Ferdinand Hoffmeister

PhDr. Ferdinand Hoffmeister
Narození	4. února 1875 Mnichovo Hradiště Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. února 1936 (ve věku 61 let) Jindřichův Hradec Československo Československo
Povolání	klasický filolog, středoškolský pedagog
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	starověká literatura
Politická příslušnost	Československá národní demokracie
Příbuzní	Karel Hoffmeister (bratr) Adolf Hoffmeister (synovec)
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Hoffmeister, také Hoffmeistr (4. února^{[pozn. 1]} 1875 Mnichovo Hradiště^[1] – 28. února 1936 Jindřichův Hradec^[1]) byl český klasický filolog a středoškolský pedagog.

Život

Narozen do rodiny Karla Hoffmeistera, přednosty stanice v Mnichově Hradišti, a Františky Hoffmeistrové, jejíž otec Josef Tondra působil jako řídící učitel v Bakově nad Jizerou.^[1] Navštěvoval obecnou školu v Mnichově Hradišti a gymnázium v Křemencové ulici v Praze.

Univerzitní studium

Následně (mezi lety 1894–1904)^[2] studoval klasickou filologii na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity u Jana Kvíčaly, Josefa Krále, Jana Gebauera a Jaroslava Golla. Strávil jeden semestr na berlínské univerzitě a absolvoval stipendijní pobyty v Řecku a Itálii.^[3] V dubnu 1904 obhájil disertační práci Příspěvky ku chronologii komoedií Plautových^[4] a získal titul PhDr.^[5]

Pedagogické působení

V roce 1905 se stal profesorem Malostranského gymnázia, poté působil v Klatovech, Táboře, Pelhřimově, na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze a roku 1913 byl jmenován ředitelem dívčího gymnázia Minerva.^[3]

Roku 1916 byl odveden na frontu a strávil 16 měsíců v Rusku. Po návratu v roce 1917 získal místo ředitele gymnázia v Jindřichově Hradci.^[3] Zde se zasloužil se o výstavbu nové školní budovy a působil zde až do své smrti.^[6]

Veřejný život

V Jindřichově Hradci se aktivně zapojoval do veřejného života: zasedal v městském a okresním zastupitelstvu, předsedal výboru Městské spořitelny, byl místopředsedou kuratoria Městského muzea a funkcionář Sokola. Působil také jako člen nemocničního výboru, městského osvětového sboru a okresní sociální péče.^[6] Na regionální úrovni byl činný v národně demokratické straně.^[3]

Příbuzní

Bratr Karel Hoffmeister (1868–1952) byl profesorem klavírní hry. Synovec Adolf Hoffmeister, syn JUDr. Adolfa Hoffmeistera (1870–1936), byl spisovatel, karikaturista, novinář, politik a malíř.

Dílo

Kromě vydávání a překladu děl klasických autorů publikoval Hoffmeister články v odborných časopisech jako Věstník českých profesorů, Střední škola, Filologické listy, a několik statí v Ottově slovníku naučném. Vydal i několik odborných monografií.^[6]

Statě k antické literatuře^[3]

• Příspěvek v datování komedií Plautových (1902–1903)
• O nominálních a pronominálních ablativech na –d ve staré latině (1903–1904)
• Příspěvek kritický ke zlomkům řeckých elegiků (1903–1904)
• Theokrit (1905–1906)
• Artemidoros z Perge-alason (1908–1909)
• Nástin literárních pramenů k dějinám římského divadla a hry ve starém Římě (1912–1913)

Obecné literární dějiny^[3]

• Psychologie českého vojáka
• Typ chlubného vojína v dějinách a v literatuře

Překlad

• Lúkainos: O začarovaném oslu

Výbory z děl^[3]

• Výbor z básní Horatiových, Díl prvý (1936, 1945)
• Horatius Flaccus Quintus. Vybrané básně, dva svazky
• Homérova Odysseia v zkráceném vydání (1925)
• Illias

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Autor Ferdinand Hoffmeister ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Hoffmeister