Feria (starověký Řím)

Feriae, singulár feria, byly ve starověkém Římě svátky a to jak veřejné tak soukromé, konané pravidelně i nepravidelně. Neslavení či špatné slavení svátků mohlo podle Římanů vést ke ztrátě přízně bohů. V římskokatolické liturgii slovo feria později začalo označovat všední den.[1]

Veřejné svátky (feriae publicae) byly vedeny státními kněžími za účasti úředníků a zahrnovali obětování, modlitby, rituály a hostinu před chrámem. Během těchto slavností bylo zakázáno pracovat, včetně právní a politické činnosti. Mohly však být vykonávány činnosti, které nesnesli odkladu. Soukromé svátky (feriae privatae) zahrnovali například narozeniny hlavy rodiny a známy byly také rodové svátky (feriae gentes).[1][2]

Podle určení data konání se veřejné svátky dělili na stativae, conceptivae a imperative. Stativae měly pevně stanovené datum, zatímco datum feriae conceptivae bylo každoročně určováno kněžími či úředníky, jednalo se především o svátky svázané se zemědělským cyklem. Feriae imperative byly vyhlašovány konzuly, prétory či diktátorem například v případě nouze či na oslavu vítězství.[1]

Ludi „hry“ měli sice také svůj náboženský rozměr, ale vznikly až později a nebyly oficiálně počítány mezi feriae.[1]

K nejdůležitějším feriae stativae patří následující:

  • Agonalia – 9. ledna, slavena též v březnu, květnu a prosinci
  • Carmentalia - 11. ledna, zasvěceny Carmentě
  • Parentalia – 13. až 21. února, zasvěcena předkům
  • Lupercalia – 15. února
  • Quirinalia – 17. února, zasvěceny Quirinovi
  • Feralia – 21. února, konec Parentalií
  • Caristia – 22. února
  • Terminalia (svátek) – 23. února, zasvěceny Terminovi
  • Regifugium – 24. února, svátek vzniku republiky
  • Equirria – 27. února a 14. března, zasvěceny Martovi
  • Liberalia – 17. březen, zasvěceny Liberovi a Libeře, též další z dat Agonalií
  • Quinquatrus – 19. až 23. března, zasvěcen Martovi a Minervě
  • Megalesia – 4. až 10. dubna, zasvěceny Kybelé
  • Cerealia – 12. až 19. dubna, zasvěceny Cereře
  • Fordicia – 15. dubna, zasvěceny Telluře
  • Parilia – 21. dubna, zasvěceny božstvu Pales
  • Floralia – 27. dubna, zasvěceny Floře
  • Lemuria – 9., 11. a 13. května, svátek usmíření duchů zemřelých
  • Agonalia – 21. května
  • Vestalia – 9. června, zasvěceny Vestě
  • Matralia – 11. června, zasvěceny Mater Matutě
  • Neptunalia – 23. července, zasvěceny Neptunovi
  • Volcanalia – 23. srpna, zasvěceny Vulkánovi
  • Armilustrium – 19. října, svátek očisty zbraní
  • Agonalia- 11. prosince
  • Saturnalia – 17. prosince, později trvali až do 23. prosince, zasvěceny Saturnovi
  • Larentalia – 23. prosince, zasvěceny bohyni Acca Larentia
  • Dies Natalis Solis Invicti – 25. prosinec, od 3. století svátek Sola Invicta

Mezi feriae conceptivae patřili následující svátky:

  • Compitalia - mezi 17. prosincem a 5. lednem, obvykle kolem 3.-5. ledna, konec zemědělského roku
  • Sementivae, Paganalia – přibližně 24.-26. ledna, zemědělské svátky Cerery a Tellury
  • Fornacalia – začínaly kolem 5. února a končili 17. února
  • Ambrurbium – zřejmě únorový svátek rituální očisty Říma
  • Feriae Latinae – konec dubna, zasvěceny Jupiterovi Latiarovi, ochránci Latinského spolku
  • Ambarvalia – kolem 29. května, zemědělský svátek

Reference

  1. ↑ a b c d ADKINS, Lesley; ADKINS, Roy A. Antický Řím : Encyklopedická příručka. Praha: Slovart, 2012. ISBN 978-80-7391-579-7. S. 307. 
  2. ↑ NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 71. 

Externí odkazy