Fit for 55

Fit for 55 je plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 %.^[1] Balíček navrhla v červenci 2021 Evropská komise.^[2] V rámci zrychleného legislativního procesu by měl být tento plán uzákoněn v roce 2022.^[3] Opatření zahrnují dodatečnou podporu čisté dopravy, obnovitelné zdroje energie a tzv. uhlíkové clo pro dovozy s vysokým obsahem uhlíku ze zemí, kterým chybí dostatečná vlastní opatření na snížení emisí skleníkových plynů.^[1] Navrhuje rozšířit systém obchodování s emisemi na dopravu a teplo. Ve srovnání se scénářem čistých nulových emisí Mezinárodní energetické agentury obsahuje plán více opatření, která zajistí, že energie zůstane cenově dostupná.^[4]

Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě pak přináší podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější. Navrhovaná opatření by měla přinést nové příležitosti pro investice, inovace a tvorbu pracovních míst.^[5]

Pro udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období je potřeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu celosvětově, nejen v rámci EU. Evropská unie (EU-27, bez Spojeného království) se v roce 2020 na těchto emisích podílela 7,5 %. V absolutních číslech země EU v témže roce vyprodukovaly 2,6 miliardy tun emisí CO₂, čímž se zařadily na třetí místo za Čínu a USA.^[6]

Ač Evropskou unii i svět čeká patrně největší transformace hospodářství a společnosti v historii, podle dat Eurobarometru z roku 2021 vnímá většina občanů EU (93 %) změnu klimatu jako závažný problém. V Česku je to 85 %. Zároveň 90 % Evropanů a 87 % Čechů souhlasí s výrokem: „Měli bychom snížit emise skleníkových plynů na minimum a zároveň kompenzovat zbývající emise například rozšířením zalesněné plochy, aby se hospodářství EU stalo do roku 2050 klimaticky neutrálním.“^[7]

Principy

Navrhovanými opatřeními v balíčku Fit for 55 prostupují následující principy:

• Přiměřenost a účinnost opatření – navrhovaná opatření jsou založena na tržních mechanismech i regulacích.
• Znečišťovatel platí – firmy nesou náklady emisí, které produkují, což je motivuje k zavádění čistých technologií. Tento princip podporuje zejména systém obchodování s emisními povolenkami.
• Solidarita – cílená a systematická podpora skupin obyvatel, které mohou být opatřeními nepřiměřeně zasaženy (např. zdražováním energií, ztrátou zaměstnání apod.).^[8]

Tržní mechanismy

Revize EU ETS (Emissions Trading System)

Sektory zahrnuté do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) by měly snižovat emise rychleji, konkrétně do roku 2030 dosáhnout snížení o 61 % oproti roku 2005 (dosavadní cíl byl 43 %). Volné alokace povolenek by měly být postupně nahrazovány mechanismem CBAM a ukončeny do roku 2035.^[9]

Rozšíření EU ETS o silniční dopravu a budovy

Od roku 2026 by měl vzniknout doplňující systém pro obchodování s emisemi v silniční dopravě a ve stavebnictví, do kterého by byli zahrnutí dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce (nikoli přímo domácnosti nebo uživatelé silniční dopravy). Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 2030 (oproti 2005).^[10]

Revize směrnice o zdanění energie ETD (Energy Taxation Directive)

Cílem revize je vytvořit soulad mezi zdaněním energie a klimatickými cíli EU, odstranit některé zastaralé výjimky a celkově zjednodušit a zpřehlednit systém daní. Daňové sazby mají být založeny na energetickém obsahu paliv a jejich vlivu na životní prostředí. Letecká a námořní paliva již nebudou od daní osvobozena.^[11]

Zahrnutí letecké a námořní dopravy do EU ETS

Do EU ETS byly dosud zahrnuty lety v rámci EU, nyní by však došlo i k zahrnutí mezinárodních letů evropských aerolinek (prostřednictvím mezinárodní schéma Corsia). EU ETS by také pokrýval 100 % emisí z námořní dopravy uvnitř EU a 50 % mezi EU a jinými státy, s postupným naběhem systému mezi lety 2023 a 2026.^[12][10]

Uhlíkové vyrovnání na hranicích CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism)

Dovozci cementu, hnojiv, oceli, hliníku a elektřiny (2 % importů) by nově museli při dovozu do EU nakoupit CBAM certifikáty podle množství skleníkových plynů vypuštěných při výrobě daných komodit, a byli by tak stejně zatíženi poplatky za emise jako ti, kteří dané produkty vyrábějí v EU.^[13]

Cíle a regulace

Revize nařízení o sdílení úsilí ESR (Effort Sharing Regulation)

Stavebnictví, doprava, zemědělství a odpadové hospodářství nejsou zahrnuty v EU ETS a zodpovědnost za snižování emisí v těchto odvětvích nesou jednotlivé státy. Dosud bylo cílem snížit emise v těchto sektorech o 29 %, nyní by státy měly snížit emise o 40 % do roku 2030 (oproti 2005). Cíle pro jednotlivé země se liší a závisí na HDP na osobu.^[14]

Revize směrnice o energetické účinnosti EED (Energy Efficiency Directive)

Revize klade důraz na energetické úspory a nově stanovuje cíl snížit spotřebu primární energie o 39 % do roku 2030 (oproti hodnotám v prorůstovém scénáři). Také stanovuje povinné roční úspory 1,5 % konečné spotřeby (oproti dosud plánovaným 0,8 %).^[15]

Lesní strategie EU

V současnosti je situace v lesnictví v jednotlivých státech velice odlišná, cílem strategie je překlenutí rozdílů, koordinace na úrovni EU a větší soulad s klimatickou politikou. Strategie usiluje o posílení adaptability lesů a schopnosti jejich přirozené obnovy, navrhuje finančně motivovat pro správce a vlastníky k udržitelnému hospodaření a lépe chránit pralesy a další cenné ekosystémy.^[16]

Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED (Renewable Energy Directive)

Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v EU by měl být zvýšen na 40 %, pro ČR by to znamenalo navýšení na 28–30 % (dosavadní cíl byl 22 %). Cílem je také transformace energetického systému, aby dokázal efektivně integrovat větší podíl obnovitelných zdrojů, včetně podpory akumulace energie.^[17]

Revize nařízení o využívání půdy a lesnictví LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry)

Revize řeší, jak zahrnout emise z využívání půdy a lesnictví do emisních cílů EU a jednotlivých států. Pro Česko to znamená zahrnutí emisí z rozpadu smrkových lesů, které v posledních letech zvyšují emise ČR o cca 5–7 %. Dále revize hledá způsoby, jak zvýšit kvalitu a množství lesů a dalších přírodních propadů uhlíku.^[18]

Předpisy a normy pro snižování emisí z dopravy

Soubor obsahuje návrhy na snižování emisní intenzity dopravy technologicky neutrálním způsobem: revizi norem emisí CO₂ pro automobilovou dopravu (včetně zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035), předpisy k vytváření infrastruktury pro dobíjení nebo doplňování vodíku a iniciativy pro přechod na udržitelnější letecká a námořní paliva.^{[19][20][21][22]}

Podpůrná opatření

Vznik Sociálního klimatického fondu

Některá tržní opatření mohou vést k neúměrnému dopadu na určité skupiny ve společnosti. Sociální klimatický fond posiluje solidaritu a umožňuje přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a mikropodnikům zasaženým obchodováním s emisemi v dopravě a ve stavebnictví. Fond bude financován výnosy z aukcí nových emisních povolenek.^[23]

Posílení Modernizačního fondu a Inovačního fondu

Modernizační fond je program na podporu modernizace energetiky a zvýšení energetické účinnosti, ČR z něj může v letech 2021–2030 využít výnosy z dražby 200 milionů emisních povolenek. Inovační fond usiluje o podporu průlomových inovací potřebných k dosažení klimatické neutrality a jeho prostředky by podle návrhu byly navýšeny také.^[24][25]

Kritika

Vědci kritizují plán Fit for 55 za to, že způsobí odlesňování a poškodí potravinovou bezpečnost.^[26]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fit for 55 na anglické Wikipedii.

V tomto článku byl využit informační materiál portálu Fakta o klimatu - Fit for 55: Přehled navrhovaných opatření

Související články

• Zelená dohoda pro Evropu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fit for 55 na Wikimedia Commons
• Co je Fit for 55. Fakta o klimatu [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.