Finále ženské dvouhry na Australian Open 2019
| Australian Open 2019 Finále ženské dvouhry Naomi Ósakaová (4.) vs. Petra Kvitová (8.) | |||||
| 1. | 2. | 3. | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Naomi Ósakaová | 77 | 5 | 6 | ||
| Petra Kvitová | 62 | 7 | 4 | ||
| Datum: | 26. ledna 2019 | ||||
| Turnaj: | Australian Open | ||||
| Místo: | Rod Laver Arena, Melbourne Park, Melbourne | ||||
| Žebříček: | Naomi Ósakaová: 4. WTA Petra Kvitová: 6. WTA | ||||
| Předešlý poměr vzájemných zápasů: Ósakaová vs. Kvitová 0–0 | |||||
_(36143097936).jpg) Naomi Ósakaová (Japonsko) | |||||
 Petra Kvitová (Česko) | |||||
Finále ženské dvouhry na Australian Open 2019 představovalo vyvrcholení soutěže dvouhry žen 107. ročníku Australian Open, úvodního tenisového grandslamu sezóny a jediného hraného na jižní polokouli. Konalo se 26. ledna 2019 od 19.30 hodin místního času v aréně Roda Lavera, na centrálním dvorci Melbourne Parku, areálu ležícího v hlavním městě australského svazového státu Victoria v Melbourne. V prvním vzájemném zápase, a přímém souboji o post světové jedničky, se utkaly japonská světová čtyřka Naomi Ósakaová a šestá hráčka žebříčku Petra Kvitová z České republiky.[1]
28letá Petra Kvitová nastoupila do třetího grandslamového finále kariéry. Obě předchozí vyhrála, když v letech 2011 a 2014 ovládla Wimbledon.[2]
21letá Naomi Ósakaová byla vůbec prvním zástupcem japonského tenisu, který se probojoval do finále dvouhry na Australian Open. V soutěži startovala jako úřadující šampionka US Open 2018 a odehrála tak druhé finále majoru v řadě.
Pozadí 107. ročníku
Australian Open 2019 představoval úvodní grandslamový tenisový turnaj sezóny, který se konal od pondělí 14. ledna do neděle 27. ledna. V roce 1988 se přemístil na otevřené dvorcce s tvrdým povrchem v melbournském Melbourne Parku. Tři největší arény měly zatahovací střechu.[3]
Vítězka si do žebříčku WTA připsala 2 000 bodů a finalistka 1 300 bodů. Prémie šampiónky činila 4 100 000 australských dolarů (cca 66 milionů korun), poražená obdržela poloviční prémii ve výši 2 050 000 australských dolarů.[4]
Obhájkyní titulu byla dánská světová trojka Caroline Wozniacká, která ve třetím kole podlehla Rusce Marii Šarapovové.[5] Úřadující světová jednička Simona Halepová z Rumunska vypadla v osmifinále se sedminásobnou šampionkou z Melbourne Serenou Williamsovou.
Finalistky
Obě finalistky se v předchozí kariéře nikdy neutkaly.[6] Druhý rok za sebou se utkání stalo přímým soubojem o post světové jedničky na žebříčku WTA. Na rozdíl od utkání Halepové s Wozniackou v roce 2018 však Naomi Ósakaová ani Petra Kvitová nikdy na čele světové klasifikace předtím nefigurovaly. Poražená měla zajištěný posun na druhou příčku. Pro Japonku by prohra znamenala zlepšení kariérního maxima o dvě místa. Češka na druhé pozici figurovala naposledy předtím v červnu 2015. O post světové jedničky soupeřila Kvitová již dvakrát, ale oba zápasy které by znamenaly postup na tenisový trůn, prohrála. Nejdříve v sydneyském semifinále 2012 s Li Na a poté v semifinále Australian Open 2012 se Šarapovovou. Ve 28 letech by se stala nejstarší novou jedničkou v historii, zatímco 21letá Ósakaová nejmladší takovou od Wozniacké z října 2010. Japonka by se také stala vůbec první singlovou jedničkou z Asie, bez rozdílu pohlaví.[7]
Obě finalistky své předchozí boje o grandslamový titul vždy vyhrály, Kvitová dva wimbledonské a Ósakaová jeden na US Open. Celková statistika finále u japonské hráčky činila 2–2, zatímco česká reprezentantka měla výrazně aktivní bilanci 26–7, včetně osmi posledních výher v řadě.[7]
Ve 21 letech a 3 měsících Ósakaová představovala nejmladší grandslamovou finalistku, která postoupila na dvou následných majorech do boje o titul, od 20leté Any Ivanovićové, jíž se tento výkon podařil na Australian Open a Roland Garros 2008. V případě výhry by se mohla stát nejmladší takovou šampionkou od Sereny Williamsové a jejích trofejí z Wimbledonu a US Open 2002. Dva grandslamové tituly v řadě po Williamsové získaly pouze Justine Heninová (US Open 2003, Australian Open 2004) a Kim Clijstersová (US Open 2010,Australian Open 2011). Japonská světová čtyřka se stala první tenistkou otevřené éry, která po premiérovém vítězství na US Open postoupila do finále následného Australian Open, respektive v rámci dvou takových po sobě jdoucích grandslamů první od Jennifer Capriatiové, jež si debutový vavřín odvezla z Australian Open 2001 a ve finále se objevila opět na Roland Garros 2001.[7]
Srovnání finalistek
Naomi Ósakaová
Naomi Ósakaová vstupovala do turnaje z pozice světové čtyřky pod trenérským vedením Aleksandara Bajina. Do Melbourne zavítala počtvrté, s bilancí tří výher a šesti porážek. V předchozí části sezóny odehrála jediný lednový turnaj Brisbane International, na němž podlehla v semifinále Curenkové.
Na Australian Open ztratila na cestě do finále tři sety a na dvorci strávila 8 hodin a 51 minut.[7] V úvodních dvou kolech zdolala Polku Magdu Linetteovou a Slovinku Tamaru Zidanšekovou. Ve třetí fázi ztratila úvodní sadu s Tchajwankou Sie Šu-wej, a při stavu gamů 1–4 ve druhé, se ocitla na prahu vyřazení. Poté však získala jedenáct z posledních dvanácti her, jimiž zápas otočila.[8] Ve čtvrtém kole obrátila průběh dalšího duelu proti třinácté nasazené Lotyšce Anastasiji Sevastovové, jíž zdolala i na předcházejícím Brisbane International. Probojovala se tak do prvního čtvrtfinále v Melbourne Parku. V něm ji nezastavila ani šestá nasazená Ukrajinka Elina Svitolinová po třísetovém průběhu. Mezi poslední čtveřicí hráček zdolala světovou osmičku Karolínu Plíškovou. Ve třetím třísetovém utkání uplatnila Japonka agresivní hru, s přesně umisťovanými balóny. Na vítězné míče Češku výrazně přehrála poměrem 56–20, rovněž tak na esa 15–3. Účast ve druhém grandslamového finále v řadě znamenala, že se stala vůbec prvním japonským finalistou dvouhry Australian Open.[9][7]
Reference
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. České finále se nekoná. Plíšková ve třech setech podlehla Ósakaové [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Kvitová nedala Šarapovové šanci a slaví wimbledonský titul! Čtyřhru vyhrála i Peschkeová. Sport.cz [online]. 2011-07-02 [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Tournament Facts [online]. AusOpen.com [cit. 2019-01-11]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Australian Open 2019: When is the draw? What is the prize money? [online]. WTA Tennis, 2019-01-06 [cit. 2019-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Jonathan Howcroft. Maria Sharapova beats Caroline Wozniacki in thriller: Australian Open third round – live!. The Guardian [online]. 2019-01-18 [cit. 2019-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Poměr vzájemných utkání: Naomi Ósakaová vs. Petra Kvitová na stránce WTA Tour (anglicky)
- ↑ a b c d e MACPHERSON, Alex. Australian Open 2019: Final countdown [online]. WTA Tennis, 2019-01-25 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joel Drucker. Osaka rallies from the brink to beat Hsieh at the Australian Open [online]. Tennis [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. České finále se nekoná. Plíšková ve třech setech podlehla Ósakaové [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Naomi Osaka at the 2014 Toray Pan Pacific Open
Autor: Pavel Lebeda / Česká sportovní, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Česká tenistka Petra Kvitová, profilová fotografie, 2011
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Petra Kvitová at the French Open 2016