Fideris

Fideris
Fideris
znak
Poloha
Souřadnice	46°54′58″ s. š., 9°44′35″ v. d.
Nadmořská výška	897 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Prättigau/Davos
Fideris Fideris, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	25,36 km²
Počet obyvatel	595 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	23,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.fideris.ch
PSČ	7235
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fideris (rétorománsky Fadrein) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 897 metrů. Má přibližně 600 obyvatel.

Obec leží na jižní straně středního Prättigau. Kromě hlavního sídla, vesnice Fideris ve tvaru kříže na terase nad vtokem Arieschbachu do Landquartu, k němu patří i části Strahlegg za Arieschtobelem a Fideris-Au na dně hlavního údolí.

Území se z velké části shoduje s povodím řeky Arieschbach a sahá od Landquartu na severu až k rozvodí řeky Schanfigg. Půlkruhové čelo údolí zaujímají rozsáhlé Alpy, tzv. Fideriser Heuberge, za nimiž se tyčí vrcholy Mattjisch Horn (2 461 m n. m.) a Chistenstein (2 473 m n. m., nejvyšší bod obce). Do osad Peist a Langwies na druhé straně hor vede několik stezek pro mezky a pěší: Faninpass, Arflinafurgga a Strassberger Fürggli.

Z celkové rozlohy obce 25,32 km² připadá 15,38 km² na zemědělskou půdu (z toho téměř 92 % na alpské farmy). Dalších 6,98 km² pokrývají lesy a lesní porosty. Celkem 2,27 km² tvoří neproduktivní půda (převážně hory) a zbývajících 0,69 km² je zastavěná plocha.

Fideris sousedí s obcemi Arosa, Conters im Prättigau, Jenaz, Küblis a Luzein.

Ve východní části obce Madini byl nalezen 25 cm dlouhý hrot kopí z pozdní doby bronzové.

Osada, doložená od 14. století jako Fidris/Fideris a v roce 1572 jako Foedrain, leží na bývalé údolní cestě, která se vyhýbala dnu údolí ohroženému povodněmi a vedla z Jenazu přes Fideris Dorf a Strahlegg do Küblis. Jako součást kastelánského dvora patřila obec od roku 1436 k Zehngerichtenbundu. Reformace byla zavedena v roce 1530.

Bad Fideris, který se nachází asi 2 kilometry jižně od Fiderisu na potoce Arieschbach a je zmiňován již v roce 1464, se v 19. století rozvinul v nejvýznamnější minerální lázně v Graubündenu. Léčivý pramen byl kyselý a obsahoval sodík a železo. Poté, co byly lázně již od roku 1939 opuštěny, zničil v roce 1967 budovy a zasypal pramen rozsáhlý sesuv půdy.

V raném středověku obyvatelé obce ještě hovořili rétorománsky. Ve 14. století se sem přistěhovali Walserové, jejichž přítomnost v oblasti Fiderisu je doložena od roku 1389. V době reformace byla germanizace již dokončena. Jediným úředním jazykem obce je němčina. Dnes je obec téměř jednotně německy mluvící, jak ukazuje následující tabulka:

Železniční stanice Fideris se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Stanice se nachází v dolině u řeky Landquart, asi 1 kilometr pod centrem obce. Od roku 1921 je trať elektrifikována.

Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto), jezdících v pravidelných intervalech do Küblis a Furny.

Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase Landquart – Davos – Engadin – Val Müstair vede v těsné blízkosti obce, po dně údolí Prättigau. Do Fiderisu z ní vedou dvě odbočky.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fideris na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fideris na Wikimedia Commons
• (německy) [1] Archivováno 18. 6. 2012 na Wayback Machine. – oficiální stránky