Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este

Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841, autor portrétu Josef Kriehuber
Rodné jméno	Ferdinand Karl Joseph von Österreich-Este
Narození	25. dubna 1781 Milán
Úmrtí	5. listopadu 1850 (ve věku 69 let) Ebenzweier, Horní Rakousy
Místo pohřbení	Císařská hrobka ve Vídni
Alma mater	Tereziánská vojenská akademie
Povolání	voják
Ocenění	Řád zlatého rouna Královský uherský řád sv. Štěpána Vojenský řád Marie Terezie
Rodiče	Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský Marie Beatrice d'Este
Rod	Rakouští-Este
Příbuzní	Marie Ludovika Beatrix Rakouská-Este, Marie Tereza Rakouská-Este, Marie Leopoldina Rakouská-d'Este, František IV. Modenský, Karel Ambrož Rakouský-Este a Maxmilián Josef Rakouský-Este (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este (25. dubna 1781, Milán – 5. listopadu 1850, Ebenzweier, Horní Rakousy) byl rakouský arcivévoda, princ modenský a polní maršál z vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este.

Byl třetím synem arcivévody Ferdinanda Karla Antonína, syna královny Marie Terezie, a Marie Beatrice d'Este, dcery modenského vévody Ercola III. Jeho nejstarší sestra Marie Tereza se stala sardinskou královnou a nejmladší sestra Marie Ludovika rakouskou císařovnou.

Do roku 1796 žila rodina se šesti dětmi v Miláně a po jeho dobytí Napoleonem ve Vídeňském Novém Městě, navštěvoval vojenskou akademii. Už od mládí chtěl být vojákem a jako dvanáctiletý vlastnil 3. husarský pluk.

Po ukončení studia, vstoupil v roce 1799 do armády a zapojil se do bojů proti Francii. Ještě v témže roce se jako velitel zúčastnil bitev u Pfullendorfu, Stockachu a Mannheimu. Další boje ho čekaly r. 1800 v Německu u Biberachu za což obdržel rytířský kříž Marie Terezie. V bitvě u Štoků v prosinci roku 1805 ještě porazil generála Wreda, nicméně válka byla ukončena dva dny před tím, porážkou Rakouska a jeho spojenců u Slavkova.

Poté převzal generální velení v Čechách a na Moravě, kde zřizoval zeměbranu. V roce 1809 velel rakouské armádě v Haliči v boji proti Polsku. O šest let později se stal velitelem záložní armády ve Francii. Roku 1816 byl generálním velitelem v Uhrách. V letech 1832–1846 působil v Haliči jako civilní a vojenský guvernér a mimo to byl v letech 1834–1838 císařským komisařem v Sedmihradsku, kde zažehnal povstání. V roce 1836 byl povýšen na polního maršála.

Po roce 1838 odešel z armády a přesídlil do Modeny ke svému synovci Františku V. Modenskému. Zemřel svobodný roku 1850 u svého bratra Maxmiliána v Ebenzweieru. Pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 106. 

• Bitva u Stockachu (1799)
• Bitva u Štoků

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este na Wikimedia Commons