Ferdinand Schwarzenberg

Ferdinand Schwarzenberg
Vojenská služba
Složka	Švýcarská armáda
Doba služby	2009–2011
Hodnost	Nadporučík
Rodné jméno	Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius Schwarzenberg
Narození	17. července 1989 (35 let) Curych Švýcarsko Švýcarsko
Občanství	Švýcarsko, Česká republika
Titul	princ ze Schwarzenbergu, hrabě ze Sulzu a lankrabě klettgavský (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tento titul neuznává)
Choť	(2023) Marie, roz. Friling (* 1992)
Rodiče	Bedřich Schwarzenberg (1940–2014) a Regula Brigitte Schlegelová (* 1956)
Děti	Bedřich (* 2024)
Příbuzní	sestra: Marie Helena Schwarzenbergová (1986–⁠2019) strýc: Karel (VII.) Schwarzenberg (1937–2023) děd: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) praděd: Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) bratranec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967)
Alma mater	Maastricht University
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Schwarzenberg (* 17. července 1989 Curych),^[1] celým jménem Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius princ ze Schwarzenbergu (německy Ferdinand Karl Friedrich Johannes Nepomuk Jakob Alexius Prinz zu Schwarzenberg) je česko-švýcarský šlechtic, člen rodu Schwarzenbergů, od roku 2023 dědičný princ. Pracuje v automobilovém průmyslu.

Narodil se 17. července 1989 v Curychu jako druhé dítě a prvorozený syn bankovního ředitele Dr. Bedřicha Schwarzenberga (1940–2014) a jeho manželky Reguly (* 1956).

Dětství prožil ve švýcarském Zollikonu, ale od konce 90. let 20. století navštěvuje Českou republiku, kde jeho rodina vlastní nemovitost v Novém Dvoře u Cerhonic (známém z divadelní hry Naši furianti) nedaleko Písku.

Studoval nějakou dobu na Benešově gymnáziu v Písku. V letech 2006–2009 navštěvoval německé gymnázium v Praze, kde odmaturoval.^[2] Poté dva roky sloužil ve švýcarské armádě a jako nadporučík vstoupil do zálohy. Následně pracoval půl roku ve Švýcarsku jako automechanik. Později studoval na univerzitě v nizozemském Maastrichtu, v bakalářském programu Evropská studia a v magisterském umění a kulturní dědictví (obor Arts and Heritage).^[2] Během studia pracoval v Německu a Rakousku v advokátních kancelářích, lesnických společnostech i v průmyslu.^[2]

Po univerzitě pracoval ve Velké Británii u firmy Goodwood, která pořádá historické automobilové závody.^[2] Po roce stráveném ve Velké se vrátil do Česka a začal pracovat pro firmu Škoda Auto, kde byl součástí mezinárodního prodejního týmu a v rámci něj zodpovídal za distribuci ve Francii, Itálii, Belgii, Lucembursku a Nizozemsku.^[2] Nyní je zaměstnaný pro společnost Porsche v oddělení prodeje, marketingu a rozvoje obchodu pro střední a východní Evropu, je zodpovědný za Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko.

Mluví německy, anglicky, francouzsky, česky a částečně také nizozemsky.^[2]

Dne 13. května 2023 se v Attersee am Attersee v Rakousku oženil s Marií Frilingovou, potomkyní císařovny Marie Terezie.^{[pozn. 1]} Manželčina matka pocházela z rakouské šlechty, otec z belgické průmyslnické rodiny.^[3] Dne 1. srpna 2024 se jim narodil syn Friedrich (česky Bedřich) na klinice v Brasschaatu v Belgii.

• Čestný a devoční rytíř Suverénního řádu maltézských rytířů
• Bavorský Domácí rytířský řád sv. Jiří
• Justiční rytíř Konstantinův řád sv.Jiří
• Kříž jeruzalémských poutníků
• Medaile za pouť do Lurd
• Pamětní medaile k 50. výročí pouti do Lurd

• Ferdinand Schwarzenberg (* 1989)
• Bedřich Schwarzenberg (1940–2014), jeho otec, finančník
• Karel VI. (1911–1986), jeho otec, spisovatel, historik a heraldik
• Karel V. (1886–1914), jeho otec. V roce 1913 zavedl na svém statku Orlík češtinu jako výlučný úřední jazyk.
• Karel IV. (1859–1913), jeho otec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
• Karel III. (1824–1904), jeho otec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
• Karel II. (1802–1858), jeho otec, guvernér Lombardie a Sedmihradska
• Karel I. Filip (1771–1820), jeho otec, generalissimus, jeden z vítězných vojevůdců bitvy národů u Lipska, jeho bratr byl Josef II. Jan
• Jan Nepomuk I. (1742–1789), jeho otec (jeho vnuci (děti Josefa II. Jana) byly Marie Eleonora, provdaná Windischgrätzová, Felix a Bedřich)
• Josef I. Adam (1722–1782), jeho otec (založil Schwarzenberský penzijní fond pro zaměstnance)
• Adam František (1680–1732), jeho otec, dědic Eggenbergů, 1723 první vévoda krumlovský z tohoto rodu, od r. 1719 majitel paláce na Hradčanech (zastřelen nešťastnou náhodou císařem Karlem VI.)
• Ferdinand Vilém (1652–1703), jeho otec, lidumil, který ve Vídni za moru (1680) i za tureckého obléhání (1683) na vlastní náklady město zásoboval
• Jan Adolf I. (1615–1683), jeho otec, od roku 1670 kníže, člen řádu Zlatého rouna, 1658 český inkolát, 1660 Třeboňské panství
• Adam (1583–1641), jeho otec, velmistr Braniborského balivátu Johanitského řádu
• Adolf (1551–1600), jeho otec; vojevůdce v době válek s Turky, císařský polní maršálek. Roku 1599 získal tureckou hlavu v erbu a hraběcí titul
• Vilém II. († 1557), jeho otec (padl roku 1557 v bitvě u St. Quentina)
• Vilém I. (1486–1526), jeho otec
• Erkinger II. († 1518), jeho otec
• Michal III. († 1499), jeho otec
• Michal II. († 1469), jeho otec
• Erkinger I. (1362–1437), jeho otec, zakladatel rodu. Zúčastnil se válek proti husitům.

• Rozhovor