Ferdinand Weigl

Ferdinand Weigl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1890 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
Německá pokroková str.
PříbuzníAnton Weigl (???)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Weigl byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Působil jako dědičný rychtář v Dětřichově (Dittersdorf).[1] V téže obci byl dědičným rychtářem v polovině 19. století i Anton Weigl, který během revolučního roku 1848 zasedal coby poslanec Říšského sněmu.[2] Ferdinand Weigl je uveden na novém zvonu na kostele v Dětřichově okres Moravská Třebová, kde je nápis: Angeschafft von Ferdinand Weigl, Erbrichter, und Johanna Heger, Grundbesitzerin, Dittersdorf 1883. Peter Hilzer k.k. Hofglockengießerei in Wiener-Neustadt 1883.[3] V roce 1898 získal Zlatý záslužný kříž s korunou.[4]

Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1890 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Moravská Třebová, Svitavy, Jevíčko. Mandát zde obhájil v řádných zemských volbách roku 1896.[5] V roce 1890 se uvádí jako německý liberální kandidát (tzv. Německá pokroková strana navazující na ústavověrný politický proud s liberální a centralistickou orientací).[6] Stejně tak ve volbách roku 1896.[7] Neúspěšně za německé liberály kandidoval i v zemských volbách roku 1902, ale porazil ho všeněmec Franz Josef Zoffl.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mährisches Tagblatt, 28. 6. 1890, s. 4.
  2. ↑ OBRTEL, František. Moravští sedláci v druhé polovici 19. století. [s.l.]: Nákladem vlastním, 1919. 304 s. Dostupné online. S. 84. 
  3. ↑ Dittersdorf [online]. schoenhengstgau.eu [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 10. 12. 1898, s. 4.
  5. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. ↑ Neue Freie Presse, 27. 6. 1890, s. 4.
  7. ↑ Arbeiter Zeitung, 27. 10. 1896, s. 3.
  8. ↑ Deutsches Nordmährerblatt, 18. 10. 1902, s. 2.