Flavinmononukleotid

Flavinmononukleoktid
Obecné
Systematický názevoxidovaný: 7,8-dimethyl-10-(5-fosfo-D-ribityl)isoalloxazin

redukovaný: (dihydroriboflavin-5′-fosfát)-1,5-dihydro-7,8-dimethyl-10-(5-fosfo-D-ribityl)

isoalloxazin[1]
Triviální názevFlavinmononukleoktid
Sumární vzorecC17H21N4O9P
Identifikace
Registrační číslo CAS146-17-8
Vlastnosti
Molární hmotnost456,344 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavinmononukleoktid (FMN, riboflavin-5'-fosfát) je biomolekula produkovaná z riboflavinu (vitamin B2) enzymem riboflavinkinázou a funguje jako kofaktor nebo prostetická skupina[2] různých oxidoreduktáz (včetně NADH dehydrogenázy). Jako oxidačně-redoxně[3] aktivní sloučenina je řazena mezi flavinové nukleotidy.[1] Od příbuzné sloučeniny flavinadenindinukleotid (FAD) se liší nepřítomností adenosinmonofosfátu (AMP).

Přestože se FMN nazývá flavinmononukleotid, nejedná o nukleotid. Isoalloxazinový skelet není navázán na ribózu, ale na ribitol, a spojení není realizováno glykosidovou vazbou.

FMN je oxidačně-redoxně aktivní sloučenina, která přechází z oxidované chinonové (FMN) přes semichinonovou formu (FMNH) na hydrochinonovou formu (FMNH). Existence tří oxidačních stavů je důležitá pro propojení různých oxidačně-redukčních drah. K redukci dochází na dvou dusíkových atomech v heterocyklických kruzích flavinu. FMN je silnější oxidační činidlo než NAD a je zvláště užitečný, protože se může účastnit přenosů jednoho i dvou elektronů.

FMN je součástí flavoproteinů a je kofaktorem například v komplexu I (NADH dehydrogenáza) v dýchacím řetězci. V roce 1937 obdržel Paul Karrer Nobelovu cenu za svou základní práci o skupině látek flavinů.

Výskyt

Vzorec riboflavinu

FMN je hlavní forma, ve které se riboflavin nachází v buňkách a tkáních. Vyžaduje více energie ke svému vzniku, ale je rozpustnější než riboflavin. V buňkách se FMN vyskytuje volně cirkulující, ale také v několika kovalentně vázaných formách.  Kovalentně nebo nekovalentně vázané FMN je kofaktorem mnoha enzymů, které hrají důležitou patofyziologickou roli v buněčném metabolismu. Například bylo prokázáno, že disociace FMN od mitochondriálního komplexu I se vyskytuje během ischemie mozku.

Chemické složení

Flavinové koenzymy a tedy i FMN se odvozují od riboflavinu. FMN (riboflavin-5‘-fosfát) tak vzniká po fosforylaci riboflavinu. Název není přesný, protože se nejedná o nukleotid v pravém slova smyslu (nejedná se o N-glykosid ribózafosfátu), ale o derivát ribitolu. Protože se však název i zkratka obecně vžily, je toto označení používáno i nadále.

Mechanismus působení

Rovnovážná reakce mezi oxidovaným a redukovaným stavem isoalloxazinového systému.

FMN může katalyzovat reakce probíhající jak iontovým mechanismem (dvouelektronové reakce), tak i mechanismem radikálovým (jednoelektronové reakce).

Isoalloxazinový systém, který je součástí FMN, funguje jako reverzibilní redoxní systém. Vodíky se vážou na dusíky N1 a N5 v tomto cyklu.

Stejně jako u nikotinamidových koenzymů lze hydrogenační reakce i v případě flavinových koenzymů odvozovat od hypotetického hydridového iontu, který se chová jako nukleofilní činidlo a je schopen se nejen navázat na oxidovaný koenzym a tím ho redukovat, ale také se případně od redukovaného koenzymu odštěpit.

Potravinářská přídatná látka

  • FMN se používá jako oranžovo-červená potravinářská přídatná látka, označená v Evropě jako číslo E E101a.
  • Příbuzná potravinářská přídatná látka E106 je sodná sůl riboflavin-5′-fosfátu. Po požití se rychle změní na volný riboflavin. Nachází se v mnoha potravinách pro kojence a malé děti, stejně jako džemy, mléčné výrobky a sladkosti a cukrové výrobky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Flavinmononukleotid na německé Wikipedii a Flavin mononucleotide na anglické Wikipedii.

  1. a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. VODRÁŽKA, Zdeněk; RAUSCH, Pavel; KÁŠ, Jan. Enzymologie. [s.l.]: VŠCHT v Praze, 1998. 
  3. VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flavin mononucleotide.png
Chemical structure of flavin mononucleotide created with ChemDraw.
FAD FADH2 equlibrium.png
Redox equilibrium between FAD and FADH2
Riboflavin structure.svg
Riboflavin; E 101; Lactoflavin