Ferdinand Lepié
| Jan Lepgé | |
|---|---|
| Narození | 8. června 1824 Praha |
| Úmrtí | 11. listopadu 1883 (ve věku 59 let) Vídeň |
| Povolání | malíř |
| Znám jako | Ferdinand Lepié |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ferdinand Lepié, vlastním jménem Jan (Johann) Lepgé (8. června 1824 Praha[1] – 11. listopadu 1883 Vídeň) byl rakouský malíř–krajinář, původem z Prahy, žijící v Praze a Vídni.
Skutečné jméno a pseudonymy
Používal křestní jméno Ferdinand, i když byl pokřtěn Johannes Baptista (Jan Křtitel) Bernardus Lepgé.[1] V soupisu pražských obyvatel je zapsán jako Johann Lepgé dicte (řečený) Lepié[2] Jeho syn Friedrich si v roce 1909 nechal úředně změnit příjmení Lepgé na Lepié.[3]
Jako skutečné jméno též zdroje nesprávně udávají pseudonym Georg Fels, jímž signoval některé obrazy.[4]
Že byl jeho život zapomenut i znalci svědčí i to, že kritik umění Karel B. Mádl se domníval, že si Lepié pofrancouzštil české příjmení Lepý nebo Lepší.[5]
Život
Narodil se jako nemanželský syn Louisy (Aloisie) Lepgé (1800–??), pokřtěn byl jako Jan Křtitel Bernard (Joannes Baptista Bernardus).[1] S matkou žil v rodině svého dědy Johanna Lepgé.[6]
Studoval v letech 1841–1844 na pražské Akademii výtvarných umění. V letech 1850–1860 byl učitelem ve Strahovském klášteře, kde byl mezi jeho žáky pozdější krajinář Alois Kirnig. Poté se stal na císařském dvoře ve Vídni učitelem kreslení. Ve Vídni žil do konce života.
Zemřel ve Vídni 11. listopadu 1883. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, bydliště Wienstrasse 73 (nyní Rechte Wienzeile).[7]
Rodinný život
Byl ženat s Barborou, rozenou Körbelovou (1829–1884), se kterou měl dva syny.[2][3]
Dílo
Díla Ferdinanda Lepié tvořily především olejomalby městských vedut a krajin. Některé scenérie alpských krajin s jezery a historickými stavbami jsou komponované, například Alpská krajina s hrady a katedrálou (1854),[8] jiné reálné. Na nich zobrazoval Prahu, Šumavu, Solnou komoru, povodí Dunaje či okolí Vídně. V roce 1938 zakoupilo muzeum v Havlíčkově Brodu dva jeho obrazy s kutnohorskými náměty.[9]
Jeho malby jsou oceňovány především pro topografickou přesnost a vykreslení detailů.
Karel B. Mádl zhodnotil Lepiého pražská díla takto:
| „ | ...a Chitussi, ku podivu, zůstává zde pozadu i za jiným zcela zapomenutým malířem... Ferd. Lepié je co do výkonnosti jen prostřední malíř, snad ještě méně, zastavíte-li se...objevíte k svému údivu malířský cit pro světelné efekty pražských západů a hustotu pražské, místy slabě prosvětlené, pražské atmosféry... | “ |
| — Karel B. Mádl (Národní listy 18. 2. 1906[5] | ||
V Česku vlastní jeho obrazy Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Památník národního písemnictví a další sběratelé.[10]
Galerie
Hallstatt
Noc na řece (1872)
Pohled na Hallstatt
Ried v okrese Inn
Vesnice v Alpách
Pohled na Gmunden
Pohled přes Altausseersee (1883)
Pohled na Traunkirchen (1877)
Pohled na Ischl a Kaiservilla
Pohled na Gmunden a zámek Ort
Heiligenblut (1868)
Venkovské domy v idealisované alpské krajině
Zámek Lichtenegg u Welsu (1862)
Benátky (1869)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Lepié na německé Wikipedii.
- ↑ a b c Matrika narozených, Strahovský klášter 1813-1824, snímek 259 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel: Lepgé Johann 1824 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika narozených sv. Jindřich, 1850-1857, snímek 200 (záznam o nar. a křtu syna Friedricha) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ KOUCKÁ, Tereza. Malostranský pohled Ferdinanda Lepié [online]. Art+, 2017-09-20 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Krásná Praha. S. 13 (příloha). Národní listy [online]. 1906-02-18 [cit. 2021-01-23]. S. 13 (příloha). Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Lepgé Johann, 1750 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Verstorbene. S. 14. Wiener Zeitung [online]. 1883-11-27 [cit. 2021-01-24]. S. 14. Dostupné online. (německy)
- ↑ 86. aukce Galerie Kodl, Praha 28.11.2021
- ↑ Zpráva 1938. S. 93. Zprávy Městského muzea v Německém Brodě [online]. Městské muzeum Havlíčkův Brod, 1938 [cit. 2021-01-24]. S. 93. Dostupné online.
- ↑ vyhledávání Lepié Ferdinand [online]. ProMuS [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
Literatura
- Ferdinand Lepié. In: Heinrich Fuchs: Die österreichischen Maler des 19. Jahrhunderts. Band 3. Selbstverlag, Wien 1973.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Lepié na Wikimedia Commons - Ferdinand Lepié (reprodukce obrazů) [online]. Praha: Galerie Platýz [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Schloss Lichtenegg (bei Wels) mit Nebengebäuden und Blick in die Landschaft; unten rechts signiert: F. Lepie, datiert: 1862, Öl auf Leinwand, ca. 102 x 137 cm
Obraz Noc na řece českého malíře Ferdinanda Lepié, olej na plátně, 73,5 × 100 cm
Ferdinand Lepié (1824–1883): Auf dem Altstädter Ring (Sammlung Kooperativa), 1853, Öl auf Leinwand, 55,5 x 71 cm
Blick auf Traunkirchen, signiert, datiert F. Lepie 1877, Öl auf Leinwand, 73 x 100 cm
Ferdinand Lepié (1824-1883): Pohled na Čertovku
Ferdinand Lepie (1824–1883)
Blick auf Heiligenblut, signiert, datiert F. Lepie 1868, Öl auf Leinwand, 71 x 92,5 cm
Dorf in den Alpen, signiert F. Lepie, Öl auf Leinwand, 26 x 52 cm
Blick auf Ischl und die Kaiservilla, im Hintergrund der Dachstein, signiert F. Lepie, Öl auf Leinwand, 56,5 x 76 cm
"Bauernhäuser in idealisierter Alpenlandschaft", signiert: F. Lepie, Öl auf Leinwand, ca. 75 x 101 cm
