Ferdinand Tönnies

Ferdinand Tönnies
Narození	26. července 1855 Oldenswort
Úmrtí	9. dubna 1936 (ve věku 80 let) Kiel
Místo pohřbení	Parkfriedhof Eichhof
Alma mater	Univerzita v Bonnu Humboldtova univerzita Univerzita Jena Lipská univerzita
Povolání	sociolog, ekonom, filozof, vysokoškolský učitel a autor
Zaměstnavatel	Kielská univerzita
Politické strany	Sociálnědemokratická strana Německa Nacionálně sociální spolek
Choť	Marie Tönnies
Funkce	tajný rada
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Tönnies (26. července 1855 Oldenswort – 9. dubna 1936 Kiel) byl německý sociolog, ekonom a filosof. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost (Gemeinschaft) staví proti moderní společnosti (Gesellschaft) ^[1], dále se zabýval rovněž studiem sociálních norem, sociologií povolání a výzkumem veřejného mínění, kde je pokládán za průkopníka.^[2] Spolu s M. Weberem a G. Simmelem založil v roce 1909 Německou společnost pro sociologii (Deutsche Gesellschaft für Soziologie).

Život

Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci  Eiderstedt v severoněmeckém Šlesvicko-Holštýnsku^[1], a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Husum. V roce 1872 se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v Jeně, Bonnu, Lipsku a Tübingenu, kde nakonec získal roku 1877 doktorát klasické filozofie. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na berlínskou univerzitu, a pak do Londýna, kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa Thomase Hobbes, a teorie Gemeinschaft a Gesellschaft.^[3] Od roku 1881 až do roku 1933 přednášel na univerzitě v Kielu, odkud byl vyhnán nacisty a tři roky nato zemřel.^[1]

Gemeinschaft a Gesellschaft

Tönnies rozlišoval mezi dvěma typy sociálního seskupení Gemeinschaft a Gesellschaft, které jsou do češtiny nejčastěji překládány jako pospolitost a společnost. Tyto koncepty slouží k pojmenování dvou typů společenské vazby, společnosti. V této teorii Tonnies mluví o dvou formách lidské vůle. „Wesenwille“ neboli organická vůle, jež je základem Gemeinschaftu. A pro Gesellschaft „Kurwille“, což znamená v nejvhodnějším českém překladu vůle arbitrální nebo libovůle.^[4]

Pospolitost (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro rodinu, kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké solidaritě, avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji.^[5] To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu.^[4]

Společnost (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější konvencí. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje racionální účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.^[5]

Hlavním záměrem Tönniese bylo za pomocí G. a G., popsat dějinný vývoj. Oba tyto pojmy mají představovat dějinné epochy směřující určitým vývojem a to od pospolitosti ke společnosti. Díky průmyslové revoluci, která zapříčinila mnoho společenských změn, se člověk mění na masového a stádního. Vztahy se formalizují a člověk je více izolován od ostatních.^[5] Tönnies nikde neprohlašoval, že ve světě se vyskytují jen tyto čisté podoby sociálních seskupení, jelikož každá společnost se skládá z prvků G. a G.^[4] Touto svou nejvýznamnější prací ovlivnil celou řadu významných sociologů, jako byli Emil Durkheim, Max Weber či George Simmel.^[1]

Další studie Ferdinanda Tönniese

K empirickým studiím Ferdinanda Tönniese patří vzorce sňatkového chování, kriminální chování, pozice dělníků v docích a sociální podmíněnost názorů a postojů.^[1] Ve Šlesvicku-Holštýnsku zkoumal příčiny sebevražednosti.^[2]

Hlavní práce

• Gemeinschaft und Gesellschaft (1887)
• Thomas Hobbes, Leben und Lehre (1896)
• Die Sitte (1909)
• Marx: Leben und Lehre (1921)
• Kritik der öffentlichen Meinung (1922)
• Einführung in die Soziologie (1931)^[1]

Další díla

• De Jove Ammone questionum specimen, Phil. Diss., Tübingen 1877
• Der Nietzsche-Kultus, [1897], Tönnies-Forum, Kiel ²2005
• Schiller als Zeitbürger und Politiker, Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905
• Strafrechtsreform, Pan, Berlin 1905
• Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht, Thomas, Leipzig 1906
• Die soziale Frage, [1907], Die soziale Frage bis zum Weltkriege, ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989
• Thomas Hobbes, der Mann und der Denker, 1910
• Der englische Staat und der deutsche Staat, Karl Curtius, Berlin 1917
• Weltkrieg und Völkerrecht, S. Fischer Verlag, Berlin 1917
• Theodor Storm, Karl Curtius, Berlin 1917
• Soziologische Studien und Kritiken, I–III, Jena 1924, 1926, 1929
• Geist der Neuzeit, [1935], 1998 (Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3–223)
• Die Tatsache des Wollens, ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982
• Ferdinand Tönnies – Harald Höffding. Briefwechsel, ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989
• Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, I–XXIV, ed. Lars Clausen/Alexander Deichsel/Cornelius Bickel/Carsten Schlüter-Knauer/Uwe Carstens, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998–)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Tönnies na Wikimedia Commons