Ferdinand Tonder

Ferdinand Tonder
Narození29. ledna 1852 nebo 23. ledna 1852
Šťáhlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. května 1916 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníprávník
DětiFerdinand Tonder ml. syn
PříbuzníSláva Tonderová-Zátková snacha
Hanno Tonder vnuk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Tonder (29. ledna 1852 Šťáhlavy[1] – 11. května 1916 Praha) byl český právník, mecenáš a stenograf.

Život

V roce 1880 se v Mladé Boleslavi oženil[2] s Johanou Tasslerovou. Zajímal se též o hudbu a je autorem díla věnujícího se hudební stenografii,[3][4] který pojmenoval Reforma notového písma a Hudební rychlopis.[5] Byl též zemským zástupcem následníka trůnu Ferdinanda d˙Este.[4] Ve své právnické praxi například Tonder v roce 1897 zastupoval v dědickém řízení vdovu Barboru Hlaváčkovou i s jejími třemi nezletilými dětmi poté, co si její manžel Matěj, mecenáš a košířský starosta, rozhodl dobrovolně si vzít život.[6]

Pro úpravy svého pražského bytu oslovil Tonder tehdy začínajícího architekta Jana Kotěru. Ten na úpravách pracoval v letech 1901 a 1902 a připravil Orientální salon, do něhož navrhl nábytek, lustry i klavír z palisandru, javoru a jiných dřev. Následně pak Kotěra pro Tondera navrhl v letech 1905 až 1906 celou vilu, kterou si právník nechal jako své letní sídlo vybudovat v městečku Sankt Gilgen na břehu rakouského jezera Wolfgangsee.[7]

Tonder byl poručníkem Marie Chytilové, která se posléze seznámila s o 22 let starším Alfonsem Muchou, za něhož se 10. června 1906 v Praze provdala.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Šťáhlavy
  2. ↑ Matriční záznam o sňatku Ferdinanda Tondera s Johanou Tasslerovou farnost Mladá Boleslav
  3. ↑ Ferdinand Tonder [online]. Rodina Online [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠIMÁNEK, Vít. Začal Rok Jana Kotěry [online]. Praha: Česká televize, 2011-04-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ TONDER, Ferdinand. Reforma notového písma a Hudební rychlopis. Praha: M. Urbánek 36 s. 
  6. ↑ FOJTÍK, Pavel, a kol. Fakta & legendy o pražské městské hromadné dopravě. 1. vyd. Praha: Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2010. 409 s. ISBN 978-80-254-8017-5. Kapitola Košířský starosta Matěj Hlaváček a jeho elektrická dráha, s. 71. 
  7. ↑ KŘÍŽOVÁ, Kristýna. Orientální soubor nábytku od Jana Kotěry inspiruje i dnes. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-04-14 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ KOBETIČ, Pavel. Seriál Chrudimského deníku: Alfons Mucha a Chrudim (3) – Manželka A. Muchy pocházela z Chrudimě. Deník [online]. 2014-07-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)