Flettner Fl 185
| Flettner Fl 185 | |
|---|---|
 Fl 185 | |
| Určení | experimentální gyrodyn |
| Výrobce | Flettner |
| Šéfkonstruktér | Anton Flettner |
| První let | 1936 |
| Charakter | vyřazeno |
| Uživatel |  Nacistické Německo |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Vyvinuto z typu | Flettner Fl 184 |
| Další vývoj | Flettner Fl 265 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Flettner Fl 185 byl německý experimentální gyrodyn vyvinutý Antonem Flettnerem v druhé polovině 30. let 20. století. Konstrukce Fl 185 navázala na nepostavený prototyp vírníku Flettner Fl 184 V3.[1] Roku 1935 představil Flettner vírník Fl 184, který vzbudil zájem Kriegsmarine. Ale než mohlo dojít k jeho zkouškám pro přijetí u německého námořnictva, byl Fl 184 zničen při nehodě.[2]
S podporou námořnictva pak vznikl Fl 185. Od předchozího Fl 184 se odlišoval příďovým podvozkem, ale především byl vybaven třílistým hlavním rotorem a dvojicí vyrovnávacích vrtulí. Nenacházely se na ocasní části trupu, jak bývá zvykem u vrtulníků, ale na pylonech na přední části trupu. Pravá vrtule byla v tažném uspořádání, levá vrtule v tlačném. Fl 185 měl mít možnost využívat k letu tyto vrtule i v případě, že pro let využíval režim autorotace,[3] tedy když nebyl hlavní rotor poháněn. O pohon se staral sedmiválcový hvězdicový motor Sh14A, umístěný v přední části trupu. Z důvodu chlazení motoru byl Fl 185 vybaven ještě drobnou vrtulí, která zajišťovala přívod vzduchu k motoru.
Testovací pilot Emil Arnolt provedl roku 1938 sérii úspěšných testů, při nichž dosáhl rychlosti 65 km/h. Na palubní zkoušky ale již nedošlo.[3]
Jediný postavený kus Flettneru Fl 185 létal pod označením D-EFLT[2].[1]
Na základě Fl 185 byl později vyvinut Flettner Fl 265.[4]
Specifikace (Fl 185)
- Technické údaje[5]
- Posádka: 1
- Pohonná jednotka: sedmiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor BMW-Bramo Sh14A[pozn. 1] o výkonu 111,85 kW (152 k)
- Průměr hlavního rotoru: 12 m
- Plocha rotoru: 113,097 m²
- Prázdná hmotnost: 771 kg
- Vzletová hmotnost: 898 kg
- Výkony
- Dosažená rychlost: 65 km/h
Odkazy
Poznámky
- ↑ BMW-Bramo Sh14A měl také označení Bramo 314.
Reference
- ↑ a b LuftArchiv.de - Das Archiv der Deutschen Luftwaffe [online]. LuftArchiv.de [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Flettner Fl 282 "Kolibri" helicopter - development history, photos, technical data [online]. aviastar.org [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WITKOWSKI, Ryszard. Rotorcraft of the Third Reich. Sandomierz, Poland: Stratus Dostupné online. ISBN 978-8389450432. (anglicky)
- ↑ Německé vrtulníky [online]. 2012-04-27 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Flettner Fl.185 helicopter - development history, photos, technical data. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- FORD, Roger. Germany's secret weapons of World War II. London: Amber Books, 2013. Dostupné online. ISBN 9781909160569. S. 224. (anglicky)
- WITKOWSKI, Ryszard. Rotorcraft of the Third Reich. Sandomierz, Poland: Stratus Dostupné online. ISBN 978-8389450432. (anglicky)
- NOWARRA, Heinz J. Die deutsche Luftrüstung 1933-1945. Koblenz: Bernard & Graefe, 1993. ISBN 3-7637-5464-4. (německy)
- COATES, Steve. Deutsche Hubschrauber 1930 - 1945. Stuttgart: Motorbuch Verlag, 2004. ISBN 3-613-02379-2. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Flettner Fl 185 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Esta aeronave de tipo convertible, además de su rotor de elevación de tres palas, tenía dos hélices de paso variable montadas en ambos lados en estabilizadores laterales, con empuje en direcciones opuestas para contrarrestar el par del rotor.
El motor, situado en la nariz, se enfrió con un ventilador ajustable de tres palas que consumía aproximadamente 14 hp, y en vuelo horizontal, la potencia restante se usó para impulsar las hélices exteriores, mientras que el rotor de elevación giró por auto rotación. La caja de cambios principal estaba en la parte delantera de la cabina.
Al Fl.185 , que tenía un tren de rodaje de tres ruedas, se le dieron solo unas pocas pruebas cerca del suelo, y luego se abandonó a favor del Fl.265 , que incorporaba el sistema de rotor engranado en el que Flettner había comenzado a trabajar.