Ferdinand Pischelt

Ferdinand Pischelt
Narození	17. ledna 1809 Grabštejn Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. února 1852 (ve věku 43 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	sochař
Děti	Karl Pischelt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Pischelt (17. ledna 1809 Grabštejn^[1] – 24. února 1852 Praha^[2]) byl česko-německý sochař, modelér a štukatér.

Život

Ferdinand Pischelt se narodil v Grabštejně v národnostně německé katolické rodině jako syn učitele Gottfrieda Pischelta z Liberce a jeho manželky Alžběty Bergmannové z Frýdlantu.^[1] Roku 1824 přišel do Prahy, studoval základy kresby na pražské výtvarné akademii a sochařskému řemeslu se vyučil v dílně Václava Prachnera, u kterého pak pracoval jako tovaryš. 7. června 1834 získal v Praze městské právo, oženil se s Johannou (neznámého původu), s níž měl osm dětí. Všichni čtyři synové se vyučili sochařskému řemeslu: Karl (* 1834), Jan (* 1836), Ferdinand (* 1838; sběhl k armádě) a Heinrich (*1846).^[3]

Patřil k činným členům Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze, od roku 1838 byl jejím tajemníkem; na objednávku Společnosti vytvořil portrét jejího iniciátora a mecenáše Františka, říšského hraběte ze Šternberka a Manderscheidu.^[4]

Zemřel v Praze nebo v severních Čechách ve věku 42 let.

Dílo

• náhrobní plastiky v Praze na Olšanských hřbitovech, v Praze-Bubenči a v Mladé Boleslavi
• socha císaře Karla IV. na kašně v Týnci nad Labem
• sádrová busta hraběte Františka Josefa Šternberka, zakladatele Společnosti vlasteneckých přátel umění, byla zhotovena roku 1830 na žádost Společnosti podle posmrtné masky sejmuté Václavem Prachnerem;^[5][6] sádrové modely se dochovaly ve sbírkách Lapidária Národního muzea a Národní galerie v Praze. Mramorovou bustu pak vytvořil Raffael Cellai ve Florencii roku 1889
• náhrobek Leopolda Leonharda Raymunda Thun-Hohensteina pro Malostranský hřbitov – dokončil po smrti Václava Prachnera spolu s Antonem Melzerem
• štuková výzdoba Desfourského paláce čp. 1023/II v Praze na Florenci (od 1847)^[7]

Pischeltovo dílo se vyznačuje strohou korektností. Tam, kde se mohl opřít o předlohy Václava Prachnera, byl Pischelt velice dobrým modelérem.^[8]

Další figurální díla

• náhrobek Václava Bayera a Terezie Pinklové, Malostranský hřbitov
• náhrobek Václava Jiřího Czardy, Malostranský hřbitov
• busta říšského hraběte Františka Josefa ze Šternberka a Manderscheidu (sádra)
• socha sv. Jana Nepomuckého; výklenková kaple poblíž zámku v Komařicích na Českobudějovicku (1844)^[9]

Odkazy

Reference

Literatura

• Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790–1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, ISBN 978-80-7035-426-1
• Assmann Jan Nepomuk a kol.,Obrazárna v Čechách 1796 - 1918, Gallery, spol. s r. o. (Jaroslav Kořán), Praha 1996, ISBN 80-7035-106-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Pischelt na Wikimedia Commons
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Pischelt Ferdinand *1809
• Ferdinand Pischelt v informačním systému abART
• Malostranský hřbitov, náhrobky jako umělecká díla