Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova

Ferdinand Jakub hrabě Kokořovec z Kokořova (1705 – 24. listopadu 1787) byl český šlechtic z rodu Kokořovců. Od mládí zastával nižší úřady v zemské správě Českého království, nakonec byl dlouholetým podkomořím králové (1749–1771). Vlastnil několik panství v západních Čechách, kde nechal postavit zámek Štědrá. Jako vysoký zemský úředník dlouhodobě pobýval v Praze, kde byl jeho majetkem Palác Kokořovských (dnes sídlo DAMU).

Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Kokořovců povýšené v roce 1680 do hraběcího stavu,^[1] narodil se jako jediný syn nejvyššího mincmistra hraběte Petra Františka Kokořovce (1673–1720) a jeho manželky Eleonory, rozené Hamiltonové.^[2] Studoval na Karlově univerzitě, kde dosáhl titulu doktora práv^[3] a poté vstoupil do státních služeb. Byl jmenován císařským komorníkem, poté se stal přísedícím zemského soudu a později dosáhl titulu tajného rady. V letech 1738–1742 zastával funkci hejtmana žateckého kraje,^[4] poté přesídlil do Prahy a přes dvacet let vykonával úřad podkomořího králové (1749–1771).^[5] Z titulu této funkce měl na starosti správu královských věnných měst a podílel se také na tereziánských reformách v ekonomické sféře.

Po otci byl Ferdinand Jakub dědicem několika panství v západních Čechách. Jednalo se o fideikomis Žlutice-Štědrá, součástí fideikomisu založeného v roce 1698^[6] byl i vzdálenější statek Týniště. Svůj majetek rozšířil v roce 1755, kdy po bratranci Františku Ignácovi zdědil třetinu panství Nečtiny na Plzeňsku. Na Nečtinách vládly v té době složité majetkoprávní poměry,^[7] Ferdinand Jakub ale od roku 1771 jako poručník spravoval i další dvě třetiny panství za nezletilého Františka de Paulu Kokořovce (1768–1799), takže až do roku 1787 býval označován jako majitel celého panství.^[8] V Praze rodině patřil palác na Starém Městě. Rozlehlý barokní objekt v prostoru mezi Karlovou a Řetězovou ulicí, dokončený ještě v době nezletilosti Ferdinanda Jakuba podle projektu Václava Špačka.^[9] Po dobu nezletilosti Ferdinanda Jakuba spravovala majetek matka Eleonora, rozená Hamiltonová. Fakticky převzal statky v roce 1724. Nedlouho poté opustil zámek ve Žluticích a v letech 1731–1734 nechal postavit nový zámek ve Štědré.^[10] Předpokládaný projektant Tomáš Haffenecker byl pravděpodobně také autorem přestavby kostela sv. Jakuba Většího v Nečtinách.^[11] Zámek ve Štědré vyhořel v roce 1747, ale vzápětí byl obnoven a ještě rozšířen. K zámku přiléhala barokní zahrada, v interiérech byla soustředěna hodnotná zámecká obrazárna mimo jiné s díly Petra Brandla.^[12][13] Zámek ve Žluticích vyhořel v roce 1767 a poté byl ponechán svému osudu.^[14] Ve Žluticích Ferdinand Jakub Kokořovec figuroval jako patron kostela sv. Petra a Pavla a podílel se na jeho stavebních úpravách ve druhé polovině 18. století.^[15] Pro Žlutice získal v roce 1740 potvrzení městských privilegií od císaře Karla VI.^[16]

Poprvé se oženil v Praze 30. ledna 1731 s hraběnkou Marií Terezií Františkou Colonnovou z Felsu (1709–1766), dcerou Karla Leonarda Colonny z Felsu. Po ovdovění se podruhé oženil v roce 1767 s hraběnkou Marií Annou Michnovou z Vacínova, ovdovělou Bubnovou z Litic (1724–1797).^[17] Z druhého manželství pocházel jediný syn Jan Josef Ferdinand (1769–1822).

Díky své první manželce byl švagrem hraběte Karla Josefa Desfourse (1701–1775), majitele Spáleného Poříčí, a Jana Kryštofa z Clamu (1702-1778), předka pozdějších rodin Clam-Gallasů a Clam-Martiniců.

Jeho sestra Alžběta Eleonora (1703–1747) byla manželkou hraběte Karla Goberta z Aspremont-Lyndenu (1703-1749) z významné belgické šlechtické rodiny.