Ferdinand Zátka

JUDr. Ferdinand Zátka
Narození	15. ledna 1845 České Budějovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. února 1901 (ve věku 56 let) Nice Francie Francie
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	podnikatel a právník
Choť	Gabriela Zátková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Zátka (15. ledna 1845 České Budějovice^[1] – 28. února 1901 Nice, Francie) byl český potravinářský podnikatel, vystudovaný právník, zakladatel a majitel továrny na výrobu sycených nápojů a sodovek v pražském Karlíně, největší v Rakousku-Uhersku. Pocházel úspěšné jihočeské podnikatelské rodiny podnikatelů a politiků, Zátků. Díky své podnikatelské činnosti zlidověla v češtině značka firmy Zátka jako označení pro kovový jednorázový uzávěr skleněné lahve, zátka.

Narodil se jako nejstarší syn v rodině českobudějovického mlynáře, podnikatele a politika Hynka Zátky, poslance rakouské Říšské rady. Vystudoval práva, získal zkušenosti v rodinné firmě.

Roku 1872 v založil Českých Budějovicích cukrovar, později i pekařství. Po tetě zdědil rozsáhlý dům v pražském Karlíně na Královské třídě (pozdější Sokolovská ulice), kde roku 1877 otevřel pekárnu. Roku 1879 založil na svém pozemku v Karlíně akciovou sodovkárnu, jednu z prvních ve střední Evropě. Zátka se stal největším výrobcem sodovek v rakousko-uherské monarchii; později rozšířil sortiment i o šumivé víno, francouzskou hořčici a kávové náhražky (cikorka, melta aj.).

Zátka si nechal v Libníči u Českých Budějovic postavit vilu Gabriela, pojmenovanou po své manželce.

V roce 1895 jej stihl první záchvat mrtvice. Se svou ženou rádi cestovali po Středomoří, pobývali v Turecku, Itálii nebo Francii. V Nice jej koncem roku 1900 stihl druhý záchvat mrtvice. Zemřel na následky oslabení organismu a zápalu plic 28. února 1901 v Nice ve věku 56 let. Jeho tělo bylo převezeno do Prahy, kde byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Zátka na Wikimedia Commons
• Historie rodiny Zátků
• Zmínka o F. Zátkovi v knize o dívčím gymnáziu Minerva