Fjodor Fjodorovič Ušakov

Fjodor Fjodorovič Ušakov
Narození	13.jul. / 24. února 1745greg. nebo 24. února 1745 Burnakovo
Úmrtí	2.jul. / 14. října 1817greg. (ve věku 72 let) Alexejevka
Místo pohřbení	Sanaksar monastery
Alma mater	Námořní kadetní sbor St. Petersburg Naval Institute
Povolání	důstojník
Ocenění	Řád sv. Vladimíra 4. třídy (1785) Řád sv. Jiří 4. třídy (1788) Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1788) Řád sv. Jiří 2. třídy (1790) Řád sv. Vladimíra 2. třídy (1790) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	Ruská pravoslavná církev
Rod	Ušakovové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fjodor Fjodorovič Ušakov (13. února^jul./ 24. února 1744^greg. Burnakovo – 2. října^jul./ 14. října 1817^greg., Alexejevka, tambovská gubernie) byl ruský námořní admirál, který je považován za zakladatele ruského vojenského námořního umění a průkopníka útočné taktiky námořního boje.

Životopis

Narodil se v nezámožné šlechtické rodině v obci Burnakovo v jaroslavském obvodu. Roku 1766 ukončil studium na vojenském námořním učilišti v Petrohradě a začal sloužit v Baltské flotě. Roku 1769 byl přidělen k Azovské flotě, kde se účastnil bojů s Turky. Roku 1775 se stal velitelem fregaty a v letech 1780–1782 byl kapitánem křižníku Viktor a jeho úkolem byla ochrana ruských obchodních lodí ve Středozemním moři. Od roku 1783 sloužil u Černomořské floty, dohlížel na stavbu lodí a podílel se na výstavbě ruské hlavní černomořské námořní základny v Sevastopolu. V letech 1787–1792 byl kapitánem křižníku Sv. Pavel, s nímž se zúčastnil šesté rusko-turecké války. V roce 1788 byl jmenován velitelem 1. eskadry Černomořské floty a v roce 1789 se stal kontradmirálem a velitelem celé Černomořské floty, s níž porazil v několika bitvách turecké loďstvo. Roku 1793 byl povýšen na viceadmirála. V letech 1798–1800 velel eskadře černomořského loďstva, vyslaného proti francouzské flotile Napoleona Bonaparta ve Středozemním moři. Zde dosáhl několika vítězství, dobyl pevnost Korfu a podílel se na vzniku řecké Republiky sedmi ostrovů v Jónském moři, účastnil se osvobozování italských měst Ancona, Janov, Neapol a Řím od francouzské nadvlády. Po návratu z úspěšného tažení ho však nečekala sláva, ale kvůli intrikám na carského dvoře ho Alexandr I. odsunul do druhořadé pozice velitele Baltské floty. Roku 1807 rezignoval a odešel do penze. Zemřel 14. října 1817 v obci Alexejevka.

Je považován za zakladatele ruského vojenského námořního umění a průkopníka útočné taktiky námořního boje. Jeho taktika boje zaujala i známého britského admirála Horatio Nelsona. Podle admirála Ušakova bylo pojmenováno několik lodí ruského a sovětského vojenského námořnictva, dále byly na jeho počest pojmenovány ulice či náměstí. Na řeckém ostrově Korfu má admirál Ušakov pomník, je zde po něm pojmenována i ulice. V roce 1944 byl na jeho počest zřízen v Sovětském svazu Řád Ušakova 1. a 2. stupně. V roce 1978 podle něj byla pojmenována planetka 3010 Ushakov. 5. srpna 2001 byl svatořečen ruskou pravoslavnou církví, v roce 2005 jej patriarcha Alexij II. prohlásil za patrona ruských strategických nukleárních bombardérů.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fjodor Fjodorovič Ušakov na Wikimedia Commons