Ferdinand Pelikán

Ferdinand Pelikán
Obdobínovověká filosofie
Narození5. června 1885
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. září 1952 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Oblasti zájmukontingentismus
Význačné idejeomnismus
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Pelikán (5. červen 1885, Praha5. září 1952, Praha) byl český filozof a univerzitní profesor.

Život

Narodil se jako druhý syn pražského selfmademana (původně zámečníka, později majitele realit a továrníka) Julia Karla Pelikána (1848–1910) a jeho ženy Anny, rozené Charazimové[1]. Jeho starší bratr Julius (* 1879) se stal továrníkem vah na Smíchově.[2] Ferdinand v Praze absolvoval gymnázium a v letech 1904-1908 vystudoval filozofii na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde v červnu 1908 obhájil rigorózní práci s titulem Fridrich Ludwig Bouterwek v dějinách filozofie[3]. Zdědil či zakoupil velkostatek v Radvánově u Mladé Vožice. V přihlášce pražského magistrátu k pobytu roku 1917 uvádí, že je velkostatkářem s dosavadním bydlištěm v Radvánově, kde se roku 1912 oženil a roku 1913 se mu narodila dcera.[4]

V letech 1925–1931 učil na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici[5]. Roku 1931 obhájil habilitační práci a stal se docentem na filozofické fakultě Karlovy univerzity, brzy na to byl jmenován profesorem.

V listopadu 1938 pronesl na Filosofické fakultě University Karlovy přednášku, nazvanou "Co nás ničilo ve filosofii", po které radikální studenti svrhli bustu T. G. Masaryka, umístěnou na hlavním schodišti budovy.[6]

Zemřel roku 1952 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Bibliografie

Ferdinand Pelikán napsal[7]:

  • 1915 Entstehung und Entwicklung des Kontingentismus
  • 1926 Logika I. Elementární část
  • 1929 Fikcionalism novověké filosofie zvláště u Humea a Kanta
  • 1932 Současná filosofie u Slovanus.
  • 1932 Portréty filosofů XX. věku

Reference

  1. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  2. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  3. Archiv UK, matrika doktorů
  4. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  5. Padesát let Jiráskova gymnasia v Praze 1881-1931. Praha 1931, s.40
  6. NAKONEČNÝ, Milan. Vlajka. první. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001. 332 s. ISBN 80-86183-24-6. S. 98. 
  7. Ferdinand Pelikán – Knihy [online]. [cit. 2018-07-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • H. Bergson, Vývoj tvořivý. Praha: Jan Laichter 1919, přeložil Ferdinand Pelikán
  • Dimitrij I. Tschižewskij und seine Hallesche Privatbibliothek. [s.l.]: LIT Verlag, 2003. ISBN 978-3-8258-6761-4. S. 94. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“