Ferdinand Seibt

Prof. Ferdinand Seibt
Narození9. května 1927
Střížovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí7. dubna 2003 (ve věku 75 let)
Mnichov
NěmeckoNěmecko Německo
Povolánímedievalista, pedagog, vysokoškolský učitel, historik a publicista
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň 1995
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Seibt (9. května 1927 Střížovice, Československo – 7. dubna 2003 Mnichov, Německo) byl německý historik, který se zabýval především středoevropskými středověkými dějinami a také česko-německými vztahy.

Život

Studoval na gymnáziu v Litoměřicích. Studia nedokončil, protože na podzim roku 1944 musel narukovat do Wehrmachtu. Po skončení druhé světové války byl spolu se svou matkou a sourozenci odsunut z Československa. Maturitu tak mohl složit až v roce 1946 v Delitzsch. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Mnichově (obory historie, filozofie a germanistika). Studium zakončil obhajobou disertace Die Schrift „De nugis curialium“. Studien zum Weltbild und zur geistigen Persönlichkeit des Magister Walter Map.[1] Po studiu na vysoké škole učil deset let na středních školách. V roce 1964 se habilitoval pro období středověkých a novověkých dějin prací o husitské revoluci (Hussitica. Zur struktur einer Revolution). V roce 1969 se stal profesorem na univerzitě v Bochumi. Postupně se Ferdinand Seibt stal díky svým pracím o českých středověkých dějinách, zejména o husitské revoluci a o Karlu IV., jedním z nejrenomovanějších historiků-bohemistů.[2] Od roku 1980 vedl Collegium Carolinum, badatelské centrum zaměřené na zkoumání kultury a dějin českých zemí. V mnoha knihách a v dlouhé řadě studií a článků se Ferdinand Seibt zabýval vývojem českých zemí v průběhu mnoha staletí až do současnost, a také (často konfliktním) soužitím Čechů a Němců na společné půdě.

Ocenění

Publikace

  • Deutschland und die Tschechen. Geschichte einer Nachbarschaft in der Mitte Europas. München : List, 1974. 356 s. ISBN 3-471-66557-9. (česky Německo a Češi : dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy. Praha : Academia, 1996. 464 s. ISBN 80-200-0577-3.)
  • Karl IV. Ein Kaiser in Europa ; 1346 – 1378. München : Süddeutscher Verlag, 1978. 487 s. ISBN 3-7991-6015-9. (česky Karel IV. Císař v Evropě (1346 – 1378). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 524 s. ISBN 80-7106-265-0.)
  • Revolution in Europa. Ursprung und Wege innerer Gewalt. München : Süddeutscher Verlag, 1984. 475 s. ISBN 3-7991-6212-7.
  • Karl V. Der Kaiser und die Reformation. Berlin : Siedler, 1990. 269 s. ISBN 3-88680-338-4. (česky Karel V. Císař a reformace. Praha : Ikar, 1999. 190 s. ISBN 80-7202-403-5.)
  • Das alte böse Lied. Rückblicke auf die deutsche Geschichte 1900 bis 1945. München ; Zürich : Piper. 403 s. ISBN 3-492-04196-5. (česky Ta stará ošklivá melodie. Několik ohlédnutí za německou historií 1900 – 1945. Praha : Prostor, 2002. 334 s. ISBN 80-7260-080-X.)
  • Die Begründung Europas. Ein Zwischenbericht über die letzten tausend Jahre. Frankfurt am Main : S. Fischer, 2002. 416 s. ISBN 3-10-074421-7. (česky Zrození Evropy. Průběžná zpráva o posledních tisíci letech. Praha : Vitalis, 2004. 390 s. ISBN 80-7253-108-5.)
  • Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin : Siedler, 1987. 427 s. ISBN 3-88680-279-5. (česky Lesk a bída středověku. Praha : Mladá fronta, 2000. 421 s. ISBN 80-204-0783-9.)

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠMAHEL, František. Pofesor Dr. PhDr. h. c. Ferdinand Seibt. Český časopis historický. 2003, roč. 101, čís. 3, s. 746–753. Dále jen Šmahel (2003). ISSN 0862-6111. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-13. 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 133. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 97. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).