Filip Titlbach

Filip Titlbach
Narození25. července 1993 (29 let)
Sokolov
ČeskoČesko Česko
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Gymnázium Sokolov
Povolánínovinář, rozhlasový moderátor a rozhlasový redaktor
ZaměstnavatelDeník N
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip Titlbach (* 25. července 1993 Sokolov) je český novinář, publicista a bývalý rozhlasový moderátor. Pracoval pro Český rozhlas, od roku 2019 je editorem Deníku N a připravuje zde zpravodajský podcast Studio N. Věnuje se politice, sociálním a menšinovým tématům.

Život

Narodil se v západočeském Sokolově. Studoval na gymnáziu v Sokolově a následně žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; toto studium nedokončil.[1]

Ještě během středoškolských studiích psal pro Sokolovský deník, kde v prosinci 2012 díky textu „Ředitel školy musel vysvětlovat okolnosti přednášky o komunismu“[2] získal spolu s Milanem Hlouškem mezinárodní novinářskou cenu pro regionální žurnalisty Visegrad Local Press Award v kategorii zaměřené na lokální politiku a instituce.[3][4] V roce 2014 společně s dalšími studenty při Univerzitě Palackého v Olomouci založil nezávislé hudební rádio UP AIR.[5] Později externě pracoval pro olomouckou redakci Mladá fronta DNES a regionální studio Českého rozhlasu Olomouc. V roce 2015 se umístil na 2. místě v Regionální novinářské ceně v kategorii rozhlas.[6]

Od roku 2015 pracoval jako reportér v pražské redakci zpravodajství Českého rozhlasu.[7] V únoru 2016 byl jedním z členů týmu rozhlasového přenosového vozu, na nějž zaútočili demonstranti při protiislámské demonstraci.[8][9] Za reportáže o kontrolách pražských taxikářů[10] v roce 2017 a o nalezených záznamech politického procesu s Rudolfem Slánským[11] v roce 2018 byl oceněn Sdružením pro rozhlasovou tvorbu.[12][13][14]

V únoru 2018 byl jedním ze signatářů prohlášení na podporu redaktora Janka Kroupy kritizovaného generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem.[15][16] V roce 2018 přešel do redakce Českého rozhlasu Radia Wave, kde připravoval publicistické příspěvky. V Českém rozhlase moderoval také pořad Kvér.[17] V hodinovém rozhlasovém formátu dostávaly prostor témata, která se týkají queer a LGBT komunity, intimity, sexuality, ale rovněž vztahů a jejich proměn. Od dubna 2018 připravoval také publicistický magazín Přes čáru.[18] (pořad původně vysílaný na stanici ČRo Plus pod názvem Za hranou převzalo Radio Wave v roce 2015). V roce 2019 zvítězil ve dvou kategoriích rozhlasové přehlídky Report[19] za publicistický příspěvek o homofobii v České republice[20] a za rozhovor s filozofkou Annou Hogenovou.[21]

Od září roku 2019 pracuje v Deníku N jako editor, je autorem zpravodajských podcastů Studio N.[22][23] Studio N získalo nominaci v kategorii Podcast roku 2020 a 2021 v anketě Křišťálová Lupa.[24][25] V roce 2020 Titlbach také získal nominaci na Novinářskou cenu Nadace OSF v kategorii audiovizuální žurnalistiky za Nejlepší rozhovor, besedu nebo diskuzi.[26]

Iniciativa Otevřená společnost mu v roce 2020 udělila druhé místo v anketě Genderman za jeho dlouhodobý přínos svými mediálními příspěvky, které upozorňují na sexismus. Rozebírá kriticky tyto činy také na sociálních sítích. V podcastech Deníku N se věnuje celé řadě genderových témat, včetně LGBT, sexuálního obtěžování, apod. Daří se mu vyvolávat potřebnou diskuzi.[27]

V listopadu 2020 moderoval online diskuzi Proč (ne)mlčíme v rámci brněnské části 21. ročníku queer filmového festivalu Mezipatra.[28][29] V únoru 2022 vydal knihu Byli jsme tu vždycky,[30] složenou ze třinácti rozhovorů o queer současnosti. Otevřeně se hlásí ke své homosexuální orientaci.[31]

Reference

  1. TITLBACH, Filip. Studio N: Krize čtvrtiny života. Proč je tak těžké dospět?. Studio N [online]. 2021-05-14 [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  2. Ředitel školy musel vysvětlovat okolnosti přednášky o komunismu. Deník.cz. 2012-12-11. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. 
  3. Konrad-Adenauer-Stiftung - detail. www.kas.de [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (německy) 
  4. Premiérový ročník Visegrad Local Press Awards: Čeští novináři získali tři ceny ze sedmi! « Zprávy « Články « Mediažurnál. www.mediazurnal.cz [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-28. 
  5. Něco je ve vzduchu – UP Air. archiv.zurnal.upol.cz [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  6. Redakce. Novinářka Deníku bodovala v česko-polské soutěži. Orlický deník. 2012-12-25. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. 
  7. Filip Titlbach. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  8. HAVLICKÁ, Kateřina. Demonstranti napadli redaktory rozhlasu. Policie nás odbyla, stěžují si. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-02-07 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  9. Policie nepomohla reportérům, které napadli antiislamisté. Echo24.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  10. Praha stupňuje kontroly taxikářů a řidičů Uberu. Nepoctivcům hrozí až půlmilionová pokuta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  11. 'Jsou moje, do továrny jsem si je odložil,' tvrdí muž o materiálech z Panenských Břežan. Region. Český rozhlas, 2018-03-23. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. 
  12. Jarní Report 2017: Pozornost na sebe upoutali zejména mladí tvůrci. www.radiotv.cz [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  13. Vítězové Jarního REPORTU 2018 – seznamte se. www.rozhlas.cz. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. 
  14. PETERA, Martin. Jarní REPORT 2018: Porota ocenila zejména příspěvky z regionů. RadioTV [online]. 2018-04-30 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  15. Pracovníci Českého rozhlasu kritizují ředitele, prohlášení podepsaly dvě stovky z nich. Novinky.cz [online]. 2018-02-02 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  16. POLÁK, Michal; BARTONÍČEK, Radek. Ředitel Zavoral poškozuje dobré jméno rozhlasu, píší redaktoři. Zastali se zkritizovaného Kroupy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-01 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  17. O pořadu Kvér. Radio Wave. Český rozhlas. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-27. 
  18. O pořadu Přes čáru. Radio Wave. Český rozhlas. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-27.  Archivováno 27. 11. 2018 na Wayback Machine.
  19. Filip Titlbach zvítězil hned ve dvou kategoriích jarní přehlídky Report ... | RadioTV [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  20. Česko, 2018: „Homosexualita je nemoc. Léčit se nedá. Můžete se zastřelit,“ radil učitel studentce. Radio Wave [online]. Český rozhlas, 2018-12-06 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  21. „Dnešní člověk žije v předběhu, nepatří mu přítomnost,“ říká filozofka Anna Hogenová. Radio Wave [online]. Český rozhlas, 2019-03-05 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  22. Filip Titlbach. Deník N [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  23. Deník N má přes 11 tisíc předplatitelů, uvede podcasty. MediaGuru.cz [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  24. Křišťálová lupa 2020 [online]. Lupa.cz [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  25. Křišťálová lupa 2021 [online]. Lupa.cz [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  26. Nominace soutěže Novinářská cena 2020 [online]. Praha: Nadace OSF, 10.6.2021 [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  27. GENDERMAN [online]. Otevřená společnost, o.p.s. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  28. Mezipatra LIVE (15. 11. 2020): Diskuze "Proč (ne)mlčíme" [online]. 2020 [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  29. ►▷ MEZIPATRA LIVE 💬 – Proč (ne)mlčíme. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  30. TITLBACH, Filip. Praha: N media, a. s., 2022. 240 s. (Edice N). ISBN 978-80-88433-07-1. 
  31. Filip Titlbach: „Jako gay vyrůstající v devadesátkách mimo velká města jsem se setkal se šikanou a homofobií, prožil jsem si pár facek, spoustu urážek a hodně niterné bolesti“. Lui.cz [online]. 2022-09-13 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“