Fermiho–Diracovo rozdělení

Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení
Fermiho–Diracovo rozdělení
v závislosti na teplotě

Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem. Pro tento typ částic platí Pauliho vylučovací princip, což se projevuje omezením rozdělovací funkce u nízkých energií (v jednom stavu může být nejvýše jeden fermion).

Rozdělení zavedli Enrico FermiPaul Dirac roku 1926.

Rozdělovací funkce

Rozdělovací funkce fFD(E) určuje střední počet částic ve stavu s energií E:

kde:

E je energie
kB je Boltzmannova konstanta
T je termodynamická teplota
μ je chemický potenciál (v tomto případě často zvaný Fermiova energie a značený )

Pro energie přechází Fermiovo–Diracovo rozdělení v klasické Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení.

Literatura

  • Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
  • J. Kvasnica: Statistická fyzika. Academia, Praha, 1983, 1998

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Fermi.gif
Autor: Saumitra R Mehrotra & Gerhard Klimeck, Licence: CC BY 3.0
Fermi function dependence on temperature
Bose-einstein-fermi-dirac.png
Plot der Besetzung für Bose-Einstein- und Fermi-Dirac-Statistik