Flakpanzer 38(t)

	Flakpanzer 38(t)
Typ vozidla	Samohybný protiletadlový kanón
Země původu	Německo
Historie
Období výroby	1943–1944
Vyrobeno kusů	141
Ve službě	1944–1945
Základní charakteristika
Posádka	4
Délka	4,61 m
Šířka	2,15 m
Výška	2,25 m
Hmotnost	9,8 tun
Brodivost	m
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	10 - 15 mm
Hlavní zbraň	1 × 20 mm FlaK 38 L/65; 1 040 střel
Pohon a pohyb
Pohon	1 × Praga AC, 6válcový benzínový motor; 147 hp (110 kW)
Odpružení	listové pružiny
Max. rychlost	42 km/h
Poměr výkon/hmotnost	15 hp/t
Dojezd	210 km

Američtí vojáci v Normandii hrající karty před zničeným Flakpanzerem 38(t)

Flakpanzer 38 (t), celým názvem 2-cm-Flak 38 auf Selbstfahrlafette Panzerkampfwagen 38 (t), někdy nesprávně označovaný jako Gepard, což může vést k záměně s nepříbuzným vozidlem Flakpanzer Gepard, bylo německé samohybné protiletadlové dělo používané během druhé světové války. Roku 1943 se začal v německé armádě projevovat nedostatek účinných protiletadlových prostředků, proto byl přijat plán na sestrojení mobilního protiletadlového kanónu. Jako nosič byl vybrán podvozek původně československého tanku LT vz. 38, který vyráběla firma Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG (předválečná ČKD). V bojovém prostoru byl instalován na otočném podstavci rychlopalný kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Od listopadu 1943 do února 1944 bylo tohoto stroje vyrobeno zhruba 140 kusů.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Flakpanzer 38(t) na Wikimedia Commons

Navigation

Navigace

Tématické portály

Flakpanzer 38(t)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce