Ferdinand Laufberger

Prof. Ferdinand Laufberger
Rodné jméno	Ferdinand Julius Laufberger
Narození	16. února 1829 Bohosudov
Úmrtí	16. července 1881 (ve věku 52 let) Vídeň
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze (od 1844) Akademie výtvarných umění ve Vídni (1852–1859)
Povolání	malíř, rytec
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Laufberger (16. února 1829 Bohosudov^[1] – 17. července 1881 Vídeň^[2]) byl rakouský malíř a rytec, narozený v Čechách.

Narodil se v Bohosudově (dnes část města Krupka, německy Mariaschein) v rodině Johanna Laufbergera (1784–1846) a jeho manželky Antonie (1803–1844). Pokřtěn byl jako Ferdinand Julius Wilhelm Laufberger, ve zdrojích je však běžně uváděn pouze s prvním křestním jménem.^[1] Měl pět sourozenců, z nichž dva zemřeli předčasně. Od roku 1845 byla rodina policejně hlášena v Praze.^[3][4]

Malířské vzdělání získal na akademiích v Praze (kde byl žákem Christiana Rubena) a Vídni.

Nejprve maloval obrazy z lidového života a v roce 1855 byl vyslán rakouskou pobočkou Lloyd's do dunajských knížectví a Konstantinopole, kde nakreslil řadu podkladů pro rytiny, které se setkaly s velkým ohlasem. Počátkem 60. let 19. století získal dvouleté stipendium vídeňské Akademie a cestoval po Francii a Itálii, Belgii a Anglii. V Paříži strávil 15 měsíců a vytvořil zde olejomalbu Publikum v Louvru. Poté se vrátil do Vídně.

Od roku 1868 byl po třináct let profesorem figurální kresby a malby na nově zřízené vídeňské uměleckoprůmyslové škole, v roce 1881 se stal jejím ředitelem. Zemřel ve Vídni.^[2]

Český vlastenecky orientovaný tisk nevěnoval vídeňskému malíři systematickou pozornost. V roce 1906 zakoupila jeho dílo Na Slovensku Galerie v Rudolfinu.^[5]

V roce 1868 byl jmenován profesorem figurální kresby a malby na nově zřízené škole uměleckých řemesel Rakouského muzea a udělal hodně pro to, aby vzkvétala.

Laufberger maloval žánrové obrázky, většinou s humornými náměty:

• Soukromý vědec pozoruje zatmění Slunce (Ein Privatgelehrter beobachtet eine Sonnenfinsternis, 1858)
• Horští cestovatelé před statkem (Gebirgsreisende vor einem Bauernhaus, 1859)
• Starý bakalář (Alter Junggeselle, 1860)
• Útulné místečko (Ein gemütliches Plätzchen, 1861)
• Genoveva v lese (Genoveva im Wald, 1861)
• Letní večer v Prátru (Sommerabend im Prater, 1864)

V roce 1865 získal zakázku na oponu pro vídeňskou Komickou operu. Poté vytvořil několik menších dekorativních děl a pro novou budovu vídeňského Muzea užitého umění (Österreichisches Museum für angewandte Kunst/Gegenwartskunst) vytvořil sgrafitový vlys a fresky na zrcadlové klenbě schodiště (Venuše vycházející z moře, obklopena uměním).

Pracoval též jako rytec.

• V roce 1889 byla po malíři pojmenována vídeňská Laufbergergasse
• Ve vídeňském Muzeu užitého umění (Muzeum für angewandte Kunst) je umístěna jeho pamětní deska

• Ferdinand Laufberger byl spoluautorem rakousko-uherských bankovek (10 zlatých – 1881 a 5 zlatých), které platily do zavedení korunové měny v roce 1892.^[6][7]
• Nejznámějším žákem Ferdinanda Laufbergera byl Gustav Klimt.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Laufberger na německé Wikipedii.

• Gitta Ho: "Laufberger, Ferdinand Julius Wilhelm" In: Bénédicte Savoy and France Nerlich (Eds.): Pariser Lehrjahre. Ein Lexikon zur Ausbildung deutscher Maler in der französischen Hauptstadt. Vol. 2: 1844–1870., Walter de Gruyter, 2015 ISBN 978-3-11-029064-6

• Gustav Klimt

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Laufberger na Wikimedia Commons