Filip Zikmund z Ditrichštejna

Filip Zikmund z Ditrichštejna
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci: 1713 (nebo 1711?) – 1716
Panovník	Karel VI.
Nástupce	Michael Jan III. z Althannu
Ve funkci: 1699 – 1705
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Ferdinand Bonaventura z Harrachu
Nástupce	Leopold Ignác z Ditrichštejna
Hejtman císařské tělesné stráže
Ve funkci: 1695 – 1699 ?
Panovník	Leopold I.
Nejvyšší štolba císařovny vdovy
Ve funkci: 1683 – 1686
Panovnice	Eleonora Magdalena Gonzagová
Předchůdce	Ferdinand ze Schwarzenbergu
Nástupce	1686 císařovna vdova zemřela
Císařský tajný rada
Panovník	Leopold I.
Císařský komorník
Panovník	Leopold I.
Narození	9. března 1651
Úmrtí	3. července 1716 (ve věku 65 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	1. Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu (1660–1705) 2. Dorota Josefa Jankovská z Vlašimi (1666–1742)
Rodiče	Maxmilián z Dietrichsteinu (1596–1655) a Žofie Anežka z Mansfeldu (1619–1677)
Děti	1. Marie Anna, provd. Gallasová (1681–1704) 2. Marie Ernestina (Arnoštka), provd. Gallasová a poté Harrachová (1683–1744) 3. Emanuel Josef (1690–1703)
Příbuzní	děd: Zikmund z Ditrichštejna (1560–1602) praděd: Adam z Ditrichštejna (1527–1590) prastrýc: František z Ditrichštejna (1570–1636) nevlastní sestra: Johana Beatrix z Ditrichštejna (1625–1676) švagr: Karel Eusebius z Liechtensteinu (1611–1684) nevlastní bratr: Ferdinand Josef z Ditrichštejna (1636–1698) švagrová: Marie Alžběta z Eggenbergu (1640–1715) sestra: Marie Žofie, provdaná z Lobkowicz (1653–1711) švagr: Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz (1654–1697) neteř: Erdmunda Tereza, provdaná Liechtensteinová (1662–1737) synovec: Leopold Ignác z Ditrichštejna (1660–1708) vnučka: Marie Alžběta z Gallasu, provd. Harrachová (1718–1738)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1694 Řád zlatého rouna (č. 566)
Commons	Philipp Sigmund of Dietrichstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Zikmund hrabě z Dietrichsteinu, také z Ditrichštejna (německy Philipp Sigmund Graf von Dietrichstein; 9. března 1651 – 3. července 1716 Vídeň) byl šlechtic z významného rodu Ditrichštejnů, u dvora zastával vysoké funkce a získal Řád zlatého rouna. Ve Vídni nechal postavit palác, vlastnil také majetek v severních Čechách a na severní Moravě.

Mládí a dvorská kariéra

Narodil se jako nejmladší syn knížete Maxmiliána z Ditrichštejna (1596–1655) a jeho druhé manželky Žofie Anežky z Mansfeldu (1619–1677). Po otcově smrti se o výchovu Filipa Zikmunda starala matka a starší nevlastní bratr, kníže Ferdinand z Ditrichštejna. V letech 1670–1674 podnikl kavalírskou cestu, během níž navštívil většinu evropských zemí. Téměř rok pobýval v Paříži, další rok strávil v Madridu, kde měl díky svému jménu snadný přístup ke dvoru a bylo mu uděleno několik audiencí u krále Karla II. Poté procestoval Pyrenejský poloostrov a další rok strávil v Římě.

Po návratu z cest zakotvil u dvora, stal se císařským komořím a tajným radou, od roku 1695 byl hejtmanem císařské tělesné stráže. V letech 1699–1705 byl nejvyšším štolbou císaře Leopolda I., po nástupu Josefa I. musel odstoupit, ale znovu byl nejvyšším štolbou v letech 1713–1716. Rytířem Řádu zlatého rouna byl jmenován v roce 1694. Na přelomu 17. a 18. století patřil k aristokratické elitě ve Vídni, ale i když měl vysoké ambice a mohl si dovolit i podporovat mladší příbuzné, nedosáhl vlivu svého otce a nejstaršího bratra.

Majetkové poměry

Filipova matka Žofie Anežka byla od roku 1662 spoludědičkou svého bezdětného bratra Karla z Mansfeldu a po rozdělení se sestrami převzala Šluknov. Aktivně se věnovala správě panství i obnově zámku^[1], přikoupila též další statky (Velké Březno). Po její smrti v roce 1677 zdědil tento celek v severních Čechách Filip Zikmund. Krátce poté se po uzavření manželství s Marií Alžbětou Hoffmannovou stal spolumajitelem panství Janovice na severní Moravě. Zde ale manželé prakticky nepobývali a z Janovic nechali odvézt i část vnitřního vybavení.^[2] Hodnotná hoffmannská knihovna byla přemístěna do Mikulova a stala se základem knížecí ditrichštejnské knihovny.^[3]

Jako přední dvořan pobýval převážně ve Vídni, kde v roce 1685 skoupil domy a pozemky na Schweinermarkt (dnešní Lobkowitzplatz) a v následujících dvou letech zde nechal postavit palác podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Později proběhly další úpravy pod vedením Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1709). Významné architekty angažoval i pro zakázky na svých českých panstvích a například Johann Lucas von Hildebrandt je autorem projektu kostela v Jiříkově.

Manželství a potomstvo

Jeho první manželkou byla od roku 1680 Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu (1660–1705), po její smrti se podruhé oženil s Dorotou Josefou Jankovskou z Vlašimi (1666–1742). Potomstvo měl jen z prvního manželství, jediný syn Emanuel Josef (1690–1703) zemřel v dětství. Velmi mladá zemřela i starší dcera Marie Anna (1681–1704), která byla od roku 1700 manželkou hraběte Jana Václava z Gallasu. Ten se po ovdovění oženil s její mladší sestrou Marií Ernestinou (1681–1744). Gallas se nakonec stal neapolským místokrálem, ale krátce nato zemřel. Marie Ernestina se podruhé provdala za hraběte Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742), který byl pak neapolským místokrálem v letech 1728–1733. Marie Ernestina tedy dvakrát pobývala v Neapoli jako choť místokrále, pokaždé ale s jiným manželem. Po otci byla Marie Ernestina dědičkou Šluknova, Janovic i vídeňského paláce, všechen majetek následně přešel na rod Harrachů.

Odkazy

Reference

Literatura

• KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750); Pelhřimov, 2013 ISBN 978-80-7415-071-5
• SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Zikmund z Ditrichštejna na Wikimedia Commons
• Rodokmen Dietrichsteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)