Fernando Pessoa

Fernando Pessoa
Fernando Pessoa (1914)
Fernando Pessoa (1914)
Rodné jménoFernando António Nogueira Pessoa
Narození13. června 1888
Lisabon
Úmrtí30. listopadu 1935 (ve věku 47 let)
Lisabon
Příčina úmrtíjaterní cirhóza
Místo pohřbeníKlášter svatého Jeronýma
PseudonymAlberto Caeiro
Povoláníbásník, překladatel, spisovatel, filozof, esejista, literární kritik a prozaik
Alma materLisabonská univerzita
Jihoafrická univerzita
Žánrpoezie
Významná dílaKniha neklidu
Partner(ka)Ofélia Queiroz
RodičeJoaquim de Seabra Pessoa a Maria Magdalena Pinheiro Nogueira
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fernando António Nogueira Pessoa (13. června 1888 Lisabon — 30. listopadu 1935 tamtéž), známý častěji jako Fernando Pessoa, byl portugalský spisovatel a básník.

Pessoa je vedle Luíse de Camões považován za největšího portugalského básníka; někteří kritici (např. Harold Bloom) jej řadí mezi nejreprezentativnější básníky 20. století. Pessoa prožil dětství a část mládí v jihoafrickém Durbanu, kde se mu dostalo vzdělání v angličtině; angličtina tak byla vedle portugalštiny Pessoovým druhým literárním jazykem.

Fernando Pessoa byl v občanském životě nenápadným korespondentem několika lisabonských firem. Za svého života nepublikoval téměř nic. Své básnické dílo napsal pod mnoha jmény, které nejsou prostými pseudonymy, nýbrž, jak Pessoa sám napsal, heteronymy: Álvaro de Campos, Ricardo Reis a Alberto Caeiro byli obyvateli Pessoova vnitřního světa, vzniklými fragmentárností Pessoovy osobnosti, kterou básník pociťoval od dětských let. Pessoa byl také zednářem a vyznavačem mystického portugalského vlastenectví (sebastianismu).

Dílo

Literatura a mysticismus

Pessoa přeložil řadu portugalských knih do angličtiny[1]. Přeložil do portugalštiny mimo jiné "Šarlatové písmeno" Nathaniela Hawthorna, povídky O. Henryho a básně "Havran", "Annabel Lee" a "Ulalume" Edgara Allana Poea, který ho spolu s Waltem Whitmanem silně ovlivnil. Kromě toho přeložil do portugalštiny řadu knih theosofů, jako např. Charlese Webstera Leadbeatera a Annie Besantové.[2]

V letech 1912-14, když žil se svou tetou "Anicou" a bratranci, se účastnil "polospiritistických setkání", které byly prováděny doma, ale byl ostatními členy sezení považován za "zpožďovací prvek". Pessoův zájem o spiritismus byl probuzen ve druhé polovině roku 1915 při překladu theosofických knih. Zájem byl prohlouben koncem března 1916, kdy náhle začal mít zážitky, kdy, jak věřil, se stal médiem, když experimentoval s automatickým psaním. 24. června 1916, za pobytu ve Švýcarsku s dcerou a zetěm, napsal působivý dopis své tetě a kmotře, v němž popisuje tento "tajemný případ", který ho překvapil.

Kromě automatického psaní uvedl Pessoa také, že má "astrální" nebo "éterické vize", a byl schopen vidět "magnetické aury" podobné radiografickým obrazům. Cítil "více zvědavosti než strachu", ale byl vůči tomuto jevu obezřetný a požádal o utajení, protože věděl "o výhodách, ale i nevýhodách tohoto počínání". Zkušenost média měla silný vliv na Pessoovy spisy, cítil, že je "občas náhle ovládán něčím jiným" nebo má "velmi zvláštní pocit" v pravé paži, která byla bez jeho vůle "zvednuta do vzduchu". Při pohledu do zrcadla viděl několikrát to, co vypadalo jako heteronym: jeho "tvář se vytratila" a byla nahrazena "vousatým mužem" nebo při jiné příležitosti celkem čtyřmi muži.[3]

Pessoa také rozvíjel silný zájem o astrologii. Vypracoval více než 1500 astrologických grafů, včetně grafů známých lidí jako William Shakespeare, lord Byron, Oscar Wilde, Chopin, Robespierre, Napoleon I, Benito Mussolini, Vilém II, Leopold II Belgický, Viktor Emmanuel III, Alfons XIII, Sebastián I. Portugalský, Karel I. Portugalský a Salazar. V roce 1915 Pessoa vytvořil heteronym Rafael Baldaya, astrologa, který plánoval napsat "Systém astrologie" a "Úvod do studia okultismu". Pessoa stanovil cenu za své astrologické služby od 500 do 5000 reálů a vytvořil horoskopy příbuzných, přátel, zákazníků, také sám sebe a překvapivě heteronymů a také časopisů jako Orpheu.

Narodil se 13. června a Pessoa byl původem z Blíženců a měl znamení Štíra. Postavy hlavních heteronymů byly inspirovány čtyřmi astrálními prvky: vzduchem, ohněm, vodou a zemí. Znamená to, že Pessoa a jeho heteronomy zcela obsahovaly plné principy starověkých znalostí. Ty heteronymy byly navrženy podle jejich horoskopů, všechny včetně Merkuru, planety literatury. Astrologie byla součástí jeho každodenního života a Pessoa udržoval tento zájem až do své smrti, kterou dokázal předpovědět s určitou přesností.[4]

Jako mystik byl Pessoa nadšenec pro esoterismus, okultismus, hermetismus, numerologii a alchymii. Spolu se spiritismem a astrologií také věnoval pozornost novopohanství, teosofii, rosekruciánství a svobodnému zednářství, které silně ovlivnilo jeho literární dílo. Prohlásil se za pohana ve smyslu "intelektuálního mystika smutného rodu novoplatoniků z Alexandrie" a věřící v "bohy, jejich prostřednictví a jejich skutečnou a hmotně vyšší existenci." Zájem o okultismus ho přivedl ke korespondenci s Aleisterem Crowleym, kterému později pomohl vypracovat falešnou sebevraždu, když Crowley navštívil Portugalsko v roce 1930. Pessoa přeložil Crowleyho báseň "Hymn To Pan" do portugalštiny a katalog Pessoovy knihovny ukazuje, že vlastnil Crowleyho knihy Magic v teorii a praxi a Vyznání. Pessoa také napsal o Crowleyho doktríně Thelémy několik fragmentů, včetně Moralu.[5]

Zajímavost

V televizní anketě Naši velcí Portugalci v roce 2007 se umístil na osmém místě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ [Botto, António (2010), The Songs of António Botto translated by Fernando Pessoa. Edited and with an introduction By Josiah Blackmore. Minneapolis: University of Minnesota Press, ISBN 978-0-8166-7101-4. Dostupné online]. 
  2. ↑ [A Voz do Silêncio (The Voice of Silence) at the Portuguese National Library. Besant, Annie (1915), Os Ideaes da Theosophia, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora Leadbeater, C. W. (1915), Compêndio de Theosophia, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. Leadbeater, C. W. (1916) Auxiliares Invisíveis, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. Leadbeater, C. W. (1916), A Clarividência, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. (1916), A Voz do Silêncio: e outros fragmentos selectos do Livro dos Preceitos Aureos, tr. ingleza e anot. por H. P. B., versão portuguesa de Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. (1916), Luz Sobre o Caminho e o Karma, transcriptos por M. C., com notas, commentarios, traducção de Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. Dostupné online]. 
  3. ↑ [Pessoa, Fernando (1999), Correspondência 1905–1922, Lisbon: Assírio & Alvim, ISBN 978-85-7164-916-3. Dostupné online]. 
  4. ↑ [Cardoso, Paulo (2011), Fernando Pessoa, cartas astrológicas, Lisbon: Bertrand editora, ISBN 978-972-25-2261-8. Dostupné online]. 
  5. ↑ [PASI, Marco (2002), "The Influence of Aleister Crowley on Fernando Pessoa's Esoteric Writings", The Magical Link, 9 (5): 4–11 Dostupné online]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce