Finanční správa České republiky

Finanční správa je správní orgán České republiky určený ke správě daní. Zastupuje ho Generální finanční ředitelství jako přímo řízená organizace Ministerstva financí.^[1][2]

Organizace finanční správy

Finanční správu ČR tvoří tyto úřady:

1. Generální finanční ředitelství – se sídlem v Praze
2. Odvolací finanční ředitelství – se sídlem v Brně
3. Finanční úřady – v jednotlivých krajích a jeden specializovaný se sídlem v Praze

Pouze Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Je financováno z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí, kterému je podřízeno. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření a účetnictví mají postavení organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství. Totéž platí pro Specializovaný finanční úřad.

Generální ředitelé

• Jan Knížek (září 2005^[3] – 30. dubna 2014^[4])
  • Jiří Žežulka (zástupce ředitele pověřený vedením GFŘ)^[5]
• Martin Janeček (27. října 2014^[4] – prosinec 2018)
• Tatjana Richterová (28. prosince 2018^[6] – 28. března 2022)
  • Jan Ronovský (zástupce ředitelky pověřený vedením GFŘ)^[7]
• Simona Hornochová (od 1. března 2023)^[8]

Legislativa

Původní finanční ředitelství a jim podřízené finanční úřady byly zřízeny v roce 1991 na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Pojem Finanční správa byl zaveden v prosinci 2011 zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky.

Od roku 2013 na základě zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, je Ministerstvu financí podřízeno Generální finanční ředitelství se sídlem v Praze, jemu je podřízeno Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně a jemu jsou zase podřízeny jednotlivé finanční úřady, organizované podle samosprávných krajů.

Zpřísnění přístupu finanční správy k podnikatelům od nástupu Andreje Babiše na post ministra financí

Po nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí začala finanční správa zpřísňovat postupy vůči podnikatelům, zpřísnily se i zákony. Změnu přístupu odráží i slova šéfa finanční správy Martina Janečka, který de facto prohlásil, že každá firma je podezřelá.^[9] Zpřísnění začalo nenápadně přijetím zákona o tom, že každý kdo má zpřístupněnou datovou schránku, musí povinně podávat daňové přiznání elektronicky.^[9] Později byla zrušena možnost vyřešit tuto povinnost pomoci tzv. e-tiskopisu.^[9] Za nedodržení elektronické formy podání je automaticky udělována pokuta ve výši 2000 Kč.^[9] V roce 2015 pokutu dostaly stovky podnikatelů, v roce 2016 pokutu dostalo 13 tisíc firem, z toho 8330 pokut bylo uděleno v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z fyzických osob.^[9] Celkově tak měly úřady finanční správy obdržet na pokutách přes 6 milionů korun.

V roce 2016 začala povinnost podávat kontrolní hlášení a podnikatelé mohli dostat pokutu až 30 tisíc Kč i v případě, že kontrolní hlášení podali včas a správně.^[9][10] Přestože část zákona o kontrolních hlášeních byla Ústavním soudem uznána za protiústavní, Ministerstvo financí změnilo zákon až po další kritice.^[9] Podle nové úpravy lze pokuty promíjet, ale finanční správa nastavila pro prominutí tak přísné podmínky, že prominutí nemohl skoro nikdo využít.^[9] Teprve po další kritice byla metodika odpouštění pokut zmírněna.^[9] Od změny do 6. dubna finanční správa odpustila 142 pokut v celkové výši téměř 3,9 milionu korun, zatímco do změny metodiky byly odpuštěny pouze 4 pokuty.^[9] V roce 2016 bylo v souvislosti s kontrolním hlášením uděleno přes 2000 pokut. 1611 pokut ve celkové výši 80,5 milionu Kč bylo uděleno za nedodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě, 208 pokut v celkové výši 2,18 milionu korun bylo uděleno za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě a 208 pokut ve celkové výši 6,18 milionů korun bylo uděleno za nepodání kontrolních hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení.^[9]

Další komplikace začaly finanční úřady způsobovat podnikatelům při registraci k DPH, kdy začaly požadovat nesmyslné dokumenty a smlouvy, které často ani podnikatel mít nemůže.^[9][10] Navíc začala ve velkém využívat některé již dříve přijaté instituty, např. institut nespolehlivého plátce.^[9] Na konci roku 2014 bylo v registru plátců DPH jen 115 nespolehlivých plátců, na konci roku 2015 jich bylo již 3529 a k dubnu 2017 téměř 9000. Od roku 2010, kdy bylo vydáno 100 zajišťovacích příkazů, jejich počet vzrostl na 1561 vydaných v roce 2016.^[9]

Přestože Ministerstvo financí a finanční správa nezvládly metodickou stránku EET a i 5 měsíců po jejím spuštění se stále objevovaly nové zpřesňující metodiky a finanční správa si nevěděla rady např. s Airbnb, Janeček v médiích zmínil, že finanční správa přitvrdí v kontrolách a zvýší výši pokut.^[9] Za první měsíc fungování EET finanční správa udělila 26 pokut a bylo zahájeno necelých 1000 správních řízení, v dubnu 2017 již finanční správa evidovala 105 pokut v celkové výši 655 500 Kč a ke správnímu řízení předala 1866 případů.^[9] Došlo i ke zvýšení výše pokuty, na začátku března 2017 byla její výše 4758 Kč, v dubnu 2017 byla její výše již 6244 Kč.^[9] Pokutu dostali i někteří podnikatelé, kteří nic nespáchali, kvůli pochybení kontrolorů.^[9]

Prohrané soudní spory

V roce 2015 finanční úřad oznámil podnikateli Jaromíru Kryštofovi, že vydal zajišťovací příkazy na jeho majetek, dokud nezaplatí téměř 90 milionů na DPH, která by mu do budoucna mohla vzniknout a na jejíž zaplacení by v budoucnu nemusel mít peníze, a to i přesto, že od roku 1996, od kterého jeho působila na trhu, neměla nikdy problémy s finančním úřadem a nejednalo se o nedoplatek nebo prokázaný prohřešek.^[9][11] Tyto zajišťovací příkazy firmu ochromily a Nejvyšší správní soud v březnu 2017 zajišťovací příkazy zrušil jako neopodstatněné.^[9][11] Firma ovšem mezitím zkrachovala a skončila v úpadku.^[9][11] Podle soudce a pozdějšího předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky se nejednalo o jediný takový případ.^[9][11]

Finanční správa uvalila zajišťovací příkazy na firmu FAU, majitele skladu pohonných hmot. S firmou byla zahájena exekuce, která firmu položila. Firma FAU podala trestní oznámení a Krajský soud v Ostravě označil postup finanční správy za nezákonný.^[12] Odvolací finanční ředitelství podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou Nejvyšší správní soud zamítl.^[12] Firma FAU tak získala možnost požadovat po státu náhradu škody, v okamžiku zahájení exekuce měla firma hodnotu přesahující miliardu korun.^[12]

V případě firmy VHS-ROPA plus na konci roku 2017 Finanční správa dokonce pokračovala v exekuci i po pravomocném rozhodnutí soudu a jelikož kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nemá odkladný účinek, učinila tak v rozporu se zákonem.^[13]

Podle serveru podnikatel.cz Finanční správa prohrála ke konci roku 2017 celkem 23 soudních sporů a vedla více než sto dalších případů.^[14] Z již přezkoumaných sporů v roce 2016 ve výši 3,3 mld. Kč daly soudy za pravdu podnikatelům ze 49 % z této částky.^[15]

Na konci roku 2018 kvůli mnoha dalším prohraným soudním sporům (např. firmy Wassa, Lija) o zajišťovací příkazy^[16] skončil šéf Finanční správy Martin Janeček, jak již v říjnu avizovala média.^[17] Podobně firma Tabák Plus 29 na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu požadovala v listopadu 2018 po státu odškodné ve výši přes 150 miliónů korun.^[18]

Reakce Finanční správy na prohrané soudní spory

V polovině ledna 2019 Finanční správa oznámila, že kvůli prohraným soudním sporům začala Finanční správa vypracovávat novou metodiku, jak vydávat zajišťovací příkazy.^[19]

Neuznávání odpočtů

Na začátku roku 2019 finanční správa přiznala, že její úředníci byly motivování finančními odměnami, pokud firmám neuznají odpočet na výzkum a vývoj a firmě doměří daň.^[20] Podle Hospodářských novin tehejší generální ředitelka Tatjana Richterová potvrdila, že šéf úřadu mohl před daňovou kontrolou určit výši cílové odměny a výši doměřované daně, nutné k tomu, aby zaměstnanec finančního úřadu cílovou odměnu získal.^[20] Za roky 2016 až 2018 byly takto vyplaceny odměny v celkové výši okolo 200 tisíc korun.^[20] Přestože tuto praxi finanční správa přiznala, ministryně financí Alena Schillerová stále tvrdila, že něco takového se neděje.^[20]

Odkazy

Reference

Související články

• Celní správa České republiky

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Zákon o Finanční správě České republiky
• Daňový řád
• Organizační struktura GFŘ
• Informace FS k daním
• Elektronické formuláře k daním