Flexikurita

Flexikurita (z anglických slov flexibility a security, tj. flexibilita a bezpečnost) je pojem označující rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálním zabezpečením s cílem motivovat k aktivnímu, nikoliv pasivnímu chování občana. Uplatnění našla zatím zejména v Dánsku.

Je to forma strategie pro snížení nezaměstnanosti a zlepšení kvality pracovních míst. Flexikurita je založena na sociální politice, která souvisí s flexibilitou a s jistotou pracovního místa. Tato strategie je reakcí na vývoj současné ekonomiky a potřeby růstu flexibility trhu práce. Také poukazuje na potřebu reforem, ochranu práv pracovníků a sociální zabezpečení pracovníků.[1]

Hlavní body (dánský model)

Podle Jany Veselé[2] jsou základní prvky dánské flexikurity následující:

  • Poměr rovných mezd mezi různými obory.
  • Snížení nezaměstnanosti a vytvoření plné zaměstnanosti. Každá pracovně schopná osoba má své zaměstnání.
  • Soubor podpůrných programů sociální politiky, které zajistí pomoc náhrady mezd, pomoc v nezaměstnanosti a kvalitní a efektivní rekvalifikační kurzy.
  • Odbory, které spolupracují na systému trhu práce, sociální politiky a zajištění práv zaměstnanců.
  • Státem garantované příjmy a vytváření nových pracovních míst s minimálním rizikem přestoupení na nové pracovní místo.

Pilíře flexikurity

První pilíř – ochrana pracovních míst

Dopad na ochranu pracovních míst je dvojího charakteru. Za prvé je to působení na odlišnost zaměstnání na trhu práce. Jde hlavně o jistotu pracovního místa, délky trvání zaměstnání, finanční ohodnocení a výhody z práce vyplývající. V druhém případě jde o kvalifikovanost, věk a pohlaví osob. Určité striktní dodržování stereotypního zaměstnávání zpomaluje růst trhu práce. Následně pak zvedá míru nezaměstnanosti. Systém flexikurity vyrovnává tyto dva charaktery dopadu ochrany pracovních míst a snaží se snížit poměr mezi prvním a druhým atributem zpomalování trhu práce a zvyšováním míry nezaměstnanosti. Přesto bere ohled na ochranu pracovních míst a flexibilitu trhu práce.[3]

Druhý pilíř – ochrana zaměstnanosti a příjmů v nezaměstnanosti

Centrálně by se měla ochrana zaměstnanosti týkat funkčního systému, což znamená aktivní politiku zaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst pomocí investičních pobídek, zavádění efektivnějších rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané a přímou příprava na dané pracovní místo. Při ztrátě zaměstnání systém zajišťuje garanci příjmů a pomoc při hledání jiného vhodného zaměstnání bez dalších rizik. Tento systém funguje pro všechny osoby stejně bez rozdílu.[4]

Reference

  1. ↑ K obecným zásadám flexikurity [online]. Evropská komise, 2011. Dostupné online. 
  2. ↑ VESELÁ, Jana. Flexikurita v Dánsku [online]. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, 2011 [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-18. 
  3. ↑ NEKOLOVÁ, Markéta. První pilíř flexicurity - numerická flexibilita/ochrana pracovních míst [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2008 [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-18. 
  4. ↑ NEKOLOVÁ, Markéta. Druhý pilíř flexicurity - ochrana zaměstnanosti podporující funkční flexibilitu [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2008 [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-18.