Fišerka
Fišerka | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 1720 |
Přestavba | 1903, 1923, 1938, 1981 |
Další majitelé | Břevnovský klášter, benediktinský klášter na Starém Městě, Filip Stanislav Kodym |
Poloha | |
Adresa | Na Fišerce 19/19, Praha 6 - Dejvice, Česko |
Ulice | Na Fišerce |
Souřadnice | 50°6′44,3″ s. š., 14°22′51,9″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fišerka (Kodymka, Termanka) je bývalá usedlost v Praze 6-Dejvicích, která stojí v ulici Na Fišerce u restaurace Na staré faře. Jsou po ní pojmenované ulice Na Fišerce a Na Kodymce.
Historie
V polovině 16. století vlastnili čtyři zdejší vinice Jíra zvoník, Jíra Zlatý, Jan Šiška a Matěj vetešník. Dvě první jmenované byly sloučeny roku 1550, všechny poté koupil roku 1607 malostranský měšťan Hanuš Šmíd a sloučil je v jeden vinohrad; v té době zde ještě nebyl lis.
Roku 1648 vinici koupil primátor Nového Města Pavel Daniel Termanus, po něm ji koncem 17. století vlastnil břevnovský klášter, poté od roku 1715 benediktinský klášter u svatého Mikuláše na Starém Městě.
Benediktinský opat prodal vinohrad roku 1720 písaři při vojenské zbrojnici a staroměstskému měšťanovi Janu Ondřeji Fišerovi, po kterém získala jméno. Fišer dal na vinici postavit patrové obytné stavení na obdélném půdorysu. Poté se majitelé vinice s usedlostí střídali a pozemek se zvětšoval, například jeden z vlastníků přikoupil samostatné pole Pekařky od sousední Kotlářky. Od roku 1857 vlastnil usedlost a část vinice lékař a spisovatel Filip Stanislav Kodym, po jeho smrti ji získali dědicové.
Po roce 1945 v ní sídlil Keramoprojekt a sloužila pro schůze uličního výboru. Po roce 1989 se v restituci vrátila do rodiny Kodymů.
Popis
Patrová stavba na čtvercovém půdorysu byla několikrát stavebně upravována. K jejímu jádru přiléhala na východní straně přízemní stavba. Zachováno zůstalo kamenné ostění vstupu do budovy. Do zbytku rozsáhlé zahrady patří alej jehličnatých stromů v ulici Na Kodymce.
Odkazy
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 76-78
Související články
Externí odkazy
- Fišerka. Město Praha, Odbor památkové péče, Dejvice
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 3. Vydáno v červnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“