Ferdinandov

Ferdinandov
Pozůstatek hasičské zbrojnice ve Ferdinandově
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Hejnice
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°52′8″ s. š., 15°10′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	274 (2021)[1]
Katastrální území	Hejnice (38,19 km²)
Nadmořská výška	410 m n. m.
PSČ	463 62
Počet domů	130 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ferdinandov
Další údaje
Kód části obce	38172
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinandov (německy Ferdinandstal) je ves v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji na severu Čech. Ferdinandov je částí města Hejnice, od jehož středu je vzdálený asi 2 km. Ves leží na rozhraní Frýdlantské pahorkatiny a Jizerských hor, na cestě ke Štolpišským vodopádům zhruba v nadmořské výšce 410 m.

Víska byla založena roku 1781 na pustém pozemku v odlesněné enklávě mezi toky Malého a Velkého Štolpichu. Byla nazvána po třetím synu tehdejšího majitele panství, hraběte Clam-Gallase. V její horní části bývala velká papírna, podle níž byl Ferdinandov nazýván místními obyvateli „papírová víska“.^[zdroj?]

Kultura

Minimálně v období mezi dvěma světovými válkami ve dvacátém století se v podkroví místní restaurace „Waldfrieden“ nacházel mechanický betlém.^[3]

Na domě čp. 21 je umístěna pamětní cedule s textem „Zde byl v roce 1914 naposledy spatřen Jára da Cimrman“, kterou v roce 1986 odhalovali Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.^[4] Deska je zhotovena ze zvonoviny. V místní restauraci navíc měla první čtenou zkoušku divadelní hra Dobytí severního pólu z repertoáru divadla Járy Cimrmana.^[5]

Zajímavosti a pamětihodnosti

• Arboretum Josefa Eberta původních i exotických dřevin (Ferdinandov čp. 62)
• Vodopády v blízké bývalé národní přírodní rezervaci Štolpichy (dnes NPR Jizerskohorské bučiny)
• Pamětní deska na domě č. p. 21 uvádí, že na tomto místě byl naposledy viděn fiktivní český génius Jára Cimrman.

Hospodářství

Papírna

Při zakládání vsi v roce 1783 se počítalo s výrobnou papíru, jejímž nájemcem se stal Carl Schütze.^[6] Pohon strojů v továrně zajišťovala vodní síla z Velkého Štolpichu. Například roku 1796 podnik vyprodukoval 30 kop takzvané malé lepenky, za jejíž prodej následně utržil 52 zlatých a 30 krejcarů.^[6] V roce 1886 vlastnil areál papírny mlynář Josef Ullrich, který jej přestavil na trhárnu bavlny. Objekt však roku 1923 vyhořel a na počátku 21. století stojí na jeho místě penzion.^[6]

Vodní mlýny

Zdejší mlýn na řece Smědé fungoval od roku 1846, kdy na něm působil Franz Neumann. Ten možná mlýn i postavil, ale záznamy o tom nejsou. O rok později začal ve mlýně působit Josef Bergmann. Ten zde však dlouho nevydržel, neb v následujícím roce je jako mlynář uváděn Ferdinand Vogt. Roku 1899 mlýn vyhořel, leč byl rychle obnoven a sloužil dále svému původnímu účelu i krátce po druhé světové válce. Na začátku 21. století je náhon mlýna upraven a objekt bude sloužit k výrobě elektrické energie.^[7]

Další mlýn stával na potoce Štolpich. V roce 1871 jej pravděpodobně postavil Ignaz Klause. Toho v hospodaření posléze vystřídal Ferdinand Schindler, jenž objekt roku 1880 rozšířil ještě o pekárnu. Posledním mlynářem zde byl Rudolf Lenkert a po druhé světové válce v mlýně bydlela rodina Chráskových.^[7]

Doprava

Ferdinandovem neprochází žádná železniční trať. Nejbližší prochází Hejnicemi, pod které Ferdinandov spadá. Je to jednokolejná neelektrifikovaná trať číslo 038, spojující Raspenavu s Bílým Potokem, na které zde leží zastávka pojmenovaná po městě.

Silniční dopravu sem přivádí pozemní komunikace číslo III/29016, která začíná v Hejnicích na křižovatce u Riedlova domu (čp. 175) a pokračuje kolem místní baziliky Navštívení Panny Marie, přes památkově chráněný kamenný most až do Ferdinandova, kde končí na úpatí vrcholů Ořešníku a Ptačích kup.

Odkazy

Reference

Literatura

• NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1981. 
• KURTIN, Petr; SIMM, Otokar. Album starých pohlednic Jizerských hor. Liberec: 555, 1998. ISBN 80-902590-0-6. 
• PIKOUSOVI, J. a Š., aj. Jizerské hory včera a dnes. [s.l.]: Petr Neuhäuser, 2001. 
• NEVRLÝ, Miloslav. Jizerské hory. Praha: Olympia, 1983. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinandov na Wikimedia Commons
• Staré pohlednice na serveru Frydlantsko.com