Ferdinand IV. Toskánský
Ferdinand IV. Toskánský | |
---|---|
velkovévoda toskánský titulární toskánský velkovévoda | |
Ferdinand IV. Toskánský | |
Doba vlády | 1859–1860, 1860–1908 |
Úplné jméno | Ferdinand Salvátor Maria Jiří Jan Battista František Ludvík Gonzaga Rafael Rainer Gunnar Habsbursko-Lotrinský |
Narození | 10. června 1835 Florencie |
Úmrtí | 17. ledna 1908 Salcburk |
Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | Leopold II. Toskánský |
Nástupce | Josef Ferdinand Toskánský |
Manželky | I. Anna Marie Saská II. Alice Parmská |
Potomci | Marie Antonie Leopold Salvátor Luisa Josef Ferdinand Petr Ferdinand Jindřich Ferdinand Anna Markéta Germana Robert Anežka Marie |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
Otec | Leopold II. Toskánský |
Matka | Marie Neapolsko-Sicilská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand IV. Toskánský (italsky: Ferdinando Salvatore Maria Giuseppe Giovanni Battista Francesco Lodovico Gonzaga Raffaele Ranerio Gennaro di Toscana; 10. června 1835, Florencie – 17. ledna 1908, Salcburk) byl rakouský arcivévoda, toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda.
Původ
Jeho rodiči byli Leopold II. Toskánský a druhá otcova manželka Marie Antonie, dcera krále obojí Sicílie Františka I. Byl pátým ze třinácti dětí, po čtyřech dcerách však prvorozeným synem a pět jeho sourozenců v útlém věku zemřelo.
Život
Mládí prožil ve Florencii. Po abdikaci svého otce roku 1849 se formálně stal toskánským velkovévodou, roku 1859 se o ni pokusil, ale faktickou vládu nepřevzal, protože v roce 1860 bylo Toskánské velkovévodství připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Rodina se poté usídlila v Salcburku. Teprve po deseti letech se Ferdinand formálně vzdal vlády a musel se smířit s apanáží, kterou jeho rodina dostávala od císaře Františka Josefa I.
Jako voják zastával funkci polního maršálka, který byl jachtařem na Bodamském jezeře a velmi rád lovil. Také doprovázel korunního prince Rudolfa na cestách po Orientu. Zemřel v Salcburku a pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.
Manželství a potomci
Ferdinand IV. Toskánský byl dvakrát ženat:
S první manželkou Annou Marii Saskou (4. ledna 1836 – 10. února 1859), kterou si vzal v roce 1856 měl jednu dceru:
- Marie Antonie (10. ledna 1858 – 13. dubna 1883), od roku 1881 do své smrti sloužila jako abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech
S druhou manželkou Alicí Bourbonsko-Parmskou (27. prosince 1849 – 16. ledna 1935), kterou si vzal v roce 1868 měl deset dětí:
- Leopold Salvátor (2. prosince 1868 – 4. července 1935), v roce 1902 se vzdal šlechtického titulu a přijal občanské jméno Leopold Wölfling,
- ⚭ 1903 Wilhelmine Adamovicz (1877–1908), rozvedli se v roce 1907
- ⚭ 1907 Maria Magdalena Ritter (1877–?), rozvedli se roku 1916
- ⚭ 1933 Klara Hedwig Pawlowski (1894–1978)
- ⚭ 1907 Maria Magdalena Ritter (1877–?), rozvedli se roku 1916
- ⚭ 1903 Wilhelmine Adamovicz (1877–1908), rozvedli se v roce 1907
- Luisa (2. září 1870 – 23. března 1947),
- ⚭ 1891 Fridrich August III. Saský (25. května 1865 – 18. února 1932), král saský v letech 1904 až 1918, rozvedli se v roce 1903
- ⚭ 1907 Enrico Toselli (13. března 1883 – 15. ledna 1926), hudební skladatel, manželství rozvedeno v roce 1912
- ⚭ 1891 Fridrich August III. Saský (25. května 1865 – 18. února 1932), král saský v letech 1904 až 1918, rozvedli se v roce 1903
- Josef Ferdinand (24. května 1872 – 28. února 1942), titulární toskánský velkovévoda,
- ⚭ 1921 Rosa Kaltenbrunner (27. února 1878 – 9. prosince 1929), rozvedli se v roce 1928
- ⚭ 1929 Gertruda Tomanek (13. dubna 1902 – 15. února 1997)
- ⚭ 1921 Rosa Kaltenbrunner (27. února 1878 – 9. prosince 1929), rozvedli se v roce 1928
- Petr Ferdinand (12. května 1874 – 8. listopadu 1948), titulární toskánský velkovévoda, ⚭ 1900 Marie Kristina Bourbonsko-Sicilská (10. dubna 1877 – 4. října 1947)
- Jindřich Ferdinand (13. února 1878 – 21. května 1969) , ⚭ 1919 Maria Karoline Ludescher (6. prosince 1883 – 25. března 1981), morganatické manželství
- Anna (17. října 1879 – 30. května 1961), ⚭ 1901 kníže Johannes Hohenlohe-Bartenstein (20. srpna 1863 – 19. srpna 1921)
- Markéta (13. října 1881 – 30. dubna 1965), svobodná a bezdětná
- Germana (11. září 1884 – 3. listopadu 1955), svobodná a bezdětná
- Robert (15. října 1885 – 2. srpna 1895)
- Anežka (26. března 1891 – 4. října 1945), svobodná a bezdětná
Rodokmen Toskánské větve Habsbursko-Lotrinské dynastie
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 110.
Externí odkazy
- Galerie Ferdinand IV. Toskánský na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand IV. Toskánský na Wikimedia Commons
- Genealogie (anglicky)
Předchůdce: Leopold II. | Toskánský velkovévoda 1859–1860 | Nástupce: – |
Předchůdce: – | Titulární toskánský velkovévoda 1860–1908 | Nástupce: Josef Ferdinand Toskánský |
Média použitá na této stránce
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria-Hungary, used from 1866 to 1915.
State flag of the Grand Duchy of Tuscany. The coat of arms in the middle combines the coats of the House of Lorraine Image:Blason Lorraine.svg, Austria Image:Austria coat of arms simple.svg and the Medici Image:Coat of Arms of Medici.svg. The colours of the cross are Image:Cross of saint stephen.svg, but the shape is more akin to Image:Orde van Sint Stefanus Toscane.jpg, not so extremely pointed. The grand ducal crown tops the coats of arms.