Filip Sternberg (1956)

JUDr. Filip Sternberg
Erb Šternberků
Hlava českošternberské linie Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů
Úřadující
Ve funkci od:
19. ledna 2021
PředchůdceZdeněk Sternberg
Narození29. října 1956 (67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť
  • I. (1992–1996) Kateřina, roz. Vávrová (* 1971)
  • II. (1998) Susanne Friederike von Berg (* 1956)
RodičeZdeněk Sternberg (1923–2021) a Alžběta, roz. Hrubá-Gelenj (1929–2021)
DětiAnastasia Anna Maria (* 1999)
Příbuzníděd: Jiří Douglas Sternberg (1888–1965)
babička: Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989)
strýc: Emanuel Sternberg (1927–2013)
strýc: Filip Sternberg (* 1929)
strýc: Kašpar Sternberg (1935–2010)
strýc: Jan Bosco Sternberg (1936–2012)
teta: Terezie Sternbergová, provd. Hrubá-Gelenj (1934–2012)
teta: Anna Sternbergová, provd. Seutter von Lötzen (1922–2011)
teta: Karolina Sternbergová, provd. Wratislavová (z Mitrowicz; 1924–2021)
teta: Marie Viktorie Sternbergová, provd. Kopečková (* 1941)
praděd: Filip Sternberg (1852–1924)
prababička: Karolína z Thurnu a Valsássiny-Como-Vercelli (1863–1944)
bratranec: Jiří Sternberg (* 1968)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Sternberg (* 29. října 1956 Praha)[1] je česko-rakouský právník ze šlechtického rodu Sternbergů a majitel hradu Český Šternberk a zámků Březina na Rokycansku a Morány v okrese Kutná Hora. Je čestným rytířem Maltézského řádu.[1]

Život

Narodil se jako jediný syn Zdeňka Sternberga (1923–2021) a jeho manželky Alžběty, roz. Hrubé-Gelenj (1929–2021). Do obecné školy chodil v Praze od roku 1962, léta a víkendy trávil v Českém Šternberku.[2] Jako jediný ze třídy nebyl v pionýru.[2] Věnoval se sportu, závodně plaval.[2]

Po sovětské okupaci Československa v roce 1968 rodina emigrovala do Německa. Filip zůstal u stejnojmenného strýce v Münsteru a bez větších znalostí němčiny tam chodil do školy, zatímco rodiče se usadili v Rakousku. Před Vánoci se dvanáctiletý Filip připojil ve Vídni k rodičům.[3] Tam začal navštěvovat gymnázium mariánského řádu v 18. okrese. Rychle se naučil německy, už v únoru složil regulérní přijímací zkoušky a ročník absolvoval s vyznamenáním.[4]

Hrad Český Šternberk

V neutrálním Rakousku musel nastoupit na vojenskou službu, byl pěšákem v oddílu Panzerjäger a poté barmanem v kasinu pro důstojníky, nakonec dokonce šéfem kasina.[5]

Na práva se zapsal už před vojnou. Po vojně studoval a zároveň pracoval v advokátní kanceláři. Když nepracoval, cestoval s dvěma přáteli. Navštívili Španělsko, Itálii, Francii, Portugalsko, Bulharsko, Rumunsko, Makedonii, Rusko a Albánii.[6]

Střídavě žije v Česku a Rakousku. Po otci zdědil hrad Český Šternberk a zámek Březina, 3400 hektarů lesa a 600 hektarů polí.[7][8] Rodina také restituovala a opravila vodní elektrárnu v Ratajích nad Sázavou.[8][9] Zároveň vlastní ve Vídni byt. Ve své advokátní praxi se věnuje obchodnímu právu.[6] Po bratru své tety Jaromíru Hrubém-Gelenj (1922–2012) zdědil zámek Morány a statky Kamenná Lhota a Červené Pečky, 1400 hektarů lesa a 250 hektarů polí.

Rodina

V Praze se 31. prosince 1992 oženil s Kateřinou Vávrovou (* 6. března 1971 Praha), manželství zůstalo bezdětné a pár se v roce 1996 rozvedl. Podruhé se oženil 8. dubna 1998 ve Vídni se Susanne Friederikou von Berg (* 20. července 1956 Mnichov), dcerou Maximiliana von Berg a jeho manželky Elisabethy Kochler. Manželka se stala dámou Řádu hvězdového kříže. Narodila se jim jedna dcera:[1]

  • Anastasia Anna Maria (* 8. 1. 1999 Vídeň)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 364. 
  2. ↑ a b c VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 113. Dále jen Návraty české šlechty. 
  3. ↑ Návraty české šlechty, s. 115
  4. ↑ Návraty české šlechty, s. 116
  5. ↑ Návraty české šlechty, s. 117
  6. ↑ a b Návraty české šlechty, s. 118
  7. ↑ Návraty české šlechty, s. 100
  8. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 117. 
  9. ↑ Návraty české šlechty, s. 120

Literatura

  • VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. Kapitola 4. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Cesky sternberk od j.jpg
Autor: Lukáš Kalista, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Sternberkove 1000.png
Autor: Michelangelo2204, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the old Bohemian noble family " ze Šternberka ", counts of Sternberg. Right arms, with right crest