Ferdinand Lederer

Ferdinand Lederer
Narození12. prosince 1906
Žabovřesky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. dubna 1990 (ve věku 83 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materVysoké učení technické v Brně
Povolánívysokoškolský učitel, architekt, učitel a správní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Lederer (12. prosince 1906 Žabovřesky[1]24. dubna 1990 Brno) byl český vysokoškolský profesor, architekt a specialista v oblasti ocelových konstrukcí.

Život

Vystudoval I. české reálné gymnázium v Brně, kde odmaturoval v roce 1924. V roce 1932 dokončil studium inženýrského stavitelství na ČVŠT v Brně a v roce 1934 po obhájení práce s názvem Vliv nýtového připojení na moment vetknutí získal doktorát v oblasti technických věd.[2]

Po skončení studií pracoval jako úředník na ČVŠT, později jako úředník na Ministerstvu pošt a telegrafů. Po skončení druhé světové války pracoval nejprve jako středoškolský učitel, později jako vysokoškolský profesor; přednášel například v Bratislavě a na VUT v Brně. V roce 1953 se stal vedoucím katedry ocelových konstrukcí a mostů brněnského VUT. Později se stal ředitelem Ústavu ocelových a dřevěných konstrukcí.[2] V letech 1956–1957 byl děkanem Fakulty inženýrského stavitelství VUT.

V roce 1963 jej jako kandidáta informátora vedla Státní bezpečnost.[3]

Rodinný život

Ferdinand Lederer byl dvakrát ženat. V roce 1937 se oženil s Miroslavou Novákovou, manželství ale bylo roku 1943 rozvedeno.[4] Jeho druhou manželkou byla Milada Ledererová, rozená Vaďurová.[5] Je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.[2]

Ledererem zhotovené fotografie z Tater zveřejnil v roce 1937 časopis Pestrý týden.[6]

Dílo

Brněnské výstaviště, pavilon Z

V polovině 50. let se podílel na modernizaci a rozvoji brněnského výstaviště, především na návrhu konstrukcí zastřešení pavilonů C[7], Y[8] a Z.[9][10][11] Věnoval se také projektům zastřešení zimních stadionů v Brně, Olomouci a Prostějově.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Vavřince Brno-Komín
  2. a b c Encyklopedie dějin Brna: Ferdinand Lederer
  3. Databáze Archivu bezpečnostních složek: vyhledávání Ferdinand Lederer [online]. Federální ministerstvo vnitra [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  4. Matrika 17175, sn. 95 [online]. MZA [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  5. Encyklopedie dějin Brna: Milada Ledererová
  6. Na horách!. Pestrý týden. 13. 3. 1937, s. 8. Dostupné online. 
  7. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 104. 
  8. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 113. 
  9. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 114. 
  10. Článek na portálu gotobrno.cz
  11. Pavilon mřížové skořepinové konstrukce. Rudé právo. 12. 8. 1957, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brněnské výstaviště pavilon Z.JPG
Brno fairground - pavilion "Z"