3 svazk, 1868–1871
Ferdinand Hiller v hudebním kabinetu v Kolíně, 1881Briefe an eine Unbenannte. Kolín nad Rýnem 1877
Arthur F. Bussenius: Carl Wilhelm Taubert, Ferdinand Hiller (Die Componisten der neueren Zeit; 43). Verlag Balde, Kassel, 1857.
Russell Martin, Beethovens Locke. Eine wahre Geschichte , Piper: 2000, ISBN3-492-04276-7 (Hiller měl údajně odstřihnout mrtvému Beethovenovi loknu vlasů.)
Reinhold Sietz: Ferdinand Hiller und Moritz Hartmann; in: Ursula Eckart-Bäcker: Studien zur Musikgeschichte des Rheinlandes (III). FS Heinrich Hüschen zum 50. Geburtstag. Kolín: Arno Volk 1965.
Ferdinand Hiller im Musikzimmer.jpg Ferdinand Hiller, Komponist, Gewandhauskapellmeister in Leipzig, städt. Musikdirektor und Konservatoriumsdirektor in Köln (1811-1885). Photographie seines Musikzimmers mit eigh. Widmung 16,5 x 10,7 cm. (Köln) 4. September 1881