Finanční ředitelství

Finanční ředitelství vzniklo roku 1991 po vzniku zákona č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech a fungovalo do roku 2013, kdy byl tento zákon zrušen[1] a nastala restrukturalizace finanční správy České republiky a finanční ředitelství bylo na základě zákona č. 456/2011 Sb. o finanční správě ČR, nahrazeno Generálním finančním ředitelstvím a odvolacím finančním ředitelstvím.[2]

Finanční ředitelství definujeme jako jednu ze součástí sítě organizačních složek státu, které bylo svým konáním napojené na státní rozpočet. Každé z finančních ředitelství (celkově jich bylo osm) mělo svou působnost v konkrétním územním obvodu, který byl dále tvořen dílčími územními obvody spadající pod kontrolu finančních úřadů. Za jejich činnost zodpovídalo a ručilo finanční ředitelství, které svým finančním úřadům zajišťovalo jak osobní, tak i věcné potřeby.[3]

Organizace finančního ředitelství

V čele finančních ředitelství stál a za jejich činnost zodpovídal ředitel. Každý ředitel finančních ředitelství měl svého zástupce a oba byli jmenováni i odvoláváni do svých funkcí ministrem financí.[4] Finanční úřady byly podřízeny finančním ředitelstvím a všechna finanční ředitelství byla podřízena a spravována jedním orgánem České republiky, Ministerstvem financí - Ústředím finančního a daňového ředitelství (MF-ÚFDŘ).[3]

Činnosti finančních ředitelství

  • Řídily finanční úřady v daných územních obvodech.
  • Staraly se o správu daní včetně vyhledávací činnosti, rozsah byl daný zákonem č. 531/1990 Sb. nebo zvláštním právním předpisem.
  • Přezkoumávaly a hodnotily prvoinstanční rozhodnutí vydané finančními úřady v daňovém a správním řízení.[5]
  • Uskutečňovaly revize a prováděly finanční i cenovou kontrolu dle zvláštního právního předpisu.
  • Prováděly řízení o přestupcích týkající se svého oboru působnosti.
  • Rozhodovaly o míře pravosti a výši pohledávek na daních, obvodech či dalších jimi spravovaných příjmech v konkurzním řízení, daného zvláštním právním předpisem.
  • V krajních a odůvodněných případech uskutečňovaly úkony, které patřily do pravomoci finančních úřadů, anebo se na realizování zmíněných úkonů mohly podílet.
  • Zpracovávaly a hodnotily údaje získané při výkonu práce daných územních finančních orgánů ve svém územním obvodu.
  • Mohly v místě své působnosti, v krajních a odůvodněných případech, pověřit uskutečněním některých úkonů v oblasti správy daní, dotací a řízení o přestupcích jiný, než místně určený a příslušný finanční úřad.[3][5]

Sídla a územní působnost finančních ředitelství

Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu
Finanční ředitelství v Praze
Finanční ředitelství v Českých Budějovicích
Finanční ředitelství v Plzni
Finanční ředitelství v Ústí nad Labem
Finanční ředitelství v Hradci Králové
Finanční ředitelství v Brně
Finanční ředitelství v Ostravě

Finance na půdě EU

V Evropské unii finance spadají pod působnost Evropské komise, skládající se z komisařů. Každý komisař má na starosti generální ředitelství věnující se určité oblasti. Problematika financí spadá do působnosti Generálního ředitelství pro daně a celní unii a Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti. Obě tato ředitelství momentálně spravuje italský komisař Paola Gentiloni. Tématu financí se pak také věnuje Generální ředitelství pro finanční stabilitu, služby a unii kapitálových trhů pod vedením lotyšského komisaře Valdise Dombrovskise a Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky pod vedením francouzského komisaře Thierryho Bretona.[6]

Členění generálních ředitelství na jednotlivé oblasti připomíná vládní úřady. Generální ředitelství se vnitřně dále dělí na tři až čtyři ředitelství a ty následně na divize. Uspořádání jednotlivých ředitelství záleží na konkrétním sektoru, a proto se značně liší, jak z hlediska vnitřní organizace, tak i velikosti. Z personálního hlediska se velikost generálních ředitelství pohybuje okolo 400 osob, samozřejmě s mnohými odchylkami.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 531/1990 Sb. - Zákon České národní rady o územních… | Esipa.cz. esipa.cz [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ 456/2011 Sb., Zákon o Finanční správě České republiky, ve znění účinném k 1.7.2023 | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2022-2023. www.fulsoft.cz [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c MIŠÚR, Peter. Instituce státní moci v ČR : úplný přehled s internetovými odkazy. Praha: Linde 247 s. s. Dostupné online. ISBN 9788086131740, ISBN 8086131742. OCLC 228499007 
  4. ↑ a b c d e f g h i INFO@AION.CZ, AION CS-. 531/1990 Sb. Zákon o územních finančních orgánech. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Finanční právo. 5., upr. vyd. vyd. V Praze: C.H. Beck xxviii, 548 s. s. Dostupné online. ISBN 9788074008016, ISBN 8074008010. OCLC 465275262 
  6. ↑ Finance a daně [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ FIALA, Petr, září 1.-. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 803 s. s. Dostupné online. ISBN 9788073251802, ISBN 8073251809. OCLC 428367998 

Literatura

  • MIŠÚR Peter, SVOBODA Zdeněk. Instituce státní moci v ČR. 1. vyd. Praha : LINDE, 2007. 67-68 s. ISBN 9788086131740
  • BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009. 38 s., Beckovy právnické učebnice. ISBN 9788074008016
  • FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. ISBN 9788073251802

Související články

Právní předpisy