Fideris

Fideris
Fideris
znak
Poloha
Souřadnice	46°54′58″ s. š., 9°44′35″ v. d.
Nadmořská výška	897 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Prättigau/Davos
Fideris Fideris, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	25,36 km²
Počet obyvatel	595 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	23,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.fideris.ch
PSČ	7235
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fideris (rétorománsky Fadrein) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 897 metrů. Má přibližně 600 obyvatel.

Geografie

Obec leží na jižní straně středního Prättigau. Kromě hlavního sídla, vesnice Fideris ve tvaru kříže na terase nad vtokem Arieschbachu do Landquartu, k němu patří i části Strahlegg za Arieschtobelem a Fideris-Au na dně hlavního údolí.

Území se z velké části shoduje s povodím řeky Arieschbach a sahá od Landquartu na severu až k rozvodí řeky Schanfigg. Půlkruhové čelo údolí zaujímají rozsáhlé Alpy, tzv. Fideriser Heuberge, za nimiž se tyčí vrcholy Mattjisch Horn (2 461 m n. m.) a Chistenstein (2 473 m n. m., nejvyšší bod obce). Do osad Peist a Langwies na druhé straně hor vede několik stezek pro mezky a pěší: Faninpass, Arflinafurgga a Strassberger Fürggli.

Z celkové rozlohy obce 25,32 km² připadá 15,38 km² na zemědělskou půdu (z toho téměř 92 % na alpské farmy). Dalších 6,98 km² pokrývají lesy a lesní porosty. Celkem 2,27 km² tvoří neproduktivní půda (převážně hory) a zbývajících 0,69 km² je zastavěná plocha.

Fideris sousedí s obcemi Arosa, Conters im Prättigau, Jenaz, Küblis a Luzein.

Historie

Ve východní části obce Madini byl nalezen 25 cm dlouhý hrot kopí z pozdní doby bronzové.

Osada, doložená od 14. století jako Fidris/Fideris a v roce 1572 jako Foedrain, leží na bývalé údolní cestě, která se vyhýbala dnu údolí ohroženému povodněmi a vedla z Jenazu přes Fideris Dorf a Strahlegg do Küblis. Jako součást kastelánského dvora patřila obec od roku 1436 k Zehngerichtenbundu. Reformace byla zavedena v roce 1530.

Bad Fideris, který se nachází asi 2 kilometry jižně od Fiderisu na potoce Arieschbach a je zmiňován již v roce 1464, se v 19. století rozvinul v nejvýznamnější minerální lázně v Graubündenu. Léčivý pramen byl kyselý a obsahoval sodík a železo. Poté, co byly lázně již od roku 1939 opuštěny, zničil v roce 1967 budovy a zasypal pramen rozsáhlý sesuv půdy.

Obyvatelstvo

Jazyky

V raném středověku obyvatelé obce ještě hovořili rétorománsky. Ve 14. století se sem přistěhovali Walserové, jejichž přítomnost v oblasti Fiderisu je doložena od roku 1389. V době reformace byla germanizace již dokončena. Jediným úředním jazykem obce je němčina. Dnes je obec téměř jednotně německy mluvící, jak ukazuje následující tabulka:

Doprava

Železniční stanice Fideris se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Stanice se nachází v dolině u řeky Landquart, asi 1 kilometr pod centrem obce. Od roku 1921 je trať elektrifikována.

Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto), jezdících v pravidelných intervalech do Küblis a Furny.

Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase Landquart – Davos – Engadin – Val Müstair vede v těsné blízkosti obce, po dně údolí Prättigau. Do Fiderisu z ní vedou dvě odbočky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fideris na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fideris na Wikimedia Commons
• (německy) [1] Archivováno 18. 6. 2012 na Wayback Machine. – oficiální stránky