Flodoard

Flodoard
Narození894
Épernay
Úmrtí28. března 966 (ve věku 71–72 let)
Remeš
Alma materSchool of Reims
Povoláníbásník, historik, spisovatel a kanovník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Flodoard z Remeše (latinsky Flodoardus; 893/894 Épernay – 28. března 966 Remeš) byl franský kronikář a kněz katedrálního kostela Notre-Dame v Remeši, v tehdejší Západofranské říši.[1] Jeho historické spisy jsou hlavními zdroji informací k dějinám Francie po rozpadu karolínské říše v polovině 10. století.[2]

Život

Zdrojem jeho života jsou téměř výhradně jeho vlastní spisy. Místní tradice tvrdí, že se narodil v Épernay. Vzdělání získal na katedrální škole v Remeši, kterou založil remešský arcibiskup Fulko z Remeše.[3] Jako mladý kanovník z Remeše během působení arcibiskupů Herivea z Remeše (900-922) a Seulfa z Remeše (922-925) získal významné postavení v katedrálním skriptoriu. Po Seulfově smrti v roce 925 se k moci dostala opoziční frakce v čele s Heribertem, hrabětem z Vermandois, který do úřadu arcibiskupa dosadil svého čtyřletého syna Huga. Flodoard se odmítl zúčastnit chlapcových voleb a proto byl zbaven svého postavení i výhod.[4] Když byla v roce 931 Remeš obsazena králem Rudolfem Burgundským a vévodou Hugem Velikým, byl mladý Hugo sesazen a novým arcibiskupem zvolen Artold z Remeše. Flodoard v tomto období patrně získal zpět své svěřence pod Artoldovým vedením. V letech letech 936/937 pak podnikl pouť, během niž patrně navštívil Řím, kde se setkal s papežem Lvem VII.[1]

V roce 940 hrabě Herbert znovu dobyl Remeš a na pozici arcibiskupa vrátil zpět svého syna Huga. Nasledně byl Flodoard zadržen a znovu zbaven prebend.[5] V letech 943 až 946 Flodoard s Artoldem pobýval na dvoře krále Ludvíka IV., ale v roce 946 nad Remeší získal kontrolu král Ludvík IV. Francouzský a za pomoci východofranského krále Oty I. Velikého byla opoziční frakce zbavena moci. Arcibiskup Hugo byl zbaven úřadu arcibiskupa a na jeho místo byl jmenován zpět Artold. Artoldovy nároky byly nakonec ratifikovány na synodě v roce 948 v Ingelheimu, které se Flodoard zúčastnil.[6] V roce 951 byl Flodoard poslán k Otovu dvoru v Cáchách, kde zastupoval diecézi v Remeši ve sporu o majetek a je patrné, že se podílel na správě majetku své diecéze. Ze svého kanonického úřadu odešel v roce 963 ve věku 70 let.[7] Zemřel o tři roky později, 28. března 966.

Dílo

Flodoard napsal tři významná historická díla a nejméně dvě další díla menšího rozsahu. V roce 922 začal psát kroniku známou dnes jako Annals (Anály), kterou následně psal po většinu své kariéry. Flodoard primárně informoval o hlavních politických a vojenských událostech se zaměřením na ty v Západofranské říši, přičemž později svůj popis rozšířil na Otonskou říši a Itálii. Pravidelně zaznamenával také zázraky a jiné nadpřirozené jevy. Obecně je patrné, že Flodoard psal své anály způsobem rok od roku a neexistuje žádný důkaz, že by svůj text revidoval. Letopisy představují jednu z relativně mála kronik 10. století a je tak jedinou hlavní západofranskou kronikou, která se z této doby dochovala, i proto je Flodoardova kronika moderními historiky velmi ceněna.[8]

Flodoard měl přístup k biskupskému archivu sahajícímu až do 6. století a velkou část své historie zakládal na originálních dokumentech, z nichž shrnul nebo reprodukoval výňatky. Jeho shrnutí asi 450 dopisů arcibiskupa Hincmara je považováno za zvláště cenné.[9]

Napsal také poetická díla, ve 30. letech 10. století složil epickou báseň známou jako Kristovy triumfy (De triumphis Christi), dějiny křesťanství v téměř 20 000 verších. Báseň vypráví o vítězstvích Krista, mučedníků, svatých a papežů, přičemž čerpá z široké škály dřívější historické a hagiografické literatury. Flodoard evidentně pro toto dílo shromáždil materiál během pobytu v Římě a text je tak vzácným svědectvím o historii města a papežů na počátku 10. století.[10][11]

Flodoardova díla vydal v plném znění Jacques Paul Migne (Patrologia Latina, sv. 135). Další moderní vydání Annales vydal Philippe Lauer v roce 1905. Dějiny kostela v Remeši byly reeditovány pro Monumenta Germaniae Historica.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flodoard na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b BACHRACH, Bernard S.; FANNING, Steven. The 'Annals' of Flodoard of Reims, 919-966. [s.l.]: University of Toronto Press, 2004. 128 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4426-0857-3. (anglicky) 
  2. ↑ HOUTS, Elisabeth M. C. Van. The Normans in Europe. [s.l.]: Manchester University Press, 2000. 308 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7190-4751-0. S. 42. (anglicky) 
  3. ↑ GLENN, Jason. Politics and history in the tenth century: the work and world of Richer of Reims. Cambridge: Cambridge University Press ISBN 9780521834872. S. 171-172. (anglicky) 
  4. ↑ ROBERTS, Edward. Flodoard of Rheims and the writing of history in the tenth century. Cambridge (GB): Cambridge University Press, 2019. Dostupné online. ISBN 9781316510391. (anglicky) 
  5. ↑ GLENN, Jason. Politics and history in the tenth century: the work and world of Richer of Reims. Cambridge: Cambridge University Press ISBN 9780521834872. S. 219, 223–224. (anglicky) 
  6. ↑ GLENN, Jason. Politics and history in the tenth century: the work and world of Richer of Reims. Cambridge: Cambridge University Press ISBN 9780521834872. S. 220–221. (anglicky) 
  7. ↑ ROBERTS, Edward. F lodoard, the will of S t R emigius and the see of R eims in the tenth century. Early Medieval Europe. Roč. 22, čís. 2, s. 201–230. Dostupné online [cit. 2024-12-21]. doi:10.1111/emed.12053. (anglicky) 
  8. ↑ ROBERTS, Edward. Flodoard of Rheims and the writing of history in the tenth century. Cambridge (GB): Cambridge University Press ISBN 9781316510391. S. 5-6. (anglicky) 
  9. ↑ SOT, Michel. Un historien et son Église au Xe siècle: Flodoard de Reims. Paris: Fayard, 1993. ISBN 978-2213031842.. (anglicky) 
  10. ↑ JACOBSEN, Peter Christian. Flodoard von Reims: sein Leben und seine Dichtung « De Triumphis Christi ». Leiden Köln: E.J. Brill, 1978. ISBN 90-04-05407-3. (anglicky) 
  11. ↑ KOZIOL, Geoffrey. Flothilde's visions and Flodoard's histories: a tenth‐century mutation?. Early Medieval Europe. Roč. 24, čís. 2, s. 160–184. Dostupné online [cit. 2024-12-21]. doi:10.1111/emed.12139.. (anglicky)