Ferdinand Krejčí

Ferdinand Krejčí
Narození6. března 1879
Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. srpna 1938 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymJan Barda
Povoláníspisovatel
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Krejčí, křtěný Ferdinand Bohumil (6. března 1879 Vinohrady[1] – 28. srpna 1938 Praha[2]) byl český spisovatel a nakladatel, povoláním pojišťovací úředník. Je autorem varovného vědeckofantastického románu o období po vítězství socialistické revoluce Převychovaní, který vydal pod pseudonymem Jan Barda.[3]

Život

Narodil se v rodině drážního úředníka Františka Krejčího a jeho manželky Františky, rozené Schillerové. Pokřtěn byl Ferdinand Bohumil.[1]

Od roku 1897 pracoval ve Vzájemné pojišťovně Praha. Po vzniku Československa spoluzakládal Slovanskou pojišťovnu a později se stal jejím ředitelem.

Rodinný život

Ferdinand Krejčí byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil 12. října 1904 s Barborou Foreitovou (1882–1905).[4] Dne 4. května 1907 se jako vdovec, oficiál banky Praha, oženil s Marií Prokopovou (1878–??).[5] První manželství bylo bezdětné, s druhou manželkou měl tři děti.[6] Syn Ferdinand Krejčí (* 1909) se v roce 1934 stal na Karlově univerzitě doktorem práv.[7]

Dílo

Odborná činnost

Byl vydavatelem a redaktorem časopisu Českoslovanské pojišťovnictví, který vycházel v letech 1909-1914 a přispíval do něj.[8][9] O pojišťovnictví též přednášel[10] a publikoval odborné články.[11][12] V roce 1919 neúspěšně usiloval o vznik střední odborné školy pro úředníky a zaměstnance pojišťoven.[13]

Beletrie

Jan Barda: Převychovaní (inzerát 1931)

Ferdinand Krejčí je autorem jediného, ve své době neúspěšného románu Převychovaní, který vydal vlastním nákladem pod pseudonymem Jan Barda v roce 1931. (Dříve neznámé autorství prokázal Ivan Adamovič a důkazy popsal v předmluvě k románu, otištěném v antologii české science fiction Vládcové vesmíru.)

Román Převychovaní byl vydán dvakrát:

  • Přechychovaní (román budoucnosti; nakladatel Ferdinand Krejčí, Praha–Bubeneč, 1931)
  • Převychovaní (IN: antologie české science fiction Vládcové vesmíru, sestavil a předmluvy Ivan Adamovič; Praha, Albatros a Triton, 2010[3])

Dobový kontext románu Převychovaní

Román se odehrává roku 358 socialistického řádu, počítaného od zřízení první socialistické republiky. Tento rok měl odpovídat roku 2276. Dílo je varováním před civilizací po vítězství socialistické revoluce, kdy minulá kultura je zapomenuta a zničena, lidská individualita je potlačena. Kniha byla sice vydána později než román My Jevgenije Zamjatina (1921), který obsahuje obdobné poselství. Předešla však díla Aldouse Huxleyho Konec civilizace (anglicky vyšlo 1932, česky 1933) a George Orwella 1984 (anglicky 1949, česky v samizdatu 1983–1984, v zahraničí 1984 a v Československu 1991).[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených Vršovice 1878-1880, snímek 94, Záznam o narození a křtu [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z16, s. 256
  3. ↑ a b c ADAMOVIČ, Ivan. Vládcové vesmíru. [s.l.]: Albatros, Triton, 2010. ISBN 978-80-00-02635-0. 
  4. ↑ Matrika oddaných, Vinohrady sv. Ludmila, 1904-1906, snímek 87 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, Praha sv. Ludmila, 1906-1908, snímek 268 [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 311, obraz 176 [online]. Národní archiv [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Krejčí Ferdinand [online]. Univerzita Karlova [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Českoslovanské pojišťovnictví. Národní listy. 19. 11. 1913, s. 5. Dostupné online. 
  9. ↑ Ředitel Ferdinand Krejčí zemřel. Národní listy. 30. 8. 1938, s. 7. Dostupné online. 
  10. ↑ Funkce pojišťování v národním hospodářství. Hospodářský archiv. 19. 2. 1938. Dostupné online. 
  11. ↑ Např. KREJČÍ, Ferdinand. Pojišťování a dlouhodobý úvěr. Hospodářský archiv. 25. 8. 1934. Dostupné online. 
  12. ↑ Např. KREJČÍ, Ferdinand. Německé soukromé pojišťovnictví před a po válce. Hospodářský archiv. 8. 10. 1930, s. 429. Dostupné online. 
  13. ↑ KOLÁŘ, Petr. Činnost a působení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky. Brno, 2011 [cit. 2019-10-30]. bakalářská práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Zuzana Hrdličková. s. 30. Dostupné online.

Literatura

  • ADAMOVIČ, Ivan. Převychovaní (předmluva), IN: Vládcové vesmíru. Praha: Albatros, Triton, 2010. ISBN 978-80-00-02635-0. S. 219–220. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Burda Převychovaní inzerát 1931.jpg
Jan Burda: Převychovaní (inzerát 1931)