Flavien-Michel Malké

Blahoslavený Flavien-Michel Malké
Eparcha z Cizre
Fotografie
Církev	syrská katolická
Diecéze	Cizre
Sídlo	Cizre
Jmenování	14. září 1912
Uveden do úřadu	1913
Emeritura	29. srpna 1915
Předchůdce	Julius Behnam Aqrawi
Zasvěcený život
Institut	Misijní bratři svatého Efréma
Svěcení
Jáhenské svěcení	1878
Kněžské svěcení	13. května 1883, Aleppo světitel Ignatius Georges V.
Biskupské svěcení	19. lednu 1913, Bejrút světitel Ignatius Ephrem II. Rahmani
Osobní údaje
Rodné jméno	Ya'Qūb Melkī
Datum narození	1858
Místo narození	Kalat’ül Mara Osmanská říše Osmanská říše
Datum úmrtí	29. srpna 1915 (ve věku 56–57 let)
Místo úmrtí	Cizre Osmanská říše Osmanská říše
Příčina úmrtí	stětí
Svatořečení
Začátek procesu	27. srpna 2003
Beatifikace	29. srpna 2015 Harissa, Libanon beatifikoval papež František
Svátek	29. srpna
Uctíván církvemi	syrská katolická církev, a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Titul svatého	biskup a mučedník
Atributy	biskupský oděv
Patron	pronásledovaných křesťanů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavien-Michel Malké, rodným jménem Ya'Qūb Melkī (1858, Kalat’ül Mara – 29. srpna 1915, Cizre) byl turecký duchovní syrské katolické církve, biskup z Cizre a člen kongregace Misijních bratří svatého Efréma^{[p 1]}, zabitý během asyrské genocidy poté, co odmítl konvertovat k islámu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.^[1]

Narodil se roku 1858 v obci Kalat'ül Mara, nedaleko města Mardin v dnešním Turecku. Jeho rodina pocházela z města Elazığ a patřila k syrské pravoslavné církvi. Roku 1868 vstoupil do pravoslavného monastýru Mor Hananyo, kde studoval kromě teologie také jazyky aramejštinu, arabštinu a turečtinu.^[2]

Roku 1878 byl vysvěcen na diakona. Stal se učitelem v klášterní škole.^[3][1]

Po nějaké době konvertoval k syrské katolické církvi a čtyři roky se vzdělával v teologii v katolickém monastýru. V té době se připojil ke kongregaci Misijních bratří svatého Efréma^{[p 1]}. Dne 13. května 1883 byl v Aleppu vysvěcen na katolického kněze. Světitelem byl syrský patriarcha Ignatius Georges V. Poté působil ve vesnicích v oblasti Tur Abdin. Během Diyarbekirských masakrů roku 1895 byl poničen kostel a jeho příbytek v jeho působišti. Zabita byla mimo jiné také jeho matka a někteří členové jeho farnosti. Následující roky aktivně pomáhal s obnovením poškozených staveb ve svém působišti. Roku 1897 byl jmenován chorbiskupem. Působil jako zástupce biskupa v Mardinu a Cizre.^[2][1]

Dne 14. září 1912 byl jmenován eparchou (dnes již neexistující) syrské eparchie Cizre. Dne 19. lednu 1913 byl spolu s budoucím syrským patriarchou Ignatiusem Gabrielem I. Tappounim v Bejrútu vysvěcen na biskupa. Světitelem byl syrský patriarcha Ignatius Ephrem II. Rahmani.^[4]

V létě roku 1915 byl na návštěvě venkova své eparchie, když se dozvěděl o vyvrcholení Asyrské genocidy. Namísto toho, aby uprchl ze země, jak mu bylo doporučeno se vrátil do svého biskupského sídla v Cizre. Zde byl dne 28. srpna 1915 spolu s eparchou chaldejské eparchie Cizre, patřící pod chaldejskou katolickou církev Philippe-Jacquesem Abrahamem zajat.^[3]

Poté oba dostali na výběr mezi konverzí k islámu, nebo smrtí. Po jejich odmítnutí přijmout islámskou víru byl jeho společník zastřelen a on byl zbit do bezvědomí a poté sťat.^[2][1]

Jeho beatifikační proces započal dne 27. srpna 2003, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 8. srpna 2015 podepsal papež František dekret o jeho mučednictví.^[5][6]

Blahořečen pak byl dne 29. srpna 2015 v libanonském městě Harissa, v den stého výročí jeho mučednické smrti.^[7] Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato.^[8][9]

Jeho památka je připomínána 29. srpna. Bývá zobrazován v biskupském oděvu. Je patronem pronásledovaných křesťanů.

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Flavien-Michel Malké na Wikimedia Commons
• (anglicky) Hagiography Circle
• (anglicky) Catholic-hierarchy