Filip František Gallas
| Filip František z Gallasu | |
|---|---|
| Narození | 1665 |
| Úmrtí | 1730 (ve věku 64–65 let) |
| Rodiče | Antonín Pankrác z Gallasu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Filip František, hrabě Gallas, německy Philip Franz, Graf von Gallas, (*1665; † 4. prosince 1734, Nisa),[1] byl český šlechtic, poslední příslušník slezské větve rodu Gallasů a zemský hejtman vratislavských knížat-biskupů v Knížectví niském.
Život
Byl synem marnotratného Antonína Pankráce Gallase, který upadl do dluhů, do exekuce a musel prodat všechny své české i tridentské statky. Filip byl zřejmě vychováván spolu se svými bratranci, Janem Václavem a jeho bratry, se kterými ho pojily časté kontakty a snad i přátelství.[2] Po roce 1682 se oženil s hraběnkou Annou Carolinou z Mansfeld-Vorderortu, ovdovělou svobodnou paní Žerotínovou (* asi 18. srpna 1647, Vídeň;[1] † 19. srpna 1712, Nisa),[3] dcerou polního maršála třicetileté války a velitele uherské pevnosti Ráb Filipa z Mansfeld-Vorderortu (1587–1657).[4] Manželství zůstalo bezdětné.[3] Po svatbě odešel i s otcem do Slezska a Kladska. Vstoupil do služeb knížat-biskupů vratislavských, stal se jejich dvorním radou a posléze i zemským hejtmanem v jejich dědičně-údělném knížectví Niském.[2] Střídavě pobýval v sídelním městě knížectví, Nise, na biskupském zámku Otmuchově a na svých kladských a slezských statcích. Ještě r. 1728, v závěru života, obdržel od císaře důstojenství titulárního komorníka.[5] Zemřel jako poslední příslušník slezské větve rodu.[3]
Majetkové poměry
Díky svému sňatku Filip František částečně vyženil a částečně mohl zakoupit několik statků v Kladském hrabství a ve Slezsku. Šlo zejména o:
Statek v Kladském hrabství
Panství ve Slezsku, ve Vévodství minsterberském
- Panství a zámek Schräbsdorf (dnes Bobolice poblíž Frankenštejna, pol. Ząbkowic Śląskich, hlavního města vévodství)
- Statek a zámek Schönjohnsdorf (dnes ves Witostowice poblíž kláštera Henryków)
Jeho finanční situace však jistě nikdy nebyla růžová. Když zemřel, zůstalo prý po něm více dluhů, nežli majetku.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Rodokmen Gallasů [online]. [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác, Johann Bernard Fischer von Erlach, historie, architektura, výzdoba, život rezidence, Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007 - 27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5. S. 18–20.
- ↑ a b c SCHUMANN, Gottlieb. Jährliches genealogisches Hand-Buch. 1. vyd. [s.l.]: Gleditsch, 1732. 564 s. Dostupné online. S. 491. (německy)
- ↑ LASZTOVICZA, Pavel. „Po vykročení duše mé, tělo mé poručím zemi“. Žerotínové a jejich věci poslední v letech 1650–1750. Olomouc, 2023. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra historie. Vedoucí práce Radmila Prchal Pavlíčková. s. 34. Dostupné online.
- ↑ MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a památky země české. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. 1. vyd. Praha: Kober a Markgraf, 1860. 209 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. Kapitola Zámek Frydlant v kraji Boleslavském, s. 149. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.