Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
Jeho Eminence Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu | |
---|---|
Kardinál-kněz Biskup olomoucký | |
Církev | Římskokatolická církev |
Diecéze | olomoucká |
Zvolení | 1745 |
Předchůdce | Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu |
Nástupce | Leopold II. Fridrich z Egkhu |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 15. prosince 1720 |
Biskupské svěcení | 22. května 1746 světitel Otto Honorius z Egkhu 1. spolusvětitel Franz Anton Engl von Wagrain 2. spolusvětitel Franz Anton von Khevenhüller |
Kardinálská kreace | 16. dubna 1747 kreoval Benedikt XIV. |
Titul | Kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 20. ledna 1698 |
Místo narození | Brixen |
Datum úmrtí | 5. února 1758 (ve věku 60 let) |
Místo úmrtí | Brno |
Rodiče | Franz Anton Troyer a Maria Maximiliana Troyer |
Povolání | katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu (německy Ferdinand Julius Graf von Troyer) (20. ledna 1698 Brixen – 5. února 1758 Brno) byl rakouský kníže-biskup, kardinál a v letech 1745–1758 biskup olomoucký.
Životopis
Pocházel ze šlechtického rodu původem z Lucemburska, později usazeného v Tyrolsku a v roce 1697 povýšeného do hraběcího stavu. Narodil se jako nejstarší syn císařského tajného rady hraběte Františka Antonína Troyera (1652–1712) a jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené svobodné paní z Teuffenbachu. Již v dětském věku byl jmenován kanovníkem v Olomouci, poté studoval v Římě na katolické koleji Collegium Germanicum. Dne 15. prosince 1720 byl vysvěcen na kněze a v roce 1722 získal doktorát z teologie. Od roku 1725 byl sídelním kanovníkem v Olomouci a od roku 1731 arciděkanem v Opavě. V roce 1741 se stal scholastikem dómu olomouckého.
V prosinci roku 1745 byl 26 hlasy jednomyslně zvolen knížetem biskupem v Olomouci. Tehdejší světící biskup, Otto Honorius z Egkhu ho vysvětil 22. května 1746. Po intronizaci absolvoval slavnostní vjezd do Olomouce, který se stal ve městě významnou společenskou událostí (27. srpna 1747).[1] Troyerův slavnostní vjezd do Olomouce je zachycen na rozsáhlé panoramatické malbě F. V. Korompaye vystavené dnes v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.[2] a několika dalších obrazech.[3][pozn. 1] Kardinálem byl jmenován 16. dubna 1747 papežem Benediktem XIV., kardinálský klobouk převzal ve Vídni. V roce 1746 byl také jmenován císařským tajným radou. Po smrti vídeňského arcibiskupa Sigismunda Kolonitsche obdržel čestný titul Protector Germanie. Důležitý úkol mu připadl v červnu 1748, kdy v Brně, Kroměříži a Olomouci hostil Marii Terezii a císaře Františka Štěpána (císařský pár navštívil Olomouc později ještě jednou v roce 1754).[4]
Jako olomoucký biskup vykonal řadu vizitačních cest po diecézi, zřídil několik děkanátů a nových far. Navázal na snahy předchozího olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha o svatořečení Jana Sarkandra (za svatého byl prohlášen až v roce 1995). Za jeho éry skončilo olomouckým biskupům právo razit vlastní mince a tolar z roku 1756 byl poslední mincovní ražbou kroměřížské biskupské mincovny.
Pod jeho patronátem byla v Olomouci dokončena výstavba sloupu Nejsvětější Trojice, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1754 za účasti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského při jejich druhé návštěvě Olomouce.[5] Po ničivém požáru Kroměříže v roce 1752 zahájil obnovu zámku, která pokračovala i po jeho smrti.[6] V Kroměříži také finančně podporoval dostavbu piaristického kostela sv. Jana Křtitele.[7] Na biskupském panství Vyškov nechal postavit dva lovecké zámky, které nesou jeho jméno (Ferdinandsko[8], Troyerstein[9]). Jeho osobnost připomíná také pojmenování obce Trojanovice založené v roce 1754 pod Radhoštěm.[10]
Zemřel v Brně 5. února 1758 ve věku šedesáti let, pohřben byl v kryptě katedrály sv. Václava.
Jeho mladší bratr Kryštof Evarist Troyer (1701–1788) byl císařským komořím a žil na Moravě. V roce 1754 obdržel moravský inkolát a v roce 1755 získal od bratra biskupský lenní statek Horní Moštěnice, který pak potomkům patřil do roku 1854.[11][12]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ke slavnostnímu vjezdu do Olomouce použil kočár zakoupený pro tuto příležitost v roce 1746 od rodiny Kinských. Kočár vyrobený počátkem 18. století v Paříži je dnes součástí sbírek Arcidiecézního muzea v Olomouci.
Reference
- ↑ ELBEL, Martin: Slavnostní vjezd kardinála Troyera do města Olomouce in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780. Proměny ambicí jednoho města; Muzeum umění Olomouc, 2010; s. 229–235 ISBN 978-80-87149-38-6
- ↑ Obraz Slavnostní vjezd kardinála Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu do Olomouce dostupné online
- ↑ KAZLEPKA, Zdeněk: Kresba pro kardinála Troyera. Tři kreslířské záznamy intronizačního ceremoniálu Ferdinanda Julia Troyera in: Opuscula historiae artium (časopis Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, 2017; s. 86–95 dostupné online
- ↑ SVITÁK, Zbyněk: Návštěva Marie Terezie na Moravě v roce 1748; Brno, 2022; s. 205–213, 286–288 ISBN 978-80-86736-70-9
- ↑ SLOUKA, Jiří: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy; Praha, 2010; s. 155–156 ISBN 978-80-247-2996-1
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 136
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998; s. 214 ISBN 80-85983-15-X
- ↑ Zámek Ferdinandsko dostupné online
- ↑ Zámek Troyerstein na webu hrady. cz dostupné online
- ↑ Historie obce na oficiálním webu Obce Trojanovice dostupné online
- ↑ PAVLŮ, Miroslav: Náhrobníky hrabat Troyerů a druhotně použitá renesanční pamětní deska v Horní Moštěnici in: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava; Ostrava, 1989; s. 6–10 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 82
Externí odkazy
- Ferdinand Julius Troyer na webu olomoucké arcidiecéze
- Ferdinand Julius Troyer na webu The Cardinals of the Holy Roman Church
- Ferdinand Julius Troyer in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu na Wikimedia Commons
- kardinál Troyer na stránkách Salvadora Mirandy
Biskup olomoucký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu | 1745–1758 Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu | Nástupce: Leopold II. Fridrich z Egkhu |
Média použitá na této stránce
Autor: GiMa38, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms (shield only) of Ferdinand Julius Cardinal von Troyer, bishop of Olomouc, Czech Republic (1746 - 1758).
Autor: GFreihalter, Licence: CC BY-SA 3.0
Prunkkutsche des Bischofs Ferdinand Julius von Troyer im Diözesanmuseum Olmütz in Olmütz im Olomoucký kraj (Tschechien)
Cardinale Ferdinand Julius von Troyer (1698-1758), prince-bishop of Olomouc from 1746 to 1758
The carinal Ferdinand Julius von Troyer (1698-1758)