Filip František Krakowský z Kolowrat

Filip František Krakovský z Kolovrat
Erb rodu
Erb rodu
Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
10. listopadu 1798 – 1827
PanovníkFrantišek II./I.
PředchůdceJan Nepomuk I. ze Šternberka
Hejtman Loketského kraje
Ve funkci:
1789 – 1791
PanovníkJosef II., Leopold II.
Hejtman Rakovnického kraje
Ve funkci:
1781 – 1782
PanovníkJosef II.
Guberniální rada v Praze
Ve funkci:
? – 1782
PanovníkJosef II.
Narození17. dubna 1756
Radenín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí1819 (ve věku 62–63 let)
Místo pohřbeníHroby
Choť(1790) Terezie z Trunkelu (1768–1819)
RodičeLeopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) a
Marie Terezie z Caretto-Cavriani di Millesimo (1729–1769)
DětiFilip (1789–1868)
Leopold (1790–1833)
Arnošt (1792–1826)
Ludvík (1799–1857)
Jindřich (1801–1878)
Příbuznínevlastní bratr: František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855)
děd: Filip Nerius hrabě Krakowský z Kolowrat (1688–1733)
babička: Anna Barbora Michnová z Vacínova (1709–1772)
Profeseadministrativní úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip František hrabě Krakowský z Kolowrat, také Krakovský z Kolovrat nebo Kolowrat-Krakowský, případně Kolovrat-Krakovský (17. dubna 1756, Radenín – 26. května 1836)[1] byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a zakladatel jeho starší radenínské linie.[2] Byl guberniálním radou v Praze[2] a v letech 1798–1827 podkomoří králové v Čechách.[3] Zastával také úřad hejtmana Rakovnického (1781–1782) a Loketského kraje (1789–1791).

Původ a kariéra

Narodil se 17. října 1756 v Radeníně jako druhý syn Leopolda Viléma hraběte Krakowského z Kolowrat (1727–1809) a jeho první manželky Marie Terezie z Caretto-Cavriani di Millesimo (1729–1769). Potomci jeho nevlastního bratra Františka Xavera I. Krakowského z Kolowrat (1783–1855) žijí dodnes.

Zastával úřad guberniálního rady, ale pro své hrubé chování při rušení kláštera premonstrátek v Doksanech byl v roce 1782 propuštěn. Za pomalé provádění tolerančního patentu byl tehdy sesazen i prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí Českého království Karel Egon I. z Fürstenbergu (1727–1789).[2]

Zemřel 26. května 1836 a byl pohřben v Hrobech,[1] které jsou v současnosti součástí Radenína.

Majetek

Na Táborsku vlastnil zámek Radenín a Hroby. Sídla zůstala v držení rodu do roku 1878, kdy přešla prostřednictvím sňatku vnučky Filipa Františka Jindřišky s hrabětem Aloisem Baillet Latourem do rukou původně španělsko-nizozemského šlechtického rodu Baillet de Latour.

Rodina

Dne 16. února 1790 se oženil s Terezií z Trunkelu (18. říjen 1768 – 21. květen 1819, pohřbena v Hrobech). Narodilo se jim dvanáct dětí (šest synů a šest dcer):[1]

  • 1. Terezie (18. 12. 1785 Praha – 17. 2. 1830, pohřbena v Hrobech)
    • ∞ (říjen 1804) Jan Josef Antonín z Valdštejna (2. 5. 1766 – 19. 12. 1846)
  • 2. Filip (17. 4. 1789 Loket – 18. 2. 1868 Vídeň, pohřben ve Schmelzu)
    • (15. 10. 1810) Františka Herzigová z Herzfeldu (16. 7. 1784 – 11. 5. 1868)
  • 3. Leopold (25. 4. 1790 Praha – 28. 5. 1833 Praha), hejtman
  • 4. Amalie Karolina (21. 12. 1791 Praha – 11. 10. 1872 Jihlava)
    • ∞ (26. 5. 1811) Josef Herzig z Herzfeldu (25. 3. 1783 – 20. 12. 1820)
  • 5. Arnošt (4. 11. 1792 Praha – 12. 10. 1826 Jindřichův Hradec, pohřben v Hrobech), poručík pěšího pluku
    • ∞ (6. 1. 1825) Anna Stropnická (31. 6. 1801 – 26. 8. 1876)
  • 6. Marie Anna (18. 5. 1794 Praha – 2. 6. 1801 Praha, pohřbena v Košířích)
  • 7. Vilemína (31. 5. 1794 Praha – 4. 7. 1877 Wieliczka)
    • ∞ (7. 9. 1813) Gottfried z Böhmu (29. 10. 1786 – 1862)
  • 8. Julie (10. 3. 1798 Praha – 17. 9. 1885, pohřbena v Praze)
    • ∞ (18. 9. 1814) František z Böhmu (3. 8. 1782 – 31. 5. 1843 Vídeň)
  • 9. Ludvík (29. 10. 1799 Radovesice – 10. 8. 1857 Vídeň), poručík a revident ministerstva financí
    • ∞ (22. 10. 1828) Anežka Rudelsteinová (4. 12. 1803 – 16. 10. 1878 Vídeň)
  • 10. Jindřich (28. 9. 1801 Radovesice – 4. 3. 1878 Praha, pohřben v Hrobech), krajský komisař Kouřimského kraje
    • ∞ (4. 1. 1827) Kateřina z Kleinbergeru (1. 12. 1802 – 11. 12. 1867 Praha, pohřbena v Hrobech)
  • 11. Václav Evžen (26. 4. 1804 Praha – 15. 1. 1806 Praha, pohřben v Košířích)
  • 12. Josefa (15. 8. 1805 – 1840/1866 Praha)
    • ∞ (19. 4. 1830 Hroby) Jan František Karel Skronský z Budčova (25. 11. 1805 Smíchov – 23. 6. 1886 Praha)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77. 
  3. ↑ PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 404. 

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kolowrat-Wappen.png
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Wappen der Kolowrat (tschechisch Kolovratové, auch Krakovští z Kolovrat), eines böhmischen Uradelsgeschlechts mit gleichen Vorfahren wie die Herren und Reichsgrafen Sahrer von Sahr, auch: Schdiar von Schdiar, gelegentlich auch von Saar, tschechisch: Žďárští ze Žďáru und alttschechisch: Zdiárský ze Zdiáru, lateinisch: de Sora oder de Sara, die Herren von Janovic (deutsch von Janowitz) oder die Herren von Vimperk (deutsch von Winterberg). Verwandtschaft besteht auch mit den Rittern und Grafen Čejka von Olbramovic (deutsch Czejka von Olbramowitz) sowie mit den Rittergeschlechtern Dvořecký von Olbramovic (deutsch Dvoretzky von Olbramowitz), Podolský von Olbramowitz und Zrucký von Chřenovic. → [1]
Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)