Filiberto Azcuy

Filiberto Azcuy
Osobní informace
Rodné jménoFiliberto Azcuy Aguilera
Datum narození13. října 1972 (51 let)
Místo narozeníEsmeralda, province Camagüey, KubaKuba Kuba
StátKuba
Sportovní informace
KlubEIDE de Camagüey (vrch. jun.)
ESPA Cerro Pelado (vrch.)
TrenéřiJuan Fernández Silva (EIDE)
Pedro Val Bagueiras (repr.)
Kategorielehká střední váha
Zápasnický stylzápas řecko-římský
Účast na LOH1996, 2000, 2004
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlatoLOH 1996 Atlantař.ř. −74 kg
zlatoLOH 2000 Sydneyř.ř. −69 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
bronzMS 1995 Prahavelterová váha
bronzMS 1997 Vratislavvelterová váha
stříbroMS 1998 Gävlevelterová váha
zlatoMS 2001 Patraslehká váha
bronzMS 2002 Moskvavelterová váha

Filiberto Azcuy Aguilera (* 13. října 1972) je bývalý kubánský zápasníkklasik, olympijský vítěz z roku 1996 a 2000.

Sportovní kariéra

Pochází z města Esmeralda v provincii Camagüey.[1] Zápasení se věnoval od 11 let v Camagüey na sportovní škole EIDE pod vedením Juana Fernándeze. V roce 1990 si ho jako talentovaného sportovce stáhnul do Havany do vrcholového sportovního střediska Cerro Pelado reprezentační trenér klasiků Pedro Val.[2]

V užším výběru kubánské klasické reprezentace se pohyboval od roku 1993 jako reprezentační dvojka za Néstorem Almanzou ve váze do 74 kg. V roce 1995 na mistrovství světa v Praze zastupoval zraněného Almanzu a v roce 1996 si svými výkony řekl o nominaci na olympijské hry v Atlantě. Do Atlanty přijel výborně připravený. V úvodním kole porazil rozdílem třídy 9:1 na technické body silného Kazacha Bachtijara Bajsejtova. V semifinále se utkal s obhájcem titulu Arménem Mnacakana Iskandarjana reprezentujícím Rusko. Začátkem druhé minuty ho za pasivitu poslal rozhodčí do pokleku (parteru). Soupeř ho z pokleku zvedl, ale podařilo se mu vysmeknout a sám převzít iniciativu. Navíc se koršunem dostal do vedené 3:1 na technické body. Do poslední minuty vstupoval s náskokem dvou bodů – 4:2. V závěrečných sekundách však náskok neudržel, Iskandarjan se přítrhem dostal za jeho záda a vyrovnal na 4:4. Hned v úvodu prodloužení soupeře vytlačil ze žíněnky a za konečného stavu 5:4 na technické body postoupil do finále proti Finu Marko Asellovi. Ke konci druhé minuty finálového zápasu poslal rozhodčí pasivního Fina do parteru, po kterém se dvěma koršuny ujal vedení 3:0 na technické body. V polovině čtvrté minuty soupeř snížil koršunem a zvedem na 3:2.[3] Jednobodový náskok již udržel do konce pětiminutové hrací doby a získal zlatou olympijskou medaili.

V roce 1999 mu nevyšlo mistrovství světa v Athénách, které bylo zároveň první fází olympijské kvalifikace. Druhou fázi olympijské kvalifikace kubánská výprava kompletně vynechala a spoléhala se na úspěch při třetí fázi kontinentálního mistrovství. Na panamerickém mistrovství v Cali startoval překvapivě v nižší váze do 69 kg, ve které se objevil i na olympijských hrách v Sydney v roce 2000. V Sydney porazil v úvodním kole základní skupina Rumuna Endera Memeta těsně 5:4, když za stavu 0:3 otočil zápas ve druhém poločasu. Z prvního místa ve skupině postoupil do vyřazovacích bojů, ze kterých s přehledem postoupil do finále proti Japonci Kacuhiko Nagatovi. Po minutě finálového souboje poslal rozhodčí pasivního soupeře do parteru, ze kterého sérií zvedů a koršunů ukončil zápas na technickou převahu. Získal druhou zlatou olympijskou medaili.

Od roku 2002 se vrátil do své původní váhy do 74 kg a v roce 2004 startoval na svých třetích olympijských hrách v Athénách. V Athénách potvrdil prvním místem ve skupině roli favorita a postoupil do vyřazovacích bojů proti Finovi Marko Yli-Hannukselovi. Úvodní tříminutový poločas skončil remízou 0:0, a proto rozhodčí nařídil na začátku druhého poločasu kontant (klinč), při kterém jako první rozpojil ruce a prohrával 0:1 na technické body. Minutu před koncem vyrovnal v parteru na 1:1, ale vzápětí chyboval, když pustil soupeře za svá záda. Za stavu 1:2 šel zápas do prodloužení, který opět začínal klinčem. Klinč prohrál a výsledkem 1:3 na technické body obsadil konečné 6. místo. Sportovní kariéru ukončil v roce 2005. Věnuje se trenérské práci.

Výsledky

Turnaj199319941995199619971998199920002001200220032004
212223242526272829303132
-74-76-69-74
Olympijské hry1.1.6.
Mistrovství světa3.3.2.úč.1.3.úč.
Panamerické hry1.2.1.
Panamerické mistrovství1.1.1.1.1.1.1.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.jit.cu [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-26. 
  2. Archivovaná kopie. www.sierramaestra.cu [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-26. 
  3. V oficiální výsledkové knize je uveden výsledek 8:2 (TB). Pravděpodobně jde o překlep.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of South Korea (1984–1997).svg
Flag of South Korea from 21 February 1984 to 15 October 1997, when the exact colors were specified into their shades.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of SFR Yugoslavia.svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946; 3-2 aspect ratio).svg
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.