Ferdinand Karafiát
MUDr. Ferdinand Karafiát | |
---|---|
Narození | 1. září 1870 Horní Štěpánov, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 13. dubna 1928 (ve věku 57 let) Konice, Československo |
Místo pohřbení | Konice hřbitov Konice |
Povolání | lékař |
Alma mater | Univerzita Karlova |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Karafiát (1. září 1870 Horní Štěpánov[1] – 13. dubna 1928 Konice[2]) byl moravský spisovatel a lékař.
Život a literární činnost
Narodil se do rodiny učitele Ferdinanda Karafiáta a Terezie Karafiátové-Blahové. Měl tři mladší sourozence: Ernesta (1873–1957), Dobromila (1875–1878) a Marii (1879).
Studoval na českém gymnáziu v Brně, kde odmaturoval v roce 1889.[3] Pak studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1896.[4] Jako lékař působil v Praze a v Prostějově, později se stal obvodním lékařem.[3]
Byl českým vlastencem a stal se významnou postavou místního kulturního a veřejného života.[3] Byl sběratelem,[5] členem různých spolků a angažoval se v místní sokolské organizaci.[3] K jeho přátelům patřil například básník Jaroslav Vrchlický, který mu připsal svoji sbírku Zaváté stezky (1908).[3]
Jeho literární tvorba zahrnuje poezii i prozaická díla, v nichž vycházel ze své lékařské praxe a často zobrazoval projevy lidské bolesti, například tragédie dětí a matek, nevděk mladých lidí ke svým rodičům a různé další projevy necitlivosti v lidských vztazích.[3] K nejznámějším pracím patří knihy Vánky a vichřice (1910), Čím srdce lékařovo plakalo a rostlo... (1914) nebo Z tajemství lékařových (1925).[6]
Byl členem Moravského kola spisovatelů (1913–1928). V roce 1922 se stal obětí loupežného přepadení, při kterém utrpěl zranění hlavy. Nikdy se neoženil. Zemřel v roce 1928, pohřben je v Konici.[3]
Dílo
Próza
- Hoře duše lékařovy – Třebenice: Pařík, 1908; 1913
- Vánky a vichřice: [povídky] – Brno: Arnošt Píša, 1910
- Z denníku lékařova – Třebenice: Pařík, [1911] — Prostějov: Josef F. Buček, 1923
- Čím srdce lékařovo plakalo a rostlo ... – Prostějov: J. F. Buček, 1914
- O utrpení nervovém – Prostějov: J. F. Buček, 1914
- Souboje s neviditelným: z historie lidských slz – Kroměříž: Benno Kopecký, 1921
- Tři řeči o 28. říjnu: Kus psychologie čes. člověka – Praha: František Švejda, [1922]
- Z tajemství lékařových – Prostějov: J. F. Buček, 1925
Odkazy
Reference
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Konice
- ↑ a b c d e f g Lexikon české literatury, sv. 2/2 (K–L). Praha: Academia, 1993. 1380 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 656–657.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Databáze českých literárních osobností [online]. Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky [cit. 2013-10-22]. Dostupné online.
- ↑ VÉVODOVÁ, Lenka. Regionální prvky a jejich využití na 1. stupni ZŠ. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PaeDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.. Dostupné online.
Literatura
- Lexikon české literatury, sv. 2/2 (K–L). Praha: Academia, 1993. 1380 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 656–657.
- HUSIČKA, Josef; MIKULA, Jaroslav. MUDr. Ferdinand Karafiát a jeho přátelství s Jaroslavem Vrchlickým. Farmakoterapeutické zprávy. 1983, roč. 29, čís. 3, s. 272–278. ISSN 0428-0288.
- KRAUS, B. MUDr. Ferdinand Karafiát (1870–1928). Časopis lékařů českých. 1983, roč. 122, čís. 26, s. 830–831. ISSN 0008-7335.
- ZAPLETAL, Vladimír. MUDr. Ferdinand Karafiát, moravský lékař-literát (1870–1928). Lékařské listy. 1954, roč. 9, čís. 21, s. 503–504.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Karafiát na Wikimedia Commons
- Autor Ferdinand Karafiát ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Karafiát
- Ferdinand Karafiát v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ferdinand Karafiát (1870 - 1928), Český spisovatel a lékař.