Fjodor Jurčichin
| Fjodor Nikolajevič Jurčichin | |
|---|---|
 | |
| Kosmonaut RKK Eněrgija, od 2012 CPK | |
| Státní příslušnost | Rusko |
| Datum narození | 3. ledna 1959 (63 let) |
| Místo narození | Batumi, Adžarská ASSR, Gruzínská SSR, SSSR |
| Předchozí zaměstnání | inženýr |
| Čas ve vesmíru | 672 dní, 20 hodin a 40 minut |
| Kosmonaut od | 28. července 1997 |
| Mise | STS-112/ISS Expedice 15 (Sojuz TMA-10/ISS) Expedice 24/25 (Sojuz TMA-19/ISS) Expedice 36/37 (Sojuz TMA-09M/ISS) Expedice 51/52 (Sojuz MS-04/ISS) |
| Znaky misí |         |
| Kosmonaut do | 13. prosince 2019 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fjodor Nikolajevič Jurčichin (rusky Фёдор Николаевич Юрчихин, * 3. ledna 1959 v Batumi, Adžarská ASSR, Gruzínská SSR, SSSR) je od července 1997 ruský kosmonaut, původně člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija, roku 2012 přešel do oddílu Střediska přípravy kosmonautů. Roku 2002 vzlétl na palubě raketoplánu Atlantis (let STS-112) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a roku 2007 absolvoval půlroční kosmický let na ISS jako velitel Expedice 15. Potřetí pobýval na ISS v druhé polovině roku 2010 jako člen Expedice 24 a 25, počtvrté roku 2013 v Expedici 36/37 a popáté roku 2017 v rámci Expedice 51/52. Ve vesmíru prožil 672 dní, 20 hodin a 40 minut. Provedl 9 výstupů do otevřeného vesmíru o celkové délce 59 hodin a 27 minut.
Život
Mládí
Fjodor Jurčichin pochází z adžarského města Batumi, narodil se v dělnické rodině, po matce je řecké národnosti.[1] Roku 1983 absolvoval Moskevský letecký institut. Poté nastoupil ve společnosti RKK Eněrgija, zde mimo jiné sloužil na vědeckovýzkumné lodi „Kosmonaut Jurij Gagarin“. později byl přidělen do Střediska řízení letů (CUP), naposledy jako pomocník vedoucího letů programu Mir-NASA.[2]
Kosmonaut
Po splnění podmínky tří let zaměstnání v Eněrgiji se roku 1986 přihlásil k kosmonautickému výcviku,[3] prošel interním výběrem Eněrgije i lékařskými prohlídkami v Institutu lékařsko-biologických problémů a nakonec 15. října 1996 získal souhlas Hlavní lékařské komise k přípravě. Rozhodnutím Státní meziresortní komise byl 28. července 1997 doporučen do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija, formálně zařazen v Eněrgiji na pozici kandidáta na kosmonauta byl 14. října 1997. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina a 1. prosince 1999 získal kvalifikaci zkušební kosmonaut.[2]
Od února 2000 byl zařazen mezi kosmonauty připravující se v CPK na lety na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V srpnu 2001 byl zařazen do posádky letu STS-112, od září se připravoval v Johnsonovu vesmírném středisku v Houstonu.[2]
Do vesmíru odstartoval 7. října 2002 na palubě raketoplánu Atlantis k letu STS-112. Úkolem mise byla dopravit a namontovat na ISS jednak část nosníku stanice a dále pár panelů se slunečními články. Atlantis přistál 18. října po 10 dnech, 19 hodinách a 59 minutách letu.[4]
Od prosince 2003 do března 2006 byl zařazen do záložní posádky Expedice 13 zprvu s Johnem Herringtonem (do začátku roku 2005) a Dmitrijem Kondraťjevem (do ledna 2004), poté s Johnem Grunsfeldem a Olegem Kotovem.[2] V červenci 2005 byl zařazen do skupiny 15/16/17, z jejíž členů se sestavovaly posádky Expedice 15 až 17. V květnu 2006 byl jmenován velitelem Expedice 15.
Ke svému druhému letu vzlétl 7. dubna 2007 v Sojuzu TMA-10 (velitel lodi) s Olegem Kotovem (palubní inženýr) a vesmírným turistou Charlesem Simonyim. Členové Expedice 15 převzali stanici od Expedice 14, jejíž dva členové (Michael López-Alegría a Michail Ťurin) se Simonyim po týdnu přistáli se Sojuzem TMA-9, přičemž zbývající členka Expedice 14 – Sunita Williamsová přešla do nové posádky. V červnu 2006 raketoplán Atlantis přivezl Claytona Andersona, který nahradil Williamsovou. Během letu Jurčichin třikrát vystoupil do vesmíru, dohromady na 18 hodin 44 minut. V říjnu 2007 Jurčichin a Kotov předali stanici následníkům z Expedice 16 a 21. října přistáli na Zemi.[5]
V dubnu 2009 byl včleněn do posádky Sojuzu TMA-19, ve kterém měli na ISS přiletět členové Expedice 24 a 25.[2] Ke stanici odstartoval 15. června 2010 ve funkci velitele lodi, společně s Američany Shannon Walkerovou a Douglasem Wheelockem.[6] Na ISS strávil přes pět měsíců ve funkci palubního inženýra Expedic 24 a 25. Dvakrát vystoupil do vesmíru, dohromady na 13 hodin a 10 minut.[2] Vrátil se v Sojuzu TMA-19 s Walkerovou a Wheelockem. Přistáli 26. listopadu 2010 ve 4:46 UTC v Kazachstánu, 84 km severně od Arkalyku.[7]
V srpnu 2011 byl jmenován členem Expedice 40/41 na ISS, společně s Gregory Wisemanem a Alexanderem Gerstem.[2][8] V prosinci 2011 nahradil Maxima Surajeva v Expedici 36/37. Start byl plánován na květen 2013, v Sojuzu TMA-09M s ním měli letět Luca Parmitano a Karen Nybergová. Začátkem roku 2012 odešel z RKK Eněrgija a k 7. únoru 2012 se stal kosmonautem oddílu Střediska přípravy kosmonautů.[2]
V květnu 2013 počtvrté vzlétl do vesmíru jako velitel Sojuzu TMA-09M s Parmitanem a Nybergovou, po šestihodinovém letu se připojili k posádce ISS.[9] Na stanici Jurčichin pracoval jako palubní inženýr Expedice 36 a velitel Expedice 37. S Alexandrem Misurkinem provedl tři výstupy do vesmíru o celkové délce 20 hodin a 2 minuty.[2] Tím jeho celkový počet výstupů do vesmíru dosáhl počtu osmi o celkové délce 51 hodin a 53 minut.[10] Na Zem se posádka Sojuzu TMA-09M vrátila 11. listopadu 2013.[9]
V červenci 2015 zahájil přípravu k pátému letu jako člen Expedice 52/53, společně s Jackem Fischerem a Paolo Nespolim, s očekávaným startem v Sojuzu MS-05 v květnu 2017. V říjnu 2016 byli Jurčichin a Fischer převedeni do Expedice 51/52.
Do vesmíru odstartoval v Sojuzu MS-04 20. dubna 2017. Jurčichin s Fischerem přiletěli na ISS a zapojili se do práce Expedice 51, od června 2017 Jurčichin plnil povinnosti velitele Expedice 52. Během mise jednou vystoupil do vesmíru, čímž počet výstupů zvýšil na devět o celkové délce 59 hodin a 27 minut. Na Zem se Jurčichin s Fischerem a ještě s Peggy Whitsonovou v Sojuzu MS-04 vrátili 3. září 2017.[2]
V září 2019 lékaři neuznali zdraví Jurčichina za odpovídající požadavkům na kosmonauta; v reakci na to k 13. prosinci 2019 Jurčichin odešel ze Střediska přípravy kosmonautů.[2]
Jurčichin je ženatý, má dvě dcery.[2]
Tituly, řády a vyznamenání
- Řád Družby (21. září 2003)
- Letec-kosmonaut Ruské federace (21. září 2008)
- Hrdina Ruské federace (23. října 2008)
- Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy (13. listopadu 2011)
- Řád Za zásluhy o vlast III. třídy (10. října 2015)
- Řád Za zásluhy o vlast II. třídy (13. listopadu 2018)
Odkazy
Reference
- ↑ BOČAROV, Anton. Герои Страны [online]. [cit. 2009-05-18]. Kapitola Юрчихин Фёдор Николаевич. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2010-06-02 [cit. 2013-05-30]. Kapitola Фёдор Николаевич Юрчихин. Dostupné online. (rusky)
- ↑ JURČICHIN, Fjodor. Блог Фёдора Юрчихина [online]. Moskva: Roskosmos, 2010-07-01 [cit. 2010-07-02]. Kapitola Герой России Фёдор Юрчихин: "Всем детям, кто мне написал и помогает и участвует в этом проекте, кому я обещал дать ответы с космической орбиты". Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-10. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2002-11-02 [cit. 2009-05-18]. Kapitola STS-112. [dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2007-10-21 [cit. 2009-05-18]. Kapitola Expedice 15.
- ↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-19 [online]. Česká astronomická společnost, rev. 2010-6-15 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín. SPACE 40 Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2010-11-29 [cit. 2010-12-04]. Kapitola 2010-029A - Sojuz-TMA 19. Dostupné online.
- ↑ ESA astronaut Alexander Gerst to fly to Space Station in 2014 [online]. ESA, 2011-9-18 [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-36/37 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. (rusky)
- ↑ Holub. Jurčichin, F.N. [online]. Rev. 2013-11-11 [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fjodor Jurčichin na Wikimedia Commons - JURČICHIN, Fjodor. Блог Фёдора Юрчихина [online]. Moskva: Roskosmos, 2010-07-01 [cit. 2010-07-02]. Jurčichinův blog na webu Roskosmosu, včetně galerie jím pořízených snímků Země a ISS. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-07. (rusky)
- JURČICHIN, Fjodor. yurchikhin [online]. 2011-10-29 [cit. 2011-10-30]. Jurčichinův blog na livejournal.com. Dostupné online. (rusky)
Média použitá na této stránce
The mission patch design for the 25th Expedition to the International Space Station (ISS) pays tribute to the rich history of innovation and bold engineering in the quest for knowledge, exploration and discovery in space. The patch highlights the symbolic passing of the torch to the ISS, as the vehicle that will carry us into the future of space exploration. The Space Shuttle Program emblem is the foundation of the patch and forms the Greek letter 'Alpha' with a new dawn breaking at the center, symbolizing a new vision for space exploration. The Alpha symbol is overlaid by the Greek letter 'Omega', paying tribute to the culmination of the Space Shuttle Program. The mission designation '25' is shown centered at the bottom of the patch, symbolizing the point in time when the Space Shuttle, the workhorse of the ISS assembly process, will make its final visit to the ISS. Between the '25' and the Earth crescent, the orbiter is shown returning to Earth on its final journey, during the Expedition 25 mission. Above Earth and the breaking dawn, the ISS takes center-stage, completed and fully equipped to carry us beyond this new dawn to new voyages and discoveries. The orbit connecting the ISS and the Earth is drawn in the colors of the United States and Russian flags; paying tribute to the blended heritage of the crew. The two largest stars in the field represent the arrival and departure of the crews in separate Russian Soyuz vehicles. The six stars in the field represent the six crew members. The International Space Station abbreviation 'ISS' and 'MKC' - in English and Russian, respectively - flank the mission number designation, and the names of the crew members in their native languages border the ISS symbol.
Cosmonaut Fyodor Nikolayevich Yurchikhin, STS-112 mission specialist representing Rosaviakosmos.
Cosmonaut Fyodor Yurchikhin, Expedition 15 commander, is pictured near "fresh" fruit floating freely in the Zvezda Service Module of the International Space Station. The fruit was part of a recent delivery of food and supplies sent up via a Progress resupply craft.
Official crew patch of Expedition 51 during their mission to the International Space.
- From as early as the 11th century, coats of arms have been used as emblems representing groups as small as families to as large as countries. The Expedition 51 patch is designed as a modernized international coat of arms, blending the traditional shield shape with our modernized symbol of achievement, the International Space Station. The background represents our home world and its inhabitants on the left, and outer space to the right. The bi-color International Space Station is the bridge between the two, symbolizing the benefits on Earth of space research, and at the same time our mission to explore deeper into space, on a path to further discovery and knowledge.
The Expedition 52 crew insignia
- Our planet is shown surrounded by an imaginary constellation shaped like a house, depicting the theme of the patch: “The Earth is our home.” It is our precious cradle, to be preserved for all future generations. The house of stars just touches the Moon, acknowledging the first steps we have already taken there, while Mars is not far away, just beyond the International Space Station, symbolized by the Roman numeral “LII,” signifying the expedition number.
- The planets Saturn and Jupiter, seen orbiting farther away, symbolize humanity’s exploration of deeper space, which will begin soon. A small Sputnik is seen circling the Earth on the same orbit with the ISS, bridging the beginning of our cosmic quest till now: Expedition 52 will launch in 2017, sixty years after that first satellite.
- Two groups of crew names signify the pair of Soyuz vehicles that will launch the astronauts of Expedition 52 to the Station.
The operational teamwork between human space flight controllers and the on-orbit crew take center stage in this emblem. Against a backdrop familiar to all flight controllers, past and present, independent of any nationality, the fifteenth expedition to the ISS is represented in Roman numeral form as part of the ground track traces emblazoned on the Mercator projection of the home planet Earth. The ISS, shown in its fully operational, assembly complete configuration, unfurls and then reunites the flags of this Russian and American crew in a show of our continuing international cooperation. Golden spheres placed strategically on the ground track near the flight control centers of the United States and Russia serve to symbolize both the joint efforts from each nation's team of flight controllers and the shuttle and Soyuz crew vehicles in their chase orbit as they rendezvous with the ISS. A rising sun provides a classic touch to the emblem signifying the perpetual nature of manned space flight operations and their origin in these two space-faring nations.
The STS-112 emblem symbolizes the ninth assembly mission (9A) to the International Space Station (ISS), a flight which is designed to deliver the Starboard 1 (S1) truss segment. The 30,000 pound truss segment will be lifted to orbit in the payload bay of the Space Shuttle Atlantis and installed using the ISS robotic arm. Three space walks will then be carried out to complete connections between the truss and ISS. Future missions will extend the truss structure to a span of over 350 feet so that it can support the solar arrays and radiators which provide the electrical power and cooling for ISS. The STS-112 emblem depicts ISS from the viewpoint of a departing shuttle, with the installed S1 truss segment outlined in red. A gold trail represents a portion of the Shuttle rendezvous trajectory. Where the trajectory meets ISS, a nine-pointed star represents the combined on-orbit team of six shuttle and three ISS crew members who together will complete the S1 truss installation. The trajectory continues beyond the ISS, ending in a six-pointed star representing the Atlantis and the STS-112 crew.
The dynamic design of the Expedition 36 patch portrays the International Space Station's (ISS) iconic solar arrays. The slanted angles denote a kinetic energy leading from the Earth in the lower right to the upper left tip of the triangular shape of the patch, representing the infinite scientific research, education, and long-duration spaceflight capabilities the ISS provides with each mission, as well as our goal for future exploration beyond the Space Station. The numbers 3 and 6 harmoniously intertwine to form expedition number 36 and its gray coloration signifies the unity and neutrality among all of the international partners of the ISS. The blue and gold color scheme of the patch represents the subtle way the central gold orbit wraps around the number 36 to form a trident at its lower right tip. The trident also symbolizes the sea, air, and land, all of which make up the Earth from where the trident originates in the design.
Leonardo da Vinci's Vitruvian Man, created some 525 years ago, as a blend of art and science and a symbol of the medical profession, is depicted amongst the orbits of a variety of satellites circling the Earth at great speed. Da Vinci's drawing, based on the proportions of man as described by the Roman architect Vitruvius, is often used as a symbol of symmetry of the human body and the universe as a whole. Almost perfect in symmetry as well, the International Space Station, with its solar wings spread out and illuminated by the first rays of dawn, is pictured as a mighty beacon arcing upwards across our night skies, the ultimate symbol of science and technology of our age. Six stars represent the six members of Expedition 37 crew, which includes two cosmonauts with a medical background, as well as a native of Da Vinci's Italy.
The official crew patch for Expedition 24, the 24th long-duration mission to the International Space Station.
- Science and Exploration are the cornerstones of NASA's mission onboard the International Space Station (ISS). This emblem signifies the dawn of a new era in our program's history. With each new expedition, as we approach assembly complete, our focus shifts toward the research nature of this world-class facility. Prominently placed in the foreground, the ISS silhouette leads the horizon. Each ray of the sun represents the five international partner organizations that encompass this cooperative program. Expedition 24 is one of the first missions expanding to a crew of six. These crews, symbolized here as stars arranged in two groups of three, will launch on Soyuz vehicles. The unbroken flight track symbolizes our continuous human presence in space, representing all who have and will dedicate themselves as crew and citizens of the International Space Station.