Ferdinand von Hebra

profesor Ferdinand von Hebra
Narození	7. září 1816 Brno (Brünn), Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. srpna 1880 (ve věku 63 let) Vídeň (Wien) Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hernalser Friedhof
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	lékař
Zaměstnavatel	Všeobecná nemocnice města Vídně
Znám jako	zakladatel moderní dermatologie, objevitel příčiny svrabu
Titul	profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand rytíř von Hebra (7. září 1816, Brno^[1] – 5. srpna 1880, Vídeň) byl rakouský dermatolog moravského původu. Je považován za zakladatele moderní dermatologie.

Narodil se jako Ferdinand Karl Franz Schwarzmann na Orlí ulici v Brně, jako nemanželský syn Aloisie Schwarzmannové a rakouského vojenského důstojníka Jana Hebry, který pocházel z Jerlochovic na severní Moravě. Ten 14 let čekal, až Aloisie ovdověla, potom se s ní v roce 1830 oženil. V roce 1833 Ferdinandova matka zemřela a mladý Hebra vyrůstal pouze s otcem. Díky němu vystudoval gymnázium ve štýrském Judenburgu a po té v Grazu. V roce 1840 jako plnoletý přijal otcovo příjmení Hebra a o rok později promoval na lékařské fakultě vídeňské univerzity. Po promoci začal pracovat jako sekundář na interní klinice Všeobecné nemocnice města Vídně ^[2] u Prof. Josefa Škody, původem z Plzně. Velmi záhy se staly kožní choroby středem jeho zájmu. Hebra měl se svou manželkou Johannou sedm dětí, ne všechny ho však přežily. Jeden z jeho synů padl v bitvě u Sadové. Jeho syn Johannes „Hans“ (1847–1902) se rovněž stal dermatologem a spolu s Hebrovým nejlepším přítelem a asistentem H. Zeisslem (1817–1884) se stali nejlepšími odborníky a výzkumníky v oboru syphilologie. Jeho dcera Martha se provdala za Morize Kohna Kaposiho (1837–1902), rovněž vynikajícího dermatologa, který byl nejen jeho zetěm, ale i jeho velmi úspěšným následníkem. Slavná Hebrova učebnice dermatologie byla v pozdějších letech společně s jeho zetěm Kaposim přepracována. Byla vydávána nejen v němčině, ale i v angličtině, ve francouzštině, v italštině a v ruštině.

Jako mladý lékař se v rámci svého vzdělávání na oddělení interní medicíny věnoval svrabu. V té době bylo na tzv. svrabovém oddělení vídeňské nemocnice evidováno ročně 2200–2700 osob údajně s touto diagnózou. Obor dermatologie tehdy neexistoval a kožním chorobám se věnovali internisté.

Hebra ve svém pojednání o svrabu z roku 1844 rozptýlil poslední pochybnosti, že příčinou svrabu je zákožka svrabová.^[3] V devětadvaceti letech převzal ve Vídeňské všeobecné nemocnici oddělení kožních chorob a vyvinul nové formy léčby a názvosloví. V roce 1849 se stal profesorem. Díky němu dnes dermatologie existuje jako samostatná lékařská věda.

Vynalezl také vodní lůžko k profylaxi a léčbě dekubitu. Proslavil se svým „Atlasem kožních chorob“ z roku 1856 a „Učebnicí kožních chorob“ (1878 společně s Morizem Kaposim). Koncem padesátých let vydává také svou první učebnici dermatologie. Obě tyto knihy byly mnohokrát vydány a vždy ihned rozebrány. Byly překládány do mnoha jazyků a staly se základem vědění nově vzniklého oboru – dermatovenerologie.

Hebra nebyl příliš velkým pisatelem, jeho zeť Kaposi cituje „pouze“ 34 původních prací a 4 větší díla. Byl však vynikajícím učitelem a klinikem. Na jeho kliniku proudily davy, ať začínajících, či již „hotových“ dermatologů, kteří ho chtěli slyšet a hovořit s ním. Vídeň se díky němu stala Mekkou dermatologů starého i nového světa.^[4]

Hebrovy zásluhy nespočívají v počtu publikovaných prací, ale ve výstavbě základů, bez kterých žádný obor nemůže existovat, a právě v tom dosáhl světové proslulosti. Jeho knihy, především monumentální atlas a také učebnice dermatologie, byly překládány do mnoha jazyků a vydávány stále znovu a znovu.^[4] Hebra vycházel z prací svých předchůdců a vytvořil vlastní, ucelený, přehledný systém kožních chorob. Systém rozčlenění kožních nemocí, který navrhl a vytvořil, měl dlouhé trvání a v mnohém platí dosud.

Hebra během života získal několik ruských, švédských, rakouských a německých vyznamenání. V roce 1877 získal šlechtický titul rytíře, později funkci dvorního rady. Od roku 1879 do své smrti byl předsedou Lékařské společnosti ve Vídni a také členem Akademie věd. Od roku 1886 je po něm pojmenována ulice ve Vídni.

Je neoddiskutovatelnou skutečností, že životem a dílem rytíře profesora Ferdinanda von Hebry se dermatologie stala samostatným uznávaným oborem lékařských věd.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand von Hebra na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand von Hebra na Wikimedia Commons
• Heslo Hebra Ferdinand v lékařském slovníku
• Hebrův Atlas kožních chorob elektronicky