Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Filozofická fakulta Univerzita Karlova
Facultas Philosophica Faculty of Arts
Hlavní budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha
Vedení fakulty
Děkanka (seznam)	Mgr. Eva Lehečková, Ph.D.
Proděkan	prof. PhDr. Jan Čermák, CSc.
Proděkanka	Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D.
Proděkan	doc. Mgr. Daniel Berounský, Ph.D.
Proděkan	PhDr. Milan Žonca, Ph.D.
Proděkanka	Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.
Proděkan	Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Proděkan	PhDr. Jan Koura, Ph.D.
Proděkan	doc. JUDr. et PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D.
Předseda AS	Mgr. Ondřej Švec, Ph.D.
Tajemnice	Mgr. Zdeňka Filipová
Statistické údaje
Zaměstnanci	700
Studenti	8000
Studijní program
Bakalářský	3900
Magisterský	2300
Doktorský	2000
Základní informace
Datum založení	1348
Status	veřejná
Kontaktní údaje
Adresa	nám. Jana Palacha 1/2 Praha 1, Josefov 116 38 Praha 1
Telefon	+420 221 619 111
DIČ	CZ00216208
Souřadnice	50°5′20″ s. š., 14°24′57″ v. d.
Oficiální web
www.ff.cuni.cz

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.^[1] Od roku 1929 sídlí v nynější budově na náměstí Jana Palacha (Staré Město).

Ve více než sedmdesáti oborech druhé největší české fakulty studuje přes 8000 studentů vyučovaných 700 pedagogy, mezi něž patří světové osobnosti jako překladatel Martin Hilský, teolog Tomáš Halík a egyptolog Miroslav Verner. V minulosti zde působil například Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Karel Čapek, Jan Patočka či Ernst Mach. Pražská filozofická fakulta je zároveň jednou z mála fakult v Česku, na jejímž vedení se výrazně podílejí i studenti. Ti tvoří téměř polovinu volených zástupců Akademického senátu FF UK a sdružují se do více než třiceti aktivních studentských spolků a iniciativ.^[2]

Pod názvem fakulta svobodných umění byla založena Karlem IV. 7. dubna 1348 jako jedna ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy v Praze. Označení „filozofická“ v názvu souvisí se skutečností, že v minulosti byla filosofie chápána šířeji než dnes, a to ve smyslu věda nebo láska k moudrosti.

Za sedm století existence FF UK prošly jejími přednáškovými sály desítky výrazných osobností, ať již v roli děkanů, pedagogů či studentů.

• Jan Hus (jako její děkan)
• právník Viktorin Kornel ze Všehrd
• filozof Jan Patočka
• matematik Bernard Bolzano
• archeolog Bedřich Hrozný
• historik Josef Pekař
• státníci Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš
• chemik Jaroslav Heyrovský
• literární vědci F. X. Šalda, Jan Mukařovský, René Wellek
• básník Jaroslav Vrchlický
• fyzik Ernst Mach
• spisovatel Karel Čapek
• Jan Palach

Ze současných osobností české kulturní scény zde studovali spisovatelé Vít Kremlička, Michal Viewegh, Miloš Urban, Radka Denemarková, Petra Hůlová či hudební skladatel Miroslav Srnka. FF UK absolvovala i ombudsmanka Anna Šabatová a předsedkyně Akreditační komise ČR politoložka Vladimíra Dvořáková.

Velikostí své akademické obce fakulta předčí většinu českých vysokých škol. Studovat zde lze téměř dvě stě studijních programů, a to v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském stupni.

Mezi hlavní a podle počtu studentů největší obory patří velké filologie (bohemistika, anglistika, germanistika, hispanistika, romanistika), historie a filozofie. Vedle toho nabízí FF UK široké spektrum disciplín od tradiční filozofie, religionistiky, logiky a estetiky po pedagogiku, psychologii, sociologii, politologii, andragogiku, divadelní a filmovou vědu až po progresivní studia nových médií.^[3]

FF UK je zároveň jedinou fakultou v Evropě, na které se učí všechny jazyky, kterými se mluví v členských zemích Evropské unie. Vedle obecně nejrozšířenějších germánských, románských a slovanských jazyků zde lze studovat africké jazyky, albánštinu, bengálštinu, hebrejštinu, hindštinu, indonéštinu, japonštinu, mongolštinu, vietnamštinu či sanskrt. Absolventi těchto oborů se uplatňují v diplomatických a tlumočnických službách.

Řadu programů studuje relativně malý počet posluchačů v řádu desítek, někdy i jednotek. Tyto malé obory jako arabistika, íránistika, turkologie, koreanistika, indonesistika, logika či estetika jsou vyučovány na specializovaných pracovištích špičkové úrovně. Hloubková výuka tak pestré palety malých oborů nemá na jiných fakultách v České republice obdobu.

Díky četným mezinárodním výměnným programům tráví řada studentů část svého studia v zahraničí. Stejně tak přijíždí každý rok několik stovek zahraničních studentů. Mezi tyto programy patří např. Erasmus, CEEPUS, Visegrádský fond, DAAD, Aktion, vládní stipendia či řada bilaterálních smluv.^[4]

V souvislosti s tzv. třetí rolí univerzity považuje FF UK za svoji společenskou roli kromě výuky a výzkumu také přispívání do aktuální veřejné debaty svými odborníky a výzkumem. Pořádá proto řadu workshopů, přednášek a festivalů pro širokou veřejnost, žáky základních a středních škol či seniory:^[5]

• Univerzita třetího věku pro seniory a seniorky
• kurzy dalšího vzdělávaní – k výkonu povolání, přípravné, zájmové
• festival pro veřejnost Týden humanitních věd
• účast na externích akcích jako Noc vědců, Veletrh vědy, VědaFest ad.

S veřejností na její půdě debatovali osobnosti jako dalajláma, Madeleine Albrightová, čínský disident Aj Wej-Wej či ruský historik Andrej Zubov.

Na FF UK působí kolem třiceti studentských spolků a iniciativ. Studentský život zde má silnou a dlouhou tradici.

Přímo na fakultní půdě působí Studentská rada, která je v podstatě výkonným orgánem občanského sdružení Studentský fond FF UK,^[6] kterou založili studentští účastníci revolučních událostí v roce 1989. Toto sdružení se snaží o zpestření studentského života a často zastupuje studenty fakulty při jednání s jejím vedením, popř. s univerzitou. Radní pravidelně finančně podporují vybrané studentské projekty jako časopisy, divadelní spolky, festivaly a veřejné přednáškové cykly. Každoročně vydávají brožuru OFFŠEM pro studenty prvních ročníků, jak se zorientovat na fakultě. Rovněž připravují lekci FAUST (Fakultní uvítání studentů), na jehož konci jsou prváci svérázným způsobem přijati na akademickou půdu.^[7]

Na začátku roku 2022 vyplynula na povrch kauza údajného sexuální obtěžování a ponižování studentek pedagogem Katedry divadelní vědy, kvůli kterému měly některé ze studentek svých studií zanechat.^[8] Daný pedagog však obvinění odmítl.^[9] Díky kauze vznikla na fakultě iniciativa Nahlas, která vyzvala vedení fakulty a univerzity k systémovému řešení problému.^[10][11] Fakulta reagovala založením postu ombudsmana^[12] a zprovoznila oznamovací platformu Nenech to být.^[13] V září 2023 se objevilo další obvinění ze sexuálního obtěžování, tentokrát namířené proti pedagogům Ústavu východoevropských studií.^[14]

Dne 21. prosince 2023 došlo na fakultě k hromadné střelbě, vyvolané útočníkem, která si vyžádala 15 obětí (včetně útočníka) a 25 zraněných. Jedná se o největší masovou střelbu v novodobé historii samostatného Česka, co se týče obětí.

• Petráň, J.: Nástin dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Praha 1983.
• Svatoš, M. (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48–1622). Praha 1995.
• Čornejová, I. (red.), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622–1802). Praha 1995.
• Černý, Fr.: Normalizace na pražské filozofické fakultě (1968-1989). Vzpomínky. Praha 2009.
• Holý, J.; Volná, K. (ed). Tato fakulta bude rudá. Praha 2009.
• Hlaváček, P.: Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948. Praha 2019.

• Seznam děkanů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
• Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
• Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
• Časopisy vydávané Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy
• Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• YouTube kanál fakulty
• Stránky Studentské rady
• Prověřená fakulta, stránky věnované výzkumu o dějinách FF UK 1969–1989