Filip Dobrovolný

Filip Dobrovolný
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1930
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
KSČ

Narození9. dubna 1880
Borová
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1930 (ve věku 50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiViktor Dobrovolný
Profesespisovatel, novinář a redaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip Dobrovolný (5. dubna 1880 Borová[1]16. září 1930 Praha[2]) byl český novinář a politik Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, později československý senátor Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Biografie

Pocházel z chudé tkalcovské rodiny, pracoval rovněž jako tkalcovský dělník a angažoval se v dělnickém hnutí. Vychodil obecnou školu v Borové, dvě třídy měšťanské školy v Přibyslavi. Další vzdělání nabyl jako samouk. V jedenácti letech musel totiž, ač nejlepší žák, školu z finančních důvodů opustit a začít vydělávat. Pracoval v malé textilní továrně Sahánek v Borové. Od osmnácti let byl v kontaktu s představiteli sociálně demokratického hnutí v Přibyslavi. Vstoupil do dělnických textilních odborů. Na přelomu 19. a 20. století se začal profilovat jako publicista. Měl i literární sklony a publikoval povídky ze života tkalců. Přispíval do dělnického tisku, od roku 1909 byl profesionálním novinářem. Toho roku ho totiž vedení sociální demokracie na Moravě vyzvalo, aby nastoupil do redakce listu Hlas lidu v Prostějově. Na Moravě pak redigoval po dva roky Hlas lidu a následně byl opět vyzván, aby přešel do redakce dělnických novin Slovácko v Hodoníně. Roku 1912 byl výkonným výborem strany povolán do Prahy. Vedl sociálně demokratický týdeník Zář. Po jistou dobu také působil v redakci listu Brázda, který sociální demokracie založila s cílem oslovit venkovské vrstvy. Za první světové války vydával týdeník Týdenní kronika válečná. Pak v době rozkolu v sociální demokracii patřil k představitelům levicového křídla, ze kterého se roku 1921 utvořila KSČ. V letech 1921-1929 byl šéfredaktorem komunistického deníku Rudé právo.[3][4][5]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za KSČ senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do své smrti roku 1930. Pak ho jako náhradník vystřídal František Hlávka.[6] Profesí byl redaktorem v Praze na Žižkově.[7]

Zemřel v září 1930 v Praze po krátké a těžké nemoci. Pohřeb se konal za účasti desítek tisíc lidí z centrály strany v Karlíně[5]

Jeho synem byl umělec Viktor Dobrovolný (1909-1987).

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1854-1888 v Borové u Přibyslavi, sign.2930, ukn.2041, str.137. Dostupné online
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z8, s. 42
  3. RODÁCI [online]. web.quick.cz [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. 
  4. 51. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. 
  5. a b Před dvaceti lety zemřel soudruh Filip Dobrovolný. Rudé právo. Září 1950, roč. 30, čís. 220, s. 5. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. 
  7. 33. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 241–242. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha: Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 260–261. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“