Ferdinand Kraupner
| Jeho milost Ferdinand Kraupner | |
|---|---|
| osobní děkan čestný kanovník litoměřické kapituly | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 13. července 1902 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 25. dubna 1878 |
| Místo narození | Moravské Jevíčko,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 8. prosince 1962 (ve věku 84 let) |
| Místo úmrtí |  Československo |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Známý díky | lidovému léčitelství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
J.M. can. Ferdinand Kraupner (25. dubna 1878 Moravské Jevíčko – 8. prosince 1962) byl český římskokatolický kněz, osobní děkan, biskupský notář, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
Život
Na kněze byl vysvěcený 13. července 1902. Jako kněz působil převážně na Žatecku a Podbořansku. Po vysvěcení sloužil jako kaplan v Údlicích. V roce 1906 přišel do Měcholup na okrese Louny. Později se stal farářem v Libočanech a Tušimicích.[1] Od 50. let 20. století byl pak farářem v Letově u Podbořan.[2] Za svou pastorační činnost byl litoměřickým biskupem jmenován osobním děkanem a biskupským notářem. 24. listopadu 1951 byl jmenován[3] a 18. prosince 1951 byl v litoměřické katedrále spolu s Kamilem Filipcem instalován jako čestný kanovník litoměřické katedrální kapituly.[4]
Proslul jako vynikající duchovní i vyhlášený lidový léčitel, za kterým přicházelo mnoho nemocných. Na Podbořansku, kde bylo v jeho době 80 % procent obyvatelstva německé národnosti, se věnoval sběru léčivých bylin a vyléčil řadu neduhů, podobně jako později jeho kolega kněz František Ferda v jižních Čechách. Za zázračné uzdravení bylo považováno uzdravení pana Mauleho, kterému vyléčil nemocný žaludek kůrou ze syrových brambor. Ani po více než půl století nevymizela vzpomínka na tohoto léčitele.
Odkazy
Reference
- ↑ Kněží a jejich ustanovení - Litoměřická diecéze 1948, Litoměřice 1948
- ↑ Stav kněží v duchovní správě v Litoměřické diecézi k 30. červnu 1954, Litoměřice 1954
- ↑ Jmenování čestnými kanovníky. Věstník katolického duchovenstva. 1954, roč. 4, čís. 1, s. 7.
- ↑ Instalace nových čestných kanovníků. Věstník katolického duchovenstva. 1954, roč. 4, čís. 1, s. 3–4.
Literatura
- Katalog diecéze litoměřické 1997, I. – Neměnná část, stav k 1.1.1997, Horní Chřibská, 1997
- Ze staré mělochupské kroniky in Svobodný hlas, týdeník lounska, postoloprtska, žatecka a podbořanska z 2. srpna 2001, str. 3
- TOŠNEROVÁ Květa: Obce našeho okresu po dvaceti letech: Letov in Svobodný hlas, týdeník lounska, postoloprtska, žatecka a podbořanska č. 24/2012, z 13. června 2012, str. 5
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“