Ferenc Molnár

Ferenc Molnár
Ferenc Molnár 16. únor 1941 Fotograf Carl van Vechten
Rodné jméno	Ferenc Neumann
Narození	12. leden 1878 Budapešť, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. duben 1952 New York, USA USA
Příčina úmrtí	rakovina
Povolání	spisovatel, dramatik, novinář
Národnost	židovská
Stát	Maďarsko Maďarsko
Alma mater	Kalvínské gymnázium, Universita Lóránda Eötvöse
Významná díla	Chlapci z Pavelské ulice, Balada od kolotočů
Ocenění	Řád Františka Josefa
Manžel(ka)	Margit Vészi (1906–1910) Sári Fedáková (1922–1924) Lili Darvas (1926–1952)
Děti	Márta Sárközyová
Příbuzní	Lukin Márta (předek) Dezső Bálint (švagr) György Sárközi (zeť) Ádám Horváth a Mátyás Sárközi (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferenc Molnár, vlastním jménem Ferenc Neumann (12. ledna 1878, Budapešť – 1. dubna 1952 New York) byl maďarský prozaik, dramatik a novinář židovského původu.^[1]

Ferenc Neumann byl druhým synem Móra Neumanna, úspěšného budapešťského lékaře a jeho ženy Jozefy Wallfisch. Po absolvování Kalvínského gymnázia v Budapešti začal studovat právo na Universita Lóránda Eötvöse (Eötvös Loránd Tudományegyetem). Studium však nedokončil a živil se jako novinář a později jako spisovatel. Během první světové války působil rok jako válečný dopisovatel. Byl tři roky ženatý s herečkou Sári Fedák.^[2] Roku 1938 v době narůstání fašismu emigroval do USA. Svá díla psal především maďarsky, později také německy a v emigraci i anglicky.^[1]

V prvním Molnárově tvůrčím období převládala próza z velkoměstského života spojující ostrou sociální kritiku s ironií a sentimentalitou. Takto napsal i své nejznámější dílo, román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice (1907, A Pál utcai fiúk). Poté se začal věnovat dramatu, ve kterém vynikl scénickou rutinou a bravurními efekty, často založenými na erotických motivech. Stal se věhlasným autorem, ale mnozí kritikové mu vyčítali myšlenkovou lacinost.^[1]

Podle jeho knih a divadelních her bylo natočeno přes šedesát filmů (z toho šestnáct němých a dvacet televizních) a téměř patnáct televizních seriálů.^[3]

• Magdolna (1898), sbírka povídek.
• Az éhes város (1901, Hladové město), román.
• Egy gazdátlan csónak története (1901, Opuštěná loď).
• A Pál utcai fiúk (1907, Chlapci z Pavelské ulice), román pro mládež jehož hlavním motivem je "válka" dvou chlapeckých part o volný předměstský plácek, česky také jako Hoši z Pavelské ulice nebo Hoši z naší ulice.
• Rabok (1908, Vězni), román
• Muzsika (1908, Hudba).
• Egy haditudósitó naplója (1916, Deník válečného dopisovatele).
• Az aruvimi erdo titka (1917, Tajemství aruvimského lesa), román.
• Széntovajok (1918, Zloději uhlí), román.
• Andor (1918), román.
• A zöld huszár (1938, Zelený rytíř).
• Isten veled szivem (1945, Sbohem, mé srdce), román.
• Útitárs a száműzetésben – Jegyzetek egy önéletrajzhoz (1950, Společnice ve vyhnanství), autobiografie.
• A Dohány-utca és a Körút-sarok (1952).

• A Doktor úr (1902, Pan doktor), česky jako Právní zástupce, veselohra,
• Józsi és egyéb kis komédiák (1904),
• Az ördög (1907, Ďábel), tragikomedie,
• Liliom (1909, Liliom), česky jako Balada od kolotočů, sentimentální drama s fantastickým motivem,
• A Testőr (1910, Gardový poručík), veselohra,
• A Farkas (1912, Vlk),
• Úri divat (1916),
• A fehér felhő (1916, Bílý mrak),
• Farsang (1916),
• A hattyú (1920, Labuť),
• Színház: Előjáték Lear királyhoz, Marsall, Az ibolya (1921, Prolog ke králi Learovi),
• Égi és földi szerelem (1922, Nebeská a pozemská láska),
• A vörös malom (1923),
• Az üvegcipő (1924),
• Játék a kastélyban (1926, Hra na zámku),
• Riviera (1926),
• Olympia (1928, Olympie), veselohra,
• Egy, kettő, három (1929, Jedna, dvě, tři),
• A jó tündér (1930, Dobrá víla), komedie.
• Valaki (1931),
• Harmónia (1932, Harmonie),
• Nagy szerelem (1935),
• Delila (1937),
• Panoptikum (1949).

• Právni zástupce, Šolc a Šimáček, Praha 1911, přeložil Rudolf Kautský.
• Ďábel, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1911, přeložil Václav Štech.
• Hoši z Pavelské ulice, Karel Nosek, Praha 1930, přeložil Gustav Narcis Mayerhoffer.
• Hoši z naší ulice, Josef R. Vilímek, Praha 1935, přeložil Zdeněk Hobzík.
• Chlapci z Pavelské ulice, SNDK, Praha 1958, přeložil Ladislav Hradský, znovu 1963 a 1967.
• Gardový poručík, Dilia, Praha 1963, přeložil Sándor Kosnar.
• Olympie, Dilia, Praha 1964, přeložil Alfons Welter.
• Balada od kolotočů, Dilia, Praha 1971, přeložil Jaromír Tomeček.
• Chlapci z Pavelské ulice, Olympia, Praha 1971, přeložil Ladislav Hradský.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molnár Ferenc na maďarské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferenc Molnár na Wikimedia Commons
• Galerie Ferenc Molnár na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferenc Molnár
• (maďarsky) Molnár Ferenc na stránkách Cultura.hu (Stránky jsou věnované literatuře; článků je zde o něm více)